EvropaZámek Książ skrývá nacistické podzemí i legendu o zlatém vlaku

Zámek Książ skrývá nacistické podzemí i legendu o zlatém vlaku

Zámek Książ patří k nejnavštěvovanějším místům Polska. Na pohled působí jako kulisa z pohádky. Pod honosnými sály se ale skrývá temné podzemí spojené s nacistickým projektem Riese a legendou o zmizelém zlatém vlaku.

Cesta k zámku vede klidnou krajinou Dolního Slezska. Lesy, kopce a ticho. Pak se nad horizontem zvedne mohutná stavba, kterou nejde přehlédnout. Třetí největší polský zámek kombinuje barokní palác a renesanční pevnost.

Jeho historie sahá do středověku. Slezský kníže Bolko I. zde nechal vybudovat pevnost. V roce 1466 získal sídlo Hans von Schellendorf a pojmenoval ho Schloss Fürstenstein. Název vydržel až do konce druhé světové války. Dolní Slezsko tehdy patřilo Prusku a zámek sloužil jako významná aristokratická rezidence.

Interiéry dodnes připomínají éru okázalosti. Maximilian Hall zdobí lustry, mramorové krby a štukové stěny. Návštěvníci obdivují i apartmány princezny Daisy, manželky Hanse Heinricha XV von Hochberg. Růžové stěny, velká zrcadla a měkké pohovky kontrastují s tím, co čeká o pár pater níž.

Nacistický projekt Riese

V roce 1944 převzali zámek nacisté. Hrabě Hans Heinrich XVII už předtím odešel do Anglie. Książ i nedaleké Soví hory se staly součástí projektu Riese, tedy Obr. Cílem bylo vybudovat síť obřích podzemních komplexů. Dosud se našlo sedm hlavních lokalit. Skutečný účel tunelů zůstává nejasný, protože řada dokumentů zmizela na konci války.

V jednom ze sálů dnes zaujmou dvě nenápadné výtahové šachty. „Tyto výtahy postavili nacisté v roce 1944. Šachta vede 50 metrů pod zámek do bunkrů a sloužila jako rychlá evakuační cesta,“ říká Mateusz Mykytyszyn. Podle něj se často mluví o tom, že zámek měl sloužit jako Hitlerovo hlavní stanoviště. Přímý důkaz ale chybí.

Podzemní chodby měří téměř dva kilometry. Některé úseky tvoří hladký železobeton, pět metrů vysoký a dost široký pro auto. Jinde zůstala jen surová skála. V jednom tunelu leží zbytky úzkorozchodné železnice, která pomáhala při ražbě.

Projekt měl vysokou lidskou cenu. Do oblasti přivezli přes 13 tisíc vězňů. Organizace Todt dohlížela na práce a využívala vězně z Osvětimi a Gross Rosenu, mnohé z nich židovského původu. Nemoci včetně tyfu se šířily rychle. Odhady mluví o zhruba pěti tisících obětí.

Legenda o zlatém vlaku

Kromě faktů přežívají i mýty. Nejznámější vypráví o vlaku plném nacistického zlata. Podle legendy ho jednotky při ústupu z tehdejší Breslau v roce 1945 ukryly někde v Sovích horách. V roce 2015 získali hledači pokladů povolení k průzkumu lokality zvané Zóna 65 u Wałbrzychu. Nic nenašli.

„I dnes mnoho lidí hledá poklady a skryté tunely,“ říká průvodce Michał Miszczuk z podzemního komplexu Osówka. Ten patří k dalším částem projektu Riese. Chodby zde působí syrověji než v Książi. Komplex měří asi dva kilometry a má i 48 metrů hlubokou šachtu.

„Dolní Slezsko bylo po staletí německé. I kdyby věděli, že válku prohráli, byli si jistí, že toto území získají zpět,“ vysvětluje Miszczuk. I proto podle něj mohli počítat s tím, že se k ukrytým zásobám jednou vrátí.

Dnes Książ láká turisty z celého světa. Na jaře přicházejí davy na Festival květin a umění. V bývalých hospodářských budovách fungují hotely, konají se konference i svatby. Lidi přitahuje i příběh o zlatém vlaku. Když ale vyjdou z temných chodeb zpět na světlo, většinou si odnášejí hlavně vědomí, jak vysokou cenu měl megalomanský plán Třetí říše.

