AmerikaZapomeňte na Rio. Karneval v kolumbijské Barranquille vás pohltí

Zapomeňte na Rio. Karneval v kolumbijské Barranquille vás pohltí

Barranquilla se každý únor mění v jeden velký jevištní prostor. Město na karibském pobřeží Kolumbie zaplní průvody, bubny a kostýmy, které jdou vidět a slyšet na kilometry daleko. Karneval tu není jen atrakce pro turisty, ale kolektivní zážitek, do kterého se dřív nebo později zapojí každý.

Karneval v Barranquille patří k největším a nejživějším na světě. Město žije oslavou čtyři dny před Popeleční středou, ale atmosféra je cítit ve vzduchu už týdny dopředu. Místní to shrnují jednoduše: „Quien lo vive, es quien lo goza“, tedy kdo to prožije, ten si to užije. A přesně tak to funguje i pro návštěvníky.

Barranquilla oslavuje směs afrických, původních a španělských tradic, které formovaly karibskou identitu Kolumbie. UNESCO karneval uznalo jako mistrovské dílo ústního a nehmotného dědictví lidstva. V hudbě a tanci se tu potkává cumbia, mapalé i vallenato, v maskách zase folklor a satira. Každý kostým vypráví příběh o lásce, vzdoru nebo spiritualitě.

Hlavní průvody a momenty, které neprošvihnout

Událost startuje Batalla de Flores, slavnou „bitvou květin“, kterou Barranquilla provozuje už od roku 1903. Průvod projíždí po Vía 40, hlavní karnevalové trase, a zahrnuje velké alegorické vozy i skupiny tanečníků. Na scéně se objevuje královna karnevalu a King Momo, dvojice symbolů, která nastaví tón dalších dní.

Další den přichází Gran Parada de Tradición. Tady se víc tlačí na tradici, regionální rytmy a choreografie. Uvidíte garabato, son de negro i cumbii, a hlavně to, jak se historie mění v živou show. Třetí velká akce se jmenuje Gran Parada de Comparsas a patří fantazii, humoru a modernějším nápadům. Kostýmy míchají popkulturu s tradicí a ulice se promění v taneční parket.

Finále má vlastní gag. Říká se mu Joselito se va con las cenizas, symbolický pohřeb karnevalového ducha, který „zemře“ vyčerpáním po dnech tance. Lidé se oblékají do smutečních šatů, ale pořád se smějí a tančí. Barranquilla tím dává jasně najevo, že i loučení může být veselá disciplína.

Prakticky: kdy přijet, kde spát a jak přežít horko

Nejlepší je přijet pár dní před oficiálním startem. Stihnete menší akce jako Lectura del Bando nebo noční průvod La Guacherna. Termíny se každý rok mírně posouvají, takže se vyplatí zkontrolovat aktuální kalendář dopředu. Ubytování mizí rychle a ceny během karnevalu stoupají několikanásobně, klidně třikrát až šestkrát. Bez rezervace dopředu riskujete, že skončíte daleko od centra nebo v horší čtvrti.

Za bezpečnou a praktickou volbu se považuje El Prado. Je blízko dění a funguje jako osvědčená základna. Kdo chce modernější prostředí, míří do Riomar, kdo šetří, hledá v Soledad asi půl hodiny od města. Počítejte s tím, že na průvody se často sedí na tribunách zvaných palcos. Mají vlastní vstupy a u nich bývá tlačenice, což je ráj pro kapsáře, takže si hlídejte věci.

Do batohu přidejte opalovací krém, sluneční brýle, kšiltovku a hlavně vodu. Nezapomeňte ledvinku nebo malou tašku přes tělo a nenoste s sebou zbytečné cennosti. Po městě se dá chodit pěšky, taxi a aplikace fungují, jen v špičce zdraží. Po průvodech se rozjíždějí pouliční party a kdo chce pokračovat, může zamířit do některého z nesčetných barů.

Jídlo patří k zážitku stejně jako hudba. Zkuste butifarru s limetou, arepu de huevo nebo arroz de lisa. Na ulici frčí empanadas costeñas s pálivým ají a na ochlazení cholado, ledový dezert s ovocem. K pití se nabízí refajo, aguardiente nebo čerstvé džusy z maracuyá či guanábany. A když se zapojíte do tance s jednoduchým doplňkem nebo maskou, místní to ocení širokým úsměvem.

Nejčtenější

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.

Jezero Bafa, zapomenuté vnitrozemské moře Turecka

Jen kousek od rušného tureckého pobřeží leží krajina, která působí skoro jako jiný svět. Jezero Bafa obklopují bizarní skály, olivové háje, pozůstatky antického města i byzantské kláštery. Místo přitom zůstává stranou hlavních turistických tras mezi Bodrumem a Izmirem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama