AktualityPro Rusy bude těžší navštívit EU. K úplnému zákazu vstupu ale nedojde

Pro Rusy bude těžší navštívit EU. K úplnému zákazu vstupu ale nedojde

Evropská unie souhlasila se snížením počtu nových víz dostupných ruským občanům. Úplný zákaz cestování do regionu však neprošel. Informovalo tom zpravodajství CNN, BBC i další servery.

Ministři zahraničí EU rozhodli o úplném pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu mezi Evropskou unií a Ruskem. Ta zaručovala Rusům přednostní zacházení při žádosti o vízum do EU.

Opatření je součástí rozsáhlého balíčku blokových sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho válce na Ukrajině.

Proces se zkomplikuje a prodlouží

Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na tiskové konferenci po schůzce ministrů v Praze uvedl, že rozhodnutí „výrazně sníží počet nových víz vydávaných členskými státy EU“. Proces se totiž zkomplikuje a bude trvat déle.

Dohodu ještě budou muset schválit všechny členské státy v Evropské radě, orgánu EU, který se skládá z hlav států a vlád.

Borrell podle CNN uvedl, že opatření je nezbytná, protože od poloviny července došlo k „podstatnému nárůstu počtu přechodů hranic Ruska v sousedních státech“, což se pro tyto státy stalo „bezpečnostním rizikem“.

„Viděli jsme mnoho Rusů, kteří cestovali za zábavou a nakupováním, jako by na Ukrajině nezuřila žádná válka,“ řekl Borrell. „Nemůže to fungovat jako by se nic nedělo,“ dodal.

Víza již byla omezena na některé kategorie ruských státních příslušníků. Mnoha ruským úředníkům a prominentům blízkým Kremlu byl zakázán vstup do EU již dříve.

Úplný zákaz cestování do EU neprošel

Dohoda o pozastavení programu usnadnění udělování víz byla kompromisem poté, co se 27člennému bloku nepodařilo zavést úplný zákaz víz. Ten navrhovaly některé východoevropské, pobaltské a severské státy. Česká republika, Lotyšsko a Finsko již přijaly opatření k omezení Rusů cestujících do EU. Estonsko dokonce vstup do země zakázalo i těm, kteří již víza měli.

V memorandu rozeslaném před schůzkou však Francie a Německo naléhaly proti dalekosáhlým změnám vízové ​​politiky EU. Jak uvádí BBC, důvodem je „zabránění naplňování narativu o Rusku jako oběti Západu a také aby se předešlo odcizení budoucích generací.“

„Ačkoli chápeme obavy některých členských států v této souvislosti, neměli bychom podceňovat transformační sílu prožívání života v demokratických systémech,“ stojí v memorandu.

Borrell před neformálním setkáním ministrů zahraničí EU řekl, že otázka zákazu víz je „nejdůležitějším konkrétním tématem jednání.“

„Během tohoto týdne se o tom v tichosti diskutovalo,“ řekl. Ale dodal, že mezi členskými státy existují k této otázce různé postoje.

„Nemůžeme si dovolit vypadat nejednotně v tak důležité věci, kterou jsou mezilidské vztahy mezi ruskou společností a evropským lidem,“ řekl Borrell. Dodal, že vízová politika EU „by to měla odrážet a nadále umožňovat mezilidské kontakty v EU s ruskými státními příslušníky, kteří nejsou spojeni s ruskou vládou.“

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve svém tweetu uvedl, že se v Praze setkal s nizozemským ministrem zahraničí Wopkem Hoekstrou a poděkoval mu „za principiální postoj k nutnosti omezit cesty Rusů do EU“.

Po schůzce však v této otázce zůstaly rozpory.

Některé státy zavedly vlastní omezení

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto ve středu řekl, že několik členských států včetně jeho země „pozvedlo svůj hlas“ proti plošnému zákazu víz. Estonsko však uvedlo, že zváží zavedení vlastních omezení. Stejně tak jeho sousedé.

Estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu v prohlášení uvedl, že podporuje ukončení dohody EU o zjednodušení vízového režimu s Ruskem, ale že „to samo o sobě nestačí.“

„Dokud nedosáhneme dohody o tom, jak omezit vstup ruských státních příslušníků do Evropské unie, Estonsko a další země, které sdílejí hranici s Ruskem a Běloruskem, budou zvažovat zákaz vnitrostátních víz nebo omezení hraničních přechodů pro ruské státní příslušníky s vízy do EU, “ uvedl Reinsalu v prohlášení zveřejněném na webových stránkách ministerstva zahraničí.

Moskva již oznámila, že podnikne odvetná opatření, pokud se EU rozhodne zakázat vstup ruským státním příslušníkům. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý novinářům řekl, že takový krok by byl „velmi vážným rozhodnutím, které může být namířeno proti našim občanům“.

„Taková rozhodnutí nemohou zůstat bez odezvy,“ dodal.

Nejčtenější

Pod Polskem se skrývá celé město ze soli. Má vlastní jezera, sochy i kapli s obřími lustry

Nedaleko Krakova se více než sto metrů pod zemí ukrývá svět, který nemá s běžnými doly mnoho společného. Historický solný důl Wieliczka nabízí rozsáhlé sály, podzemní jezera i sochy vytesané přímo do solných stěn. Největším překvapením je monumentální kaple svaté Kingy, kterou horníci proměnili v podzemní chrám s oltáři, reliéfy a lustry ze solných krystalů.

Hluboko pod zemí čeká nečekaná podívaná. Slovinské jeskyně ukrývají obrovský kaňon

Hluboko pod povrchem slovinského krasu se skrývá místo, které svou velikostí připomíná podzemní svět z dobrodružného filmu. Škocjanské jeskyně ukrývají mohutný kaňon, kterým protéká divoká řeka Reka. Návštěvníci se nad ní mohou projít po mostě zavěšeném desítky metrů nad vodou. Jedna z nejpozoruhodnějších přírodních památek Slovinska je navíc přístupná i během listopadu.

Od sopek po ledovce Nového Zélandu. Jednodenní túry s dechberoucími výhledy

Kouřící sopky, tyrkysová jezera, ledovce i horské hřebeny s výhledy, ze kterých se tají dech. Nový Zéland je rájem pěší turistiky a na mnohá z jeho nejkrásnějších míst se dá vyrazit jen na jeden den. Vybrali jsme trasy, které stojí za trochu námahy. A někdy i za pořádnou porci potu.

Nejkrásnější evropská kluziště: Bruslení pod hrady, mezi památkami i kolem vánočních stromků

Bruslení pod vánočními světly, před historickými paláci nebo přímo uprostřed starobylého amfiteátru. Evropská města se připravují na zimní sezonu a s ní se vracejí i oblíbená venkovní kluziště. Některá už otevřela, další přivítají první bruslaře během listopadu a prosince.

Berlín proměnil průmyslovou halu v kouzelný zimní les. Nechybí ani kluziště

Berlín láká návštěvníky na nevšední zimní zážitek. V uměleckém prostoru DARK MATTER se otevřela světelná instalace Winterlights, která proměnila průmyslovou halu v zářící les s více než 600 zavěšenými jedlemi. Přímo pod nimi se mohou návštěvníci projet na bruslích a užít si světelnou show doprovázenou hudbou.

Za kondory, sopkami a plameňáky. Nejkrásnější výlety z peruánské Arequipy

Mohutné kaňony, šestitisícové sopky, laguny s plameňáky i bílé kamenolomy připomínající měsíční krajinu. Okolí peruánské Arequipy nabízí mimořádně rozmanité přírodní scenérie a řadu dobrodružných výletů. Některé zvládnou návštěvníci během několika hodin, jiné vyžadují náročný výstup a přespání ve vysokých nadmořských výškách.

Mexické vodopády, které netečou. Hierve el Agua vznikaly tisíce let

Na první pohled vypadají jako obrovské vodopády, které někdo zastavil uprostřed pádu. Ve skutečnosti jde o skalní útvary vytvořené minerální vodou během tisíců let. Hierve el Agua v mexickém státě Oaxaca patří k pozoruhodným přírodním úkazům. Nad strmými útesy se navíc rozprostírají přírodní prameny a jezírka s výhledem na okolní hory, ve kterých se návštěvníci mohou vykoupat.

Černé sopky, bílé střechy a revoluce v ulicích Leónu

Sjíždění černých svahů aktivní sopky, výhledy ze střechy největší katedrály Střední Ameriky nebo setkání s pamětníky revoluce. Nikaragujské město León spojuje adrenalinové zážitky s koloniální architekturou a bouřlivou historií. A kdo si chce odpočinout od rozpálených ulic, může během půlhodiny dorazit na pláže Tichého oceánu.

Kambodžský ostrov jako z pohlednice. Jeho tropický ráj ale mizí

Bílý písek, tyrkysové moře a palmy místo rušných ulic. Kambodžský ostrov Koh Rong Samloem nabízí tropickou dovolenou daleko od velkých turistických center. Návštěvníci sem míří za koupáním, šnorchlováním i odpočinkem v houpací síti. Ostrov však prochází proměnami a některé jeho části už poznamenala rozsáhlá výstavba. Objevte ho dřív, než ostrov zaplaví turisté.

Dva dny mezi faraony. Egyptský Luxor ukrývá jedny z největších pokladů starověku

Monumentální chrámy, hrobky dávných panovníků a hieroglyfy, jejichž barvy přečkaly tisíciletí. Egyptský Luxor bývá označován za největší muzeum pod širým nebem na světě. Město na březích Nilu soustřeďuje mimořádné množství památek starověkého Egypta a k jejich poznávání přitom mohou stačit pouhé dva dny. Stačí si návštěvu rozdělit mezi západní a východní břeh řeky, z nichž každý odhaluje jinou kapitolu egyptské historie.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama