AktualityNový Zéland ztrojnásobuje turistickou daň. Jak to ovlivní cestovní ruch?

Nový Zéland ztrojnásobuje turistickou daň. Jak to ovlivní cestovní ruch?

Nový Zéland téměř ztrojnásobuje turistickou daň, aby pomohl chránit přírodní prostředí a podpořil veřejné služby. Organizace cestovního ruchu však tvrdí, že „neuvěřitelně drahý“ nový poplatek by mohl odradit návštěvníky.

Od 1. října se poplatek prudce zvýší z 35 novozélandských dolarů (20 eur) na 100 novozélandských dolarů (56 eur), informoval server Euronews.

Děje se tak navzdory tomu, že počet návštěvníků od pandemie stále klesá. Vládní údaje do června ukazují, že v roce 2024 dojde k oživení přibližně na 84 procent oproti stejnému období v roce 2019.

Po zavedení jedněch z nejtvrdších hraničních omezení na světě vyšla země z pandemie covidu-19 velmi opatrně. A využila příležitosti k přechodu na regenerační a udržitelné cestování.

S cílem otřást popularitou Nového Zélandu nízkonákladových turistů s batohy na zádech oznámilo jeho ministerstvo cestovního ruchu plány zaměřit se na návštěvníky s vyššími výdaji, kteří zůstávají delší dobu.

Má Nový Zéland problém s nadměrným turismem?

Před pandemií byl cestovní ruch největším exportním odvětvím Nového Zélandu. Zaměstnával 8,4 procenta pracovní síly a přímo či nepřímo se podílel na tvorbě HDP zhruba 6 procenty. V roce 2023 byl druhým největším vývozním artiklem.

V letech 2016-2019 se na ostrovní stát, který se může pochlubit pouhými 5 miliony stálých obyvatel, sjelo zhruba 11 milionů návštěvníků.

Popularita země si však vybírá daň na jejím křehkém přírodním prostředí, které je jedním z jejích největších lákadel.

Degradace životního prostředí ohrožuje nejen estetickou a rekreační přitažlivost Nového Zélandu. Způsobuje, že je méně odolný vůči katastrofám, jako jsou záplavy a požáry, kterým je země stále více vystavena v důsledku klimatických změn a rozvoje venkova.

Proč Nový Zéland zvyšuje daň z cestovního ruchu

Vyšší poplatky z cestovního ruchu budou částečně použity na podporu ochranářských iniciativ, které zmírňují dopady návštěvníků. Současná novozélandská mezinárodní turistická daň na ochranu přírody a cestovní ruch (IVL) ve výši 35 novozélandských dolarů byla zavedena v červenci 2019 s cílem podpořit přírodní dědictví a infrastrukturu země.

Tento paušální poplatek musí zaplatit zahraniční návštěvníci, kteří žádají o vízum NZeTA (New Zealand Electronic Travel Authority) nebo turistické vízum. Návštěvníci z Austrálie a mnoha tichomořských ostrovů jsou od poplatku osvobozeni. Z poplatku se financují projekty od vytváření biotopů a likvidace škůdců až po rozvoj udržitelného cestovního ruchu a údržbu cyklistických stezek.

Plynou z něj příjmy ve výši přibližně 80 milionů novozélandských dolarů (44,8 milionu eur). Vláda však tvrdí, že nejsou dostatečné k řešení problémů, kterým čelí cestovní ruch a ochrana přírody.

Jak vysoký je poplatek ve srovnání s jinými destinacemi

Poplatek 100 novozélandských dolarů (56 eur) je mnohem vyšší než v destinacích, jako je Bali, kde se vybírá 150 000 IDR (9 eur).

Shoduje se však s oblíbenými evropskými destinacemi, kde se vybírá poplatek za noc. Například ve španělské Barceloně budou muset návštěvníci od října zaplatit až 7,50 EUR za noc, celkem tedy 52,50 EUR za týden.

Ve srovnání s některými jinými ekologicky citlivými destinacemi zůstane novozélandská daň relativně nízká. V srpnu Galapágy zvýšily poplatek pro návštěvníky ze 100 dolarů (92 eur) na 200 dolarů (184 eur).

Odradí to návštěvníky?

„IVL ve výši 100 dolarů by obecně tvořil méně než 3 procenta celkových výdajů zahraničního návštěvníka během pobytu na Novém Zélandu. To znamená, že pravděpodobně nebude mít významný dopad na počet návštěvníků,“ říká ministr pro cestovní ruch a pohostinství Matt Doocey.

Přesto se některé subjekty cestovního ruchu obávají, že by toto zvýšení mohlo návštěvníky odradit. NZ Airports tvrdí, že to bude „špatné pro ekonomiku“. Tourism Industry Aotearoa (TIA) to označila za „překážku, která neuvěřitelně prodraží návštěvu Nového Zélandu“.

Asociace upozorňuje, že zvýšení daně vstoupí v platnost ve stejnou dobu, kdy se o 60 procent zvýší poplatky za novozélandská víza. Tím se celkové náklady na vstup do země zvýší na 500 novozélandských dolarů (280 EUR).

Upozorňuje, že to je více než dvojnásobek nákladů na návštěvu Kanady a o 66 procent více než v Austrálii.

Nejčtenější

Uvita je vstupní branou k nejkrásnějším místům jižní Kostariky

Uvita sice patří mezi menší kostarická města, o zážitky ale rozhodně nemá nouzi. Láká národním parkem Marino Ballena, vodopády, deštným pralesem i jednou z nejlepších příležitostí ke spatření keporkaků v celé Střední Americe. Díky klidnější atmosféře navíc osloví cestovatele, kteří hledají přírodu místo přeplněných letovisek.

Florencie vede žebříček nejlepších evropských měst. Praha je hned druhá

Florencie se stala nejlépe hodnoceným evropským městem v letošním žebříčku magazínu Travel + Leisure. Druhé místo obsadila Praha a třetí skončil rakouský Salcburk. O výsledcích rozhodovalo více než 200 tisíc čtenářů, kteří hodnotili města po celém světě.

Kanárské ostrovy zavádějí dobrovolnou alternativu k turistické dani

Kanárské ostrovy se vydávají jinou cestou než řada evropských destinací bojujících s dopady masového turismu. Místo povinné turistické daně nabídnou návštěvníkům možnost dobrovolně přispět na obnovu přírody, ochranu klimatu i podporu místních komunit.

Dobrodružství, tropické pláže i francouzský šarm. Navštivte ostrov Réunion

Ostrov Réunion v Indickém oceánu nabízí na malé ploše překvapivě pestrou směs přírodních krás i kultur. Patří Francii, ale vedle evropských vlivů se zde prolínají tradice kreolské, africké, indické i čínské. Největšími lákadly jsou aktivní sopka, dramatické horské scenérie, tropické pláže a husté deštné lesy.

Falklandské ostrovy lákají na tisíce tučňáků i téměř nedotčenou přírodu

Falklandské ostrovy patří k nejodlehlejším místům jižního Atlantiku. Souostroví tvoří více než 700 ostrovů a ostrůvků, na kterých žije jen několik tisíc obyvatel. Místo ale proslavila především mimořádně zachovalá příroda, rozsáhlé kolonie tučňáků, lachtanů, rypoušů i mořských ptáků. Právě kvůli nim sem míří cestovatelé z celého světa.

Údolí řeky Soča patří k nejkrásnějším místům Slovinska

Tyrkysově zbarvená řeka, horské štíty, vodopády i historická městečka. Údolí Soča na severozápadě Slovinska láká milovníky přírody, aktivní dovolené i klidného cestování. Přesto si zatím zachovává atmosféru místa, které nezahltil masový turismus.

Z centra rovnou na ostrovy. Stockholm jako ideální letní destinace

Stockholm patří mezi evropská města, kde se dá během jediného víkendu stihnout překvapivě hodně. Historické centrum, kavárenská kultura, večerní procházky za západem slunce i výlety lodí mezi ostrovy ukazují, proč švédská metropole patří mezi nejoblíbenější letní destinace.

Černá Hora láká na moře, hory i klidnější cestování

Černá Hora patří mezi nejmenší evropské státy, přesto na malém území spojuje pobřeží Jaderského moře, vysoké hory, hluboké kaňony i historická města. Díky této rozmanitosti přitahuje stále více cestovatelů, kteří hledají méně přeplněnou alternativu k známějším destinacím na Balkáně.

Národní park Kornati tvoří jedno z nejhustších souostroví ve Středomoří

Kornati patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Chorvatska. Souostroví s přibližně 140 ostrovy láká návštěvníky dramatickými útesy, průzračným mořem i jedinečnou krajinou, kterou po staletí formovala příroda i člověk. Nejlepší způsob, jak tento výjimečný kout Jadranu poznat, vede po moři.

Tradiční hanok hotely lákají na jedinečný pobyt v Jižní Koreji

Přespání v tradičním korejském domě už není jen součástí prohlídky historických památek. V Jižní Koreji dnes vznikají hotely, které spojují atmosféru staletých hanoků s pohodlím současnosti. Zatímco jeden nabízí klid vedle slavné vesnice Hahoe zapsané na seznamu UNESCO, druhý umožňuje strávit noc přímo v historické čtvrti Bukchon uprostřed Soulu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama