V Austrálii se nachází nejstarší observatoř na světě

Starobylé domorodé naleziště Wurdi Youang bylo poprvé objeveno evropskými osadníky před dvě stě lety. Archeologové ho začali mapovat v roce 1977, ale až před pár lety začali pomalu tušit jeho skutečný účel. Mohlo by se jednat o nejstarší astronomickou observatoř na světě. Je tedy Austrálie kolébkou astronomie?

Wurdi Yaouang Aboriginal se nachází na odlehlém místě zhruba 50 km jihozápadně od Melbourne v Austrálii. Jedná se o starobylé domorodé naleziště, spočívající v uspořádání kamenů, jež je v souladu s důležitými slunečními pozicemi. Jsou zde vyznačena roční období, každoroční slunovraty a rovnodennosti. Někteří vědci se domnívají, že toto místo může být až 10 000 let staré a může se jednat o nestarší astronomickou observatoř na světě.

Naleziště se skládá ze 100 čedičových kamenů, které tvoří prstenec ve tvaru vejce o průměru asi 50 metrů. Tři největší kameny jsou na západní straně prstenu a menší kameny na jeho okraji označují polohu slunce během letního a zimního slunovratu. Wurdi Youang dokazuje vynalézavost raných domorodců. Toto záhadné místo by se mohlo datovat do paleolitického věku, takže je starší než světoznámé Stonehenge.

Kdo tuto observatoř postavil?

Tajemné kamenné uspořádání kdysi patřilo australskému kmeni Wathaurong, který tuto oblast pravděpodobně obsadil jež před 25 000 lety. Kultura Wathaurong se zhroutila s příchodem evropských osadníků v 17. století a poslední člen kmene domorodců zemřel v 19. století. Vědci se snaží zjistit, kdy bylo místo postaveno. Věří, že může být starší než podobné staroegyptské naleziště, kamenný kruh Nabta Playa z doby cca 5000 let př.n.l.

Tato nejstarší observatoř na světě prokazuje velmi sofistikované znalosti raných Australanů o složitém fungování přírody a vesmíru. Vědci ovšem také tvrdí, že nález může zvrátit dlouhodobé vnímání života původních australských obyvatel. Dnes se má za to, že byli kočovnými lovci a sběrači, nicméně Wurdi Youang bylo nejspíše používáno po celé generace. Ty by původní teorii vyvracelo.

Navzdory nedostatku historických důkazů o účelu této lokality studie zveřejněná v časopise Rock Art Research ukazuje, že zarovnání hornin do solárních poloh a rovnodenností bylo navrženo záměrně.

Ve snaze přesně datovat lokalitu vědci používají luminiscenční datování, kdy kousek křemene nalezený pod kameny může pomocí radiometrické metody odhalit, kdy byl naposledy vystaven slunci – a tím pomoci určit stáří naleziště.