Nejčtenější

Temné tajemství pod milánským nádražím

Milánské hlavní nádraží patří k největším a nejzdobnějším v Evropě. Monumentální budova z éry Benita Mussoliniho dodnes ohromuje cestující obřími sochami, širokými schodišti i pompézní architekturou. Pod kolejemi se ale skrývá místo, odkud během druhé světové války odjížděly transporty Židů a politických vězňů do koncentračních táborů.

Co dělat, když onemocníte v zahraničí

Zdravotní problémy dokážou zkazit i perfektní dovolenou. Stačí otrava jídlem, vysoké horečky nebo úraz a člověk najednou řeší nemocnici na druhém konci světa místo výletů a pláže.

Kiruna láká na polární záři. I v létě tu však je co dělat

Kiruna leží 200 kilometrů za severním polárním kruhem a patří k nejsevernějším městům Švédska. Místo proslulo hlavně obřím železnorudným dolem, kvůli kterému se celé město postupně přesouvá o tři kilometry dál. Přesto sem míří hlavně cestovatelé, kteří chtějí zažít pravou arktickou zimu, polární záři a sámskou kulturu.

Gondola v Benátkách stojí majlant. Přesto ji lidé milují

Projížďka gondolou patří mezi největší turistická klišé v Benátkách. Přesto na ni každoročně stojí fronty tisíce lidí. Důvod je jednoduchý. Pohled na město z hladiny kanálů nabízí úplně jiný zážitek než běžná procházka úzkými uličkami.

Belgický Gent působí jako středověká filmová kulisa

Gent leží ve vlámské části Belgie a často zůstává ve stínu slavnějších Brugg. Právě to ale městu dodává větší klid a autentičnost. Historické centrum působí kompaktně, přitom ukrývá desítky středověkých památek, kostelů a nábřeží s typickými cechovními domy. Město navíc žije studentskou atmosférou, kavárnami a kulturou.

Mexické „šťastné pobřeží“. Costalegre láká na klid a želvy

Mexiko má své stálice mezi turisty. Cancún, Puerto Vallarta nebo Mexico City zná skoro každý. Na pacifickém pobřeží státu Jalisco ale leží oblast, která působí mnohem tišeji. Costalegre znamená „šťastné pobřeží“ a přesně tak se také tváří: dlouhé pláže, rybářské vesnice, džungle a zátoky, kde člověk často nepotká skoro nikoho.

9 míst, která rozhodně musíte navštívit v Jižní Americe

Jižní Amerika má vše. Ledovce, džungle, pouště, horská města i jedny z nejslavnějších památek světa. Některá místa se objevují v téměř každém itineráři a je pro to dobrý důvod. Tohle je výběr destinací, které cestovatelé v Jižní Americe nejčastěji řadí na absolutní vrchol.

Mnichovská říční vlna Eisbach znovu láká surfaře

Mnichov znovu ožil jednou ze svých nejznámějších atrakcí. Legendární říční vlna Eisbach na okraji parku Englischer Garten se po měsících sporů a nejistoty vrátila do provozu. Místní surfaři i obyvatelé města to berou jako návrat důležité části mnichovské identity. Vlna totiž letos na čas úplně zmizela a její budoucnost byla velmi nejistá.

Brazílie otevřela novou dálkovou trasu mezi dvěma národními parky

Severovýchod Brazílie má novou dálkovou stezku pro pěší i cyklisty. Trasa Caminhos da Ibiapaba propojuje dva národní parky, vede přes tři odlišné biomy a míří do míst s divokou přírodou, jeskyněmi i tisíce let starými skalními malbami.

Lyžování uprostřed pouště? Ano, protože v Dubaji je možné vše

Dubaj si už dávno zvykla bourat hranice možného. Vedle nejvyšší budovy světa nebo umělých ostrovů nabízí i atrakci, která vypadá jako čistý sci-fi nápad. Uprostřed rozpáleného města totiž funguje krytý lyžařský areál s opravdovým sněhem, lanovkou a několika sjezdovkami. Stojí za návštěvu?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama