AsieModré město Isfahán působí neskutečně, dokud ho nespatříte na vlastní oči

Modré město Isfahán působí neskutečně, dokud ho nespatříte na vlastní oči

Isfahán patří k největším tahákům Íránu. Místní o něm říkají, že je „polovinou světa“. Návštěvníky láká modrá mozaika mešit, paláce safavidské éry, bazary i večerní život u mostů přes řeku Zájande. Na tři dny se tu dá naplnit program snadno. A stejně budete odjíždět s pocitem, že jste nestihli všechno.

Do Isfahánu řada cestovatelů míří kvůli náměstí Naqš-e Džahán. Právě ono dalo městu pověst výkladní skříně perské architektury. Jenže realita umí překvapit i jinak. Někdy se trefíte do náboženských dnů, kdy se mešity i část bazaru na několik dní zavřou. Atmosféra venku ale stojí za to. Stovky žen v černých čádorech čekají u vstupů, nesou deky a skládací židličky, protože začíná itikáf, třídenní pobyt v mešitách spojený s modlitbami a půstem k narozeninám imáma Alího.

Co vidět v centru

Naqš-e Džahán funguje jako město ve městě. Na jedné straně vás přitáhne Šáhova mešita, známá i z bankovky 20 000 rijálů. Naproti stojí mešita Šajch Lotfolláh, menší, zato s kupolí, která při správném světle vykreslí efekt pavího ocasu. K tomu palác Alí Kapú se sálem hudby a výhledy na celé náměstí. Jedna věta to vystihne nejlíp: „Naqš-e Džahán je ‚drahokam světa‘.“

Z náměstí se plynule přelívá ruch do bazaru Bozorg. Někdy vás pohltí dav, jindy se trefíte do prázdných uliček a konečně uvidíte klenby, mozaiky i malé svatyně, které obvykle schovává denní provoz. Isfahán navíc patří mezi nejlepší místa pro nákup řemeslných výrobků. Hodně se tu prodává qalamkari, tedy ručně potištěné látky, i minakari a khatamkari. V prohlídce města pokračujte u Džáme mešity a poblíž nevynechte také střídmější Hakim mešitu. A když máte pocit, že už jste mešit viděli dost, zkuste Alí mešitu a především její minaret, nejstarší a největší ve městě.

Večery u řeky a výlety za hranice města

Isfahán po setmění přesouvá pozornost k mostům. Si-o-se pol se svými 33 oblouky vypadá působivě i bez programu. Chadžu navíc žije uvnitř, muži tu po večerech zpívají a tleskají v podloubích. Někdy teče řeka Zájande naplno, jindy zůstane jen suché koryto, protože město průtok reguluje. Isfahán se probouzí k životu v noci.

K oddechu vám poslouží zahrady a paláce. Čehel Sotún nabízí fresky i dlouhý bazén v parku, Hašt Behešt zase volně přístupné zahrady a pavilon, který z velké části uvidíte i zvenčí. Za pozornost stojí i hammamy. Ali Gholi Agha funguje spíš jako muzeum tradice, Qazi zůstává v provozu. A pak Jolfa, arménská čtvrť s katedrálou Vank a úplně jinou náladou než panuje v historickém centru.

Prakticky počítejte s hotovostí. Zahraniční karty v bankomatech nefungují, takže si přivezte eura nebo dolary. Po městě se dá chodit pěšky, ale Isfahán je velký. Pomůže autobus, pro delší pobyt i městská karta, hodí se linka 91 z terminálu Kaveh do centra. Metro má zatím jen jednu trasu a stanice často neleží u hlavních památek. Taxi zde vychází levně, cenu ale domlouvejte předem. A když vám zbude den navíc, zkuste Soffeh Mountain Park na západ slunce, zoroastriánský Ateshgah na kopci, pouštní Varzaneh nebo starý Nain. Tři dny tu berte jako minimum, ne jako slib, že stihnete všechno.

Nejčtenější

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.

Jezero Bafa, zapomenuté vnitrozemské moře Turecka

Jen kousek od rušného tureckého pobřeží leží krajina, která působí skoro jako jiný svět. Jezero Bafa obklopují bizarní skály, olivové háje, pozůstatky antického města i byzantské kláštery. Místo přitom zůstává stranou hlavních turistických tras mezi Bodrumem a Izmirem.

Z Londýna na den k římským lázním, univerzitám i moři

Londýn dokáže zabavit na týdny, ale řada nejzajímavějších míst Anglie leží jen hodinu či dvě od něj. Vlakem se dá snadno vyrazit za královskými sídly, římskými lázněmi, univerzitní historií, pobřežím i venkovskou krajinou. Na jednodenní výlet tak není nutné půjčovat auto ani plánovat složitou trasu.

Galway, nejirštější město v Irsku. Žije hudbou a hospodami a divokým Atlantikem

Galway patří k nejživějším městům Irska. Barevné ulice, tradiční hudba, hospody plné lidí a čerstvé mořské plody vytvářejí atmosféru, která je výrazně irská, ale zároveň mladá a uvolněná. Město navíc leží jen kousek od Connemary, Aranských ostrovů a Moherských útesů.

Pěšky přes ranvej, tajné tunely a výhled na Afriku. Gibraltar je plný překvapení

Gibraltar zabírá necelých sedm kilometrů čtverečních, přesto na něm lze bez problémů strávit několik dní. Vedle slavné skály a makaků tu čekají jeskyně, vojenské tunely, výhledy na Afriku, britské ulice, pláže i letištní dráha, přes kterou se stále chodí pěšky.

Hamburk ukrývá největší modelovou železnici světa

Hamburské modelové museum Miniatur Wunderland proměňuje dětský sen o vláčcích v propracovaný svět plný pohybu. Návštěvníci tu během několika hodin překonají celé kontinenty, sledují provoz rušného letiště a objevují tisíce drobných příběhů. Jedna z nejoblíbenějších německých atrakcí přitom není jen hravou podívanou pro rodiny.

Stovky opuštěných aut v belgickém lese. Nikdo neví, jak se tam dostaly

V belgickém lese u městečka Châtillon desítky let rezivěly stovky automobilů. Mezi stromy stály Pontiacy, Fordy i další americké klasiky z 50. a 60. let. Dlouhé řady vraků připomínaly dopravní zácpu uprostřed přírody. Původ neobvyklého automobilového hřbitova ale dodnes není úplně jasný.

Tiny Tourism odvádí cestovatele od přeplněných památek

Nový cestovatelský přístup vybízí turisty, aby na chvíli odložili seznam povinných památek. Místo slavných náměstí, muzeí a vyhlídek mají poznávat supermarkety, tramvaje, místní obchody nebo obyčejné ulice. Tiny Tourism, tedy malý či skromnější turismus, může ulevit přetíženým centrům, úplnou náhradu tradičního cestování však nenabízí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama