Prosperující město Římské říše, to byly Pompeje před rokem 79 n. l. Toho roku se přihodilo něco, co je navždy změnilo a co dodnes vyvolává hrůzu i úžas. Před takřka dvěma tisíci lety byly zničeny sopkou Vesuv a tisíce jejich obyvatel byly nemilosrdně pohřbeny pod pěti metry popela. Jedná se o jednu z největších přírodních katastrof a záhad starověkého světa, jež nepřestala fascinovat ani současný svět.
Turisté přijíždějí každý rok, aby si prohlédli zbytky Pompejí a zkamenělá těla mrtvých, pokroucená v nepřirozených pozicích. Jak asi tito lidé zemřeli? To je otázka, kterou si vědci lámali hlavu celá desetiletí.
Jak oběti v Pompejích zemřely
V 19. století objevili italští archeologové pod vrstvou popela dutiny po lidských tělech a nalili do nich sádru, čímž získali odlitky mrtvých. Také ony pomohly objasnit řadu tajemství, například totožnost některých obětí. Jedna z teorií předpokládala, že příčinou jejich smrti mohlo být udušení sopečným popelem. Tuto domněnku podporoval mezkař, odlitek oběti nalezené poblíž těla mezka pod sloupovím palestry. Mezkaři přepravovali zboží a díky tomu se vyznali v úzkých pompejských uličkách. Ne že by jim to pomohlo na útěku před sopkou…
Odlitek mezkařovy skrčené postavy je v současnosti uložen v bývalé pompejské sýpce. Badatelé dospěli k závěru, že příčinou jeho smrti nebylo prosté udušení. V objasnění tajemného skonu pomohlo Herculaneum, město ležící za Pompejemi a ještě blíže k Vesuvu. Také zde byla nalezena těla mrtvých, respektive jen jejich kostry, což samozřejmě vyvolalo další otázky. Jak je možné, že z nich zbyly pouze ohořelé kosti, zatímco v Pompejích se dochovaly i lidské tkáně a oblečení?
Co se stalo v Pompejích po výbuchu sopky
Při výbuchu Vesuvu se uvolnila lavina žhavých plynů a prachu, což je jev známý jako pyroklastická vlna či pyroklastický proud. Mračno o teplotě i 1000 °C se může řítit rychlostí přes 500 km/h. Skutečnost, že něco tak děsivého zasáhlo Pompeje, byla dlouho považována za nemožnou, ačkoli o ní podrobně napsal očitý svědek události, mladý spisovatel Plinius. Teprve po výbuchu sopky St. Helens roku 1980 se odborníci přesvědčili, že to bylo opravdu možné a že to byl tedy pyroklastický proud, co způsobilo zkázu Herculanea i Pompejí.
Mohutná žhavá vlna v Herculaneu uvařila mozky obětí a sežehla jim maso. Proč v Pompejích nepůsobila totožným způsobem? Poněvadž přívalových vln bylo tehdy více a první tři nestačily dorazit až k nim. Teprve čtvrtá vlna k nim dosáhla. Mozek vystavený jejímu žáru se okamžitě uvařil a došlo k zástavě dýchacího ústrojí. Příčinou smrti obyvatel Pompejí tudíž skutečně bylo udušení, proud musel nicméně překonat větší vzdálenost, čímž se ochladil. Přestože zabíjel, nespálil lidské tkáně ani oblečení.
Pompeje
Odlitky zemřelých znamenají pro lidstvo cenný poklad, jediný svého druhu. Jsou však křehké a vědci se obávají, že nevydrží navěky. Proto navštivte Pompeje co nejdřív, abyste s jejich zkamenělými obyvateli mohli prožít onen slavný tragický příběh. Nenajdete tu pouze němé svědky někdejšího neštěstí, ale i mnohé stopy jejich kdysi bohatého života – zachovalé malby na stěnách, nedotčené chrámy, lázeňské domy a také nejstarší dochovaný kamenný amfiteátr na světě.
Ruiny Pompejí a Herculanea jsou vskutku jedinečnými archeologickými nalezišti, která dokážou návštěvníky vtáhnout do minulosti a navrátit do časů Římské říše. Už jen z toho důvodu si nelze představit výlet do Itálie bez zastávky na těchto výjimečných místech.
Opět „přihlouplý“ titulek článku. Vážený redaktore asi nevíte, co obnáší význam slova zkamenělý! Do Pompejí jezdím víc jak 20 let jako průvodce, ale žádné zkamenělé lidské tělo jsem tam opravdu neviděl. Jsou to pouze vylité dutiny betonem nebo sádrou, které obsahují lidské kosti. Pokud například něco zkamení, tak jsou to například dubové piloty trvale ponořené pod hladinou spodní vody. Dále pak už znám zkaměnění z antických bájí – například z filmu Souboj titánů, a potom už jen z pohádek. S hloupostí většinou mladých lidí se bohužel setkávám denně. S pozdravem ing.arch. V.B.