Více
    5.8 C
    Czech
    Středa 24. dubna 2024

    Lochnesská příšera: vyhynulý mořský plaz nebo pouhá legenda

    Lochnesská příšera, Lochneska, Nessie. O obrovském vodním monstru žijícím v hlubinách skotského jezera slyšel asi každý. Existuje, nebo je to legenda?

    Jezero Loch Ness

    Loch Ness je jezero ležící v oblasti Highland Council ve Skotsku. S hloubkou 240 metrů a délkou asi 36 kilometrů má největší objem sladké vody ve Velké Británii. Je součástí systému vodních cest napříč Skotskem, které stavební inženýr Thomas Telford propojil přes Caledonian Canal (otevřen 1822).

    Povodí jezera Loch Ness pokrývá více než 1 800 čtverečních kilometrů a zahrnuje několik řek. Prudký vzestup a pokles hladiny jezera je jedním z důvodů omezené flóry vod. Dalším důvodem je velká hloubka jezera poblíž pobřeží.

    Stejně jako u některých dalších velmi hlubokých jezer ve Skotsku a ve Skandinávii se říká, že v Loch Ness žije vodní netvor. Bylo hlášeno nespočet pozorování takzvaného lochnesského monstra a možnost jeho existence – možná v podobě osamělého přeživšího dávno vyhynulého plesiosaura – stále zajímá mnoho výzkumníků a dobrodruhů.

    Lochnesská příšera, přezdívkou Nessie nebo Lochneska, by měla být obrovské mořské stvoření. Většina údajných důkazů podporujících jeho existenci však byla zdiskreditována a obecně se předpokládá, že monstrum je mýtus.

    Lochnesská příšera – první zmínky

    Zprávy o nestvůře obývající Loch Ness pocházejí z dávných dob. Pozoruhodné je, že místní kamenné řezby od Pikta zobrazují záhadné zvíře s ploutvemi. První písemná zpráva se objevuje v biografii sv. Columby z roku 565 n. l. Podle této práce monstrum kouslo plavce a bylo připraveno zaútočit na jiného muže, když zasáhl Columba a nařídil šelmě „vrátit se zpět“. To poslechlo a v průběhu dalších staletí byla hlášena jen občasná pozorování. Mnoho z těchto údajných setkání se zdálo inspirováno skotským folklórem, který oplývá mýtickými vodními tvory.

    Skotský herec hledá Lochnesku

    V roce 1933 začala legenda o monstru z jezera Loch Ness růst. V té době byla dokončena silnice sousedící s jezerem, která na něj skýtala nerušený výhled. V dubnu pár turistů viděl obrovské zvíře, které přirovnávali k „drakovi nebo prehistorickému monstru“. Poté, co překročilo silnici před jejich vozem, zmizelo ve vodě. Incident byl zaznamenán ve skotských novinách a následovala řada pozorování. V prosinci 1933 Daily Mail pověřil herce a režiséra Marmaduke Wetherella nalezením Lochnesky. Ten podél břehu jezera našel velké stopy, o nichž se domníval, že patří „velmi silnému zvířeti s měkkými nohama, dlouhému asi 6 stop.“ Při bližším zkoumání však zoologové v Přírodovědeckém muzeu zjistili, že stopy jsou jedna jako druhá a byly vyrobeny uměle.

    Zdá se, že tato zpráva podnítila úsilí dokázat existenci monstra. V roce 1934 vyfotografoval stvoření anglický lékař Robert Kenneth Wilson. Ikonický obrázek – známý jako „fotografie chirurga“ – zobrazoval malou hlavu a krk příšery. Daily Mail fotografii otiskl, což vyvolalo mezinárodní senzaci. Vznikly spekulace, že tvor byl plesiosaurus, mořský plaz, který vyhynul před asi 65,5 miliony let.

    Lovci příšer ani vědecké výzkumy existenci Lochnesky neprokázaly

    Oblast Loch Ness přilákala četné lovce příšer. Za ta léta bylo provedeno několik sonarových průzkumů (zejména v letech 1987 a 2003), aby se zvíře našlo. Žádný nebyl úspěšný. Objevilo se mnoho fotografií lochnesské příšery, většina z nich ale byla zdiskreditována jako padělky nebo jako zobrazení jiných zvířat či předmětů. V roce 1994 také vyšlo najevo, že i fotografie lékaře Wilsona byla podvrh. Jednalo se o hlavu z plastu a dřeva, připevněnou na hračce ponorky. V roce 2018 byl proveden výzkum, který měl zjistit, jaké organismy žijí ve vodách jezera.

    Nebyly nalezeny žádné známky plesiosaura nebo jiného tak velkého zvířete, i když výsledky naznačovaly přítomnost mnoha úhořů. Toto zjištění ponechalo otevřenou možnost, že netvor je nadměrně velký úhoř. Navzdory nedostatku přesvědčivých důkazů zůstala lochneská příšera populární. A zisková. Na počátku 21. století se předpokládalo, že přispívá ročně téměř 80 miliony dolarů do skotské ekonomiky.

    Sledujte nás na sítích

    Tradiční kavárenský život či písečné duny: Za těmito památkami UNESCO stačí vyrazit k sousedům

    Mnoho vášnivých cestovatelů má na svém seznamu "povinných" míst světové ikony, jako je Tádž Mahal, Velký bariérový útes nebo Velká čínská zeď. Za některými klenoty ale stačí dojet přes hranice k sousedům.

    Od Dolomit po Sicílii: Nejlepší gurmánská místa v neprobádané Itálii

    Ať už milujete slané pochoutky, jako jsou arancini či čerstvé těstoviny, nebo máte raději sladkosti, méně prozkoumané italské destinace nabízejí nečekané kulinářské zážitky. Kam se za nimi vydat?

    Tradiční kavárenský život či písečné duny: Za těmito památkami UNESCO stačí vyrazit k sousedům

    Mnoho vášnivých cestovatelů má na svém seznamu "povinných" míst světové ikony, jako je Tádž Mahal, Velký bariérový útes nebo Velká čínská zeď. Za některými klenoty ale stačí dojet přes hranice k sousedům.

    Od Dolomit po Sicílii: Nejlepší gurmánská místa v neprobádané Itálii

    Ať už milujete slané pochoutky, jako jsou arancini či čerstvé těstoviny, nebo máte raději sladkosti, méně prozkoumané italské destinace nabízejí nečekané kulinářské zážitky. Kam se za nimi vydat?