AktualityTuniské pláže mizí. Co to pro zemi znamená

Tuniské pláže mizí. Co to pro zemi znamená

Stoupající hladina moří způsobuje, že tuniské pláže postupně mizí. To ztěžuje život turistickému a rybářskému průmyslu země. Informoval o tom server Euronews.

Maghreb – tvořený Marokem, Tuniskem, Alžírskem a Libyí – je zasažen erozí pobřeží více než kterýkoli region mimo jižní Asii, zjistila Světová banka ve studii z roku 2021. Mezi těmito zeměmi má Tunisko nejvyšší míru eroze za poslední tři desetiletí, v průměru téměř 70 cm ročně, informuje server Euronews.

Nejméně 85 procent z více než 12 milionů obyvatel Tuniska žije u pobřeží. To je podle Světové banky více než dvojnásobek celosvětového průměru kolem 40 procent. V důsledku toho je země neúměrně zasažena pobřežní erozí. Proč se to tedy děje a jaký to má dopad na místní komunity?

Stoupající hladiny moří poškozují tuniské rybářské komunity

Stoupající hladina moří, způsobená především táním ledu vyvolaným globálním oteplováním a rostoucí teplotou vody, je jedním z hlavních viníků eroze pobřeží. Jak jsou tuniské pláže erodovány, rybáři v pobřežním městě Ghannouch říkají, že jejich lodě a sítě jsou stále více poškozovány kameny, když vyplouvají na moře.

„Písek na pláži je výrazně zredukovaný a místo toho se tam objevují kameny,“ říká Mohamed Ali (39), rybář z města, které se nachází asi 400 km jižně od Tunisu. „Měl jsem loď několikrát poškozenou. Je čím dál těžší jít k moři a rybařit,“ dodává otec čtyř dětí.

Ali říká, že si rybolovem vydělá asi 283 eur měsíčně, ale jeho příjem je o 20 procent nižší než v předchozích letech. Je jedním z asi 600 rybářů v Ghannouchu. Sassi Alaya, vedoucí rybářského cechu v jižním přístavu města, říká, že polovina místních rybářů byla zasažena erozí pobřeží.

Téměř polovina z 670 km tuniských pláží byla od roku 2020 akutně ohrožena pobřežní erozí. Toto číslo se podle tuniské státní agentury pro ochranu a plánování pobřeží (APAL) od roku 1995 více než ztrojnásobilo.

Na ostrově Djerba, si 110 km jižně od Ghannouchu, dvaapadesátiletý rybář Al-Akhdar Ahmed říká, že jeho příjem se za poslední desetiletí snížil na polovinu kvůli zmenšujícím se plážím. Nyní si rybolovem vydělává pouhých 236 eur měsíčně. „Skály nyní obklopují asi 18 kilometrů pobřeží ostrova a ničí živobytí stovek tamních rybářů,“ uvádí.

Stoupající moře není jedinou příčinou

Co dalšího způsobuje mizení tuniských pláží? Nadměrná zástavba pláží a ničení přirozené obrany, jako jsou duny, negativní vliv znásobují. Pobřežní eroze „je stále horší a horší kvůli lidským zásahům,“ říká Oula Amrouni, výzkumník z Národního institutu námořních věd a technologií (INSTM). „Lidé a budovy stále více zaplňují pobřeží a nahrazují přirozenou ochranu proti erozi, jako jsou písečné duny a mokřady,“ dodává.

Zrychlující se změna klimatu také přinesla prudce rostoucí teploty a zhoršující se sucho v Tunisku. Spolu se stoupající hladinou moří to podle odborníků poškozuje nejen odvětví rybolovu v zemi, ale také zemědělství a cestovní ruch.

Jak sucho přispívá k erozi pobřeží v Tunisku?

INSTM tvrdí, že vláda reagovala na rostoucí obavy o bezpečnost vody výstavbou dalších přehrad, aby šetřila sladkou vodu. Přehrady však často zachycují písek a sedimenty, které by jinak proudily do moře, a tím podporují erozi pobřeží, říkají vědci. 80 procent pobřežního písku v Tunisku pochází z vnitrozemí, tvrdí Gil Mahé, ředitel výzkumu vodohospodářských věd na francouzské univerzitě v Montpellier, který v současnosti pracuje na INSTM v Tunisku. „Přehrady… [jsou] hlavním faktorem zvyšujícím zranitelnost písečných pobřeží vůči erozi,“ říká.

Tři roky sucha způsobily, že mnoho z 37 přehrad v zemi bylo vyčerpaných nebo prázdných a přimělo vládu ke zvýšení cen vody z kohoutku pro domácnosti a firmy. Země investuje do výstavby dalších přehrad, aby se pokusila uchovat co nejvíce sladké vody.

Která další průmyslová odvětví jsou ovlivněna erozí

Podél nejvíce erodovaných oblastí pobřeží Ghannouchu bylo zasaženo také asi 80 procent podniků, včetně restaurací a kaváren. „Stoupající hladina moří a mizející písek vážně poškodily podniky na pláži,“ říká Alaya. Přičemž cestovní ruch zažívá v posledním desetiletí velký pokles.

Je to také „velká rána pro zemědělství“, říká Mahé. Jak se pobřežní eroze podél tuniského pobřeží zhoršuje, slaná voda se přesouvá do vnitrozemí a ničí orné plochy.

Nejčtenější

Jihokorejské instantní nudle táhnou turisty do města Gumi

Z jihokorejského města Gumi se stává nečekaný turistický hit. Místo, které si lidé dlouhé roky spojovali hlavně s továrnami a elektronikou, dnes láká návštěvníky na instantní nudle ramyeon. Právě tady stojí největší továrna na instantní nudle v Jižní Koreji, kde výrobní linky chrlí až šest milionů balení denně. Město kolem toho vybudovalo vlastní identitu a festival, který přitahuje statisíce lidí.

Temné tajemství pod milánským nádražím

Milánské hlavní nádraží patří k největším a nejzdobnějším v Evropě. Monumentální budova z éry Benita Mussoliniho dodnes ohromuje cestující obřími sochami, širokými schodišti i pompézní architekturou. Pod kolejemi se ale skrývá místo, odkud během druhé světové války odjížděly transporty Židů a politických vězňů do koncentračních táborů.

Co dělat, když onemocníte v zahraničí

Zdravotní problémy dokážou zkazit i perfektní dovolenou. Stačí otrava jídlem, vysoké horečky nebo úraz a člověk najednou řeší nemocnici na druhém konci světa místo výletů a pláže.

Kiruna láká na polární záři. I v létě tu však je co dělat

Kiruna leží 200 kilometrů za severním polárním kruhem a patří k nejsevernějším městům Švédska. Místo proslulo hlavně obřím železnorudným dolem, kvůli kterému se celé město postupně přesouvá o tři kilometry dál. Přesto sem míří hlavně cestovatelé, kteří chtějí zažít pravou arktickou zimu, polární záři a sámskou kulturu.

Gondola v Benátkách stojí majlant. Přesto ji lidé milují

Projížďka gondolou patří mezi největší turistická klišé v Benátkách. Přesto na ni každoročně stojí fronty tisíce lidí. Důvod je jednoduchý. Pohled na město z hladiny kanálů nabízí úplně jiný zážitek než běžná procházka úzkými uličkami.

Belgický Gent působí jako středověká filmová kulisa

Gent leží ve vlámské části Belgie a často zůstává ve stínu slavnějších Brugg. Právě to ale městu dodává větší klid a autentičnost. Historické centrum působí kompaktně, přitom ukrývá desítky středověkých památek, kostelů a nábřeží s typickými cechovními domy. Město navíc žije studentskou atmosférou, kavárnami a kulturou.

Mexické „šťastné pobřeží“. Costalegre láká na klid a želvy

Mexiko má své stálice mezi turisty. Cancún, Puerto Vallarta nebo Mexico City zná skoro každý. Na pacifickém pobřeží státu Jalisco ale leží oblast, která působí mnohem tišeji. Costalegre znamená „šťastné pobřeží“ a přesně tak se také tváří: dlouhé pláže, rybářské vesnice, džungle a zátoky, kde člověk často nepotká skoro nikoho.

9 míst, která rozhodně musíte navštívit v Jižní Americe

Jižní Amerika má vše. Ledovce, džungle, pouště, horská města i jedny z nejslavnějších památek světa. Některá místa se objevují v téměř každém itineráři a je pro to dobrý důvod. Tohle je výběr destinací, které cestovatelé v Jižní Americe nejčastěji řadí na absolutní vrchol.

Mnichovská říční vlna Eisbach znovu láká surfaře

Mnichov znovu ožil jednou ze svých nejznámějších atrakcí. Legendární říční vlna Eisbach na okraji parku Englischer Garten se po měsících sporů a nejistoty vrátila do provozu. Místní surfaři i obyvatelé města to berou jako návrat důležité části mnichovské identity. Vlna totiž letos na čas úplně zmizela a její budoucnost byla velmi nejistá.

Brazílie otevřela novou dálkovou trasu mezi dvěma národními parky

Severovýchod Brazílie má novou dálkovou stezku pro pěší i cyklisty. Trasa Caminhos da Ibiapaba propojuje dva národní parky, vede přes tři odlišné biomy a míří do míst s divokou přírodou, jeskyněmi i tisíce let starými skalními malbami.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama