AktualityNový Zéland ztrojnásobuje turistickou daň. Jak to ovlivní cestovní ruch?

Nový Zéland ztrojnásobuje turistickou daň. Jak to ovlivní cestovní ruch?

Nový Zéland téměř ztrojnásobuje turistickou daň, aby pomohl chránit přírodní prostředí a podpořil veřejné služby. Organizace cestovního ruchu však tvrdí, že „neuvěřitelně drahý“ nový poplatek by mohl odradit návštěvníky.

Od 1. října se poplatek prudce zvýší z 35 novozélandských dolarů (20 eur) na 100 novozélandských dolarů (56 eur), informoval server Euronews.

Děje se tak navzdory tomu, že počet návštěvníků od pandemie stále klesá. Vládní údaje do června ukazují, že v roce 2024 dojde k oživení přibližně na 84 procent oproti stejnému období v roce 2019.

Po zavedení jedněch z nejtvrdších hraničních omezení na světě vyšla země z pandemie covidu-19 velmi opatrně. A využila příležitosti k přechodu na regenerační a udržitelné cestování.

S cílem otřást popularitou Nového Zélandu nízkonákladových turistů s batohy na zádech oznámilo jeho ministerstvo cestovního ruchu plány zaměřit se na návštěvníky s vyššími výdaji, kteří zůstávají delší dobu.

Má Nový Zéland problém s nadměrným turismem?

Před pandemií byl cestovní ruch největším exportním odvětvím Nového Zélandu. Zaměstnával 8,4 procenta pracovní síly a přímo či nepřímo se podílel na tvorbě HDP zhruba 6 procenty. V roce 2023 byl druhým největším vývozním artiklem.

V letech 2016-2019 se na ostrovní stát, který se může pochlubit pouhými 5 miliony stálých obyvatel, sjelo zhruba 11 milionů návštěvníků.

Popularita země si však vybírá daň na jejím křehkém přírodním prostředí, které je jedním z jejích největších lákadel.

Degradace životního prostředí ohrožuje nejen estetickou a rekreační přitažlivost Nového Zélandu. Způsobuje, že je méně odolný vůči katastrofám, jako jsou záplavy a požáry, kterým je země stále více vystavena v důsledku klimatických změn a rozvoje venkova.

Proč Nový Zéland zvyšuje daň z cestovního ruchu

Vyšší poplatky z cestovního ruchu budou částečně použity na podporu ochranářských iniciativ, které zmírňují dopady návštěvníků. Současná novozélandská mezinárodní turistická daň na ochranu přírody a cestovní ruch (IVL) ve výši 35 novozélandských dolarů byla zavedena v červenci 2019 s cílem podpořit přírodní dědictví a infrastrukturu země.

Tento paušální poplatek musí zaplatit zahraniční návštěvníci, kteří žádají o vízum NZeTA (New Zealand Electronic Travel Authority) nebo turistické vízum. Návštěvníci z Austrálie a mnoha tichomořských ostrovů jsou od poplatku osvobozeni. Z poplatku se financují projekty od vytváření biotopů a likvidace škůdců až po rozvoj udržitelného cestovního ruchu a údržbu cyklistických stezek.

Plynou z něj příjmy ve výši přibližně 80 milionů novozélandských dolarů (44,8 milionu eur). Vláda však tvrdí, že nejsou dostatečné k řešení problémů, kterým čelí cestovní ruch a ochrana přírody.

Jak vysoký je poplatek ve srovnání s jinými destinacemi

Poplatek 100 novozélandských dolarů (56 eur) je mnohem vyšší než v destinacích, jako je Bali, kde se vybírá 150 000 IDR (9 eur).

Shoduje se však s oblíbenými evropskými destinacemi, kde se vybírá poplatek za noc. Například ve španělské Barceloně budou muset návštěvníci od října zaplatit až 7,50 EUR za noc, celkem tedy 52,50 EUR za týden.

Ve srovnání s některými jinými ekologicky citlivými destinacemi zůstane novozélandská daň relativně nízká. V srpnu Galapágy zvýšily poplatek pro návštěvníky ze 100 dolarů (92 eur) na 200 dolarů (184 eur).

Odradí to návštěvníky?

„IVL ve výši 100 dolarů by obecně tvořil méně než 3 procenta celkových výdajů zahraničního návštěvníka během pobytu na Novém Zélandu. To znamená, že pravděpodobně nebude mít významný dopad na počet návštěvníků,“ říká ministr pro cestovní ruch a pohostinství Matt Doocey.

Přesto se některé subjekty cestovního ruchu obávají, že by toto zvýšení mohlo návštěvníky odradit. NZ Airports tvrdí, že to bude „špatné pro ekonomiku“. Tourism Industry Aotearoa (TIA) to označila za „překážku, která neuvěřitelně prodraží návštěvu Nového Zélandu“.

Asociace upozorňuje, že zvýšení daně vstoupí v platnost ve stejnou dobu, kdy se o 60 procent zvýší poplatky za novozélandská víza. Tím se celkové náklady na vstup do země zvýší na 500 novozélandských dolarů (280 EUR).

Upozorňuje, že to je více než dvojnásobek nákladů na návštěvu Kanady a o 66 procent více než v Austrálii.

Nejčtenější

Astana, město z budoucnosti uprostřed stepi

Kazachstánská metropole působí místy jako kulisa sci-fi filmu. Široké bulváry lemují skleněné věže, mezi nimi stojí obří stan, zlatá koule i pyramida a monumentální stavby mají často silnou symboliku. Většina dnešní Astany vznikla teprve poté, co se město v roce 1997 stalo hlavním městem země.

Soul plný kontrastů. Od královských paláců až k hranici s KLDR

Jihokorejská metropole je obrovská, ale i během několika dnů se dá poznat to nejlepší z ní. Historické paláce tu stojí pár stanic metrem