AktualityNový Zéland ztrojnásobuje turistickou daň. Jak to ovlivní cestovní ruch?

Nový Zéland ztrojnásobuje turistickou daň. Jak to ovlivní cestovní ruch?

Nový Zéland téměř ztrojnásobuje turistickou daň, aby pomohl chránit přírodní prostředí a podpořil veřejné služby. Organizace cestovního ruchu však tvrdí, že „neuvěřitelně drahý“ nový poplatek by mohl odradit návštěvníky.

Od 1. října se poplatek prudce zvýší z 35 novozélandských dolarů (20 eur) na 100 novozélandských dolarů (56 eur), informoval server Euronews.

Děje se tak navzdory tomu, že počet návštěvníků od pandemie stále klesá. Vládní údaje do června ukazují, že v roce 2024 dojde k oživení přibližně na 84 procent oproti stejnému období v roce 2019.

Po zavedení jedněch z nejtvrdších hraničních omezení na světě vyšla země z pandemie covidu-19 velmi opatrně. A využila příležitosti k přechodu na regenerační a udržitelné cestování.

S cílem otřást popularitou Nového Zélandu nízkonákladových turistů s batohy na zádech oznámilo jeho ministerstvo cestovního ruchu plány zaměřit se na návštěvníky s vyššími výdaji, kteří zůstávají delší dobu.

Má Nový Zéland problém s nadměrným turismem?

Před pandemií byl cestovní ruch největším exportním odvětvím Nového Zélandu. Zaměstnával 8,4 procenta pracovní síly a přímo či nepřímo se podílel na tvorbě HDP zhruba 6 procenty. V roce 2023 byl druhým největším vývozním artiklem.

V letech 2016-2019 se na ostrovní stát, který se může pochlubit pouhými 5 miliony stálých obyvatel, sjelo zhruba 11 milionů návštěvníků.

Popularita země si však vybírá daň na jejím křehkém přírodním prostředí, které je jedním z jejích největších lákadel.

Degradace životního prostředí ohrožuje nejen estetickou a rekreační přitažlivost Nového Zélandu. Způsobuje, že je méně odolný vůči katastrofám, jako jsou záplavy a požáry, kterým je země stále více vystavena v důsledku klimatických změn a rozvoje venkova.

Proč Nový Zéland zvyšuje daň z cestovního ruchu

Vyšší poplatky z cestovního ruchu budou částečně použity na podporu ochranářských iniciativ, které zmírňují dopady návštěvníků. Současná novozélandská mezinárodní turistická daň na ochranu přírody a cestovní ruch (IVL) ve výši 35 novozélandských dolarů byla zavedena v červenci 2019 s cílem podpořit přírodní dědictví a infrastrukturu země.

Tento paušální poplatek musí zaplatit zahraniční návštěvníci, kteří žádají o vízum NZeTA (New Zealand Electronic Travel Authority) nebo turistické vízum. Návštěvníci z Austrálie a mnoha tichomořských ostrovů jsou od poplatku osvobozeni. Z poplatku se financují projekty od vytváření biotopů a likvidace škůdců až po rozvoj udržitelného cestovního ruchu a údržbu cyklistických stezek.

Plynou z něj příjmy ve výši přibližně 80 milionů novozélandských dolarů (44,8 milionu eur). Vláda však tvrdí, že nejsou dostatečné k řešení problémů, kterým čelí cestovní ruch a ochrana přírody.

Jak vysoký je poplatek ve srovnání s jinými destinacemi

Poplatek 100 novozélandských dolarů (56 eur) je mnohem vyšší než v destinacích, jako je Bali, kde se vybírá 150 000 IDR (9 eur).

Shoduje se však s oblíbenými evropskými destinacemi, kde se vybírá poplatek za noc. Například ve španělské Barceloně budou muset návštěvníci od října zaplatit až 7,50 EUR za noc, celkem tedy 52,50 EUR za týden.

Ve srovnání s některými jinými ekologicky citlivými destinacemi zůstane novozélandská daň relativně nízká. V srpnu Galapágy zvýšily poplatek pro návštěvníky ze 100 dolarů (92 eur) na 200 dolarů (184 eur).

Odradí to návštěvníky?

„IVL ve výši 100 dolarů by obecně tvořil méně než 3 procenta celkových výdajů zahraničního návštěvníka během pobytu na Novém Zélandu. To znamená, že pravděpodobně nebude mít významný dopad na počet návštěvníků,“ říká ministr pro cestovní ruch a pohostinství Matt Doocey.

Přesto se některé subjekty cestovního ruchu obávají, že by toto zvýšení mohlo návštěvníky odradit. NZ Airports tvrdí, že to bude „špatné pro ekonomiku“. Tourism Industry Aotearoa (TIA) to označila za „překážku, která neuvěřitelně prodraží návštěvu Nového Zélandu“.

Asociace upozorňuje, že zvýšení daně vstoupí v platnost ve stejnou dobu, kdy se o 60 procent zvýší poplatky za novozélandská víza. Tím se celkové náklady na vstup do země zvýší na 500 novozélandských dolarů (280 EUR).

Upozorňuje, že to je více než dvojnásobek nákladů na návštěvu Kanady a o 66 procent více než v Austrálii.

Nejčtenější

Africké safari po vlastní ose. V Etoshe nepotřebujete průvodce

Lvi, sloni, žirafy i vzácní černí nosorožci se tu shromažďují kolem několika napajedel uprostřed vyprahlé krajiny. Národní park Etosha na severu Namibie patří k nejpozoruhodnějším místům pro pozorování africké divoké přírody. Na rozdíl od řady jiných safari destinací jej navíc mohou návštěvníci objevovat vlastním autem, bez organizovaného výletu či průvodce. A někdy stačí jen zaparkovat, vypnout motor a čekat, až zvířata přijdou sama.

Španělé na něj nedají dopustit, zahraniční turisté ho přehlížejí. Čím je Santander tak výjimečný?

Zatímco Barcelona nebo Málaga přitahují davy zahraničních návštěvníků, na severním pobřeží Španělska leží město, které si oblíbili především samotní Španělé. Santander, hlavní město Kantábrie, nabízí dlouhé písečné pláže, zelené pobřeží Atlantiku a vyhlášenou gastronomii. Přestože jeho historické centrum poznamenal ničivý požár, návštěvníky si získává především přírodou, přímořskou atmosférou a možnostmi aktivního odpočinku.

Bílé pláže, tyrkysové moře a minimum turistů. Objevte karibský ráj v Portoriku

Jemný bílý písek, průzračná voda a palmy sklánějící se nad pobřežím. Portoriko nabízí některé z nejkrásnějších pláží Karibiku, od oblíbených turistických letovisek až po odlehlé ostrůvky, kam se lze dostat pouze lodí. Zatímco některá místa jsou ideální pro rodiny s dětmi, jiná přitahují surfaře nebo milovníky šnorchlování.

Beethoven, Bach i Wagner. Lipsko bude v roce 2027 rájem milovníků hudby

Německé Lipsko se dostalo mezi 25 nejlepších turistických destinací pro rok 2027 podle časopisu National Geographic. Saské město, v němž působili Johann Sebastian Bach, Felix Mendelssohn či Richard Wagner, připravuje na příští rok řadu hudebních událostí. Návštěvníci se mohou těšit na festival věnovaný Beethovenovi i rozšíření turistické trasy po stopách slavných skladatelů. Lipsko však nabízí také historické památky, muzea a jednu z nejstarších restaurací na světě.

Evropské hřbitovy se stávají turistickými hity. Mezi favority je i Praha

Zapomeňte na strašidelné domy a organizované prohlídky s duchy. Stále více cestovatelů objevuje kouzlo historických hřbitovů, které nabízejí působivou architekturu, umělecká díla i příběhy slavných osobností. Nový žebříček nejzajímavějších evropských pohřebišť ukazuje, že za nevšední atmosférou není nutné cestovat daleko. Mezi doporučovanými místy nechybějí ani pražské Olšanské hřbitovy.

Londýnská Oxford Street se zbavila aut. Slavná nákupní ulice patří chodcům

Jedna z nejznámějších nákupních ulic světa prochází zásadní proměnou. Londýnská Oxford Street se od 26. října změnila v pěší zónu, do které už nesmějí běžně vjíždět auta, autobusy ani cyklisté. Téměř kilometr dlouhý úsek má postupně získat více zeleně, odpočinková místa i nová veřejná náměstí. Londýn chce proměnou přilákat další návštěvníky a vrátit slavné ulici její někdejší prestiž.

Republika umělců a ústava, která myslí i na kočky. Poznejte Vilnius trochu jinak

Historické uličky, působivé kostely, středověký hrad i čtvrť, která se prohlásila za nezávislou republiku. Litevská metropole Vilnius patří k zajímavým evropským městům, která lze poznat i během krátkého výletu. Její historické centrum zapsané na seznamu UNESCO doplňují netradiční muzea, umělecké instalace a stále pestřejší gastronomická scéna.

Rakouské město ukrývá vzácné lanýže. Návštěvníci je mohou hledat přímo v lese

Rakouský Štýrský Hradec je známý historickými památkami, útulnými kavárnami a výbornou gastronomií. Málokdo ale tuší, že v lesích na jeho okraji rostou také vzácné lanýže. Právě jim je věnován podzimní festival, který od 20. října do 1. listopadu nabízí ochutnávky, gastronomické speciality i výpravy do přírody se speciálně vycvičenými psy.

Jako vystřižený z hororu. Slovenský hrad na podzim bere dech

Na severu Slovenska stojí hrad, který jako by vypadl z tajemného příběhu. Oravský hrad se tyčí na vysokém skalním ostrohu nad řekou Oravou a jeho mohutné věže patří k nejvýraznějším dominantám regionu. Před více než sto lety si ho filmaři vybrali jako sídlo legendárního upíra Nosferatu. Dnes láká návštěvníky nejen svou historií, ale také výhledy na okolní krajinu, která se na podzim zbarvuje do odstínů žluté, oranžové a červené.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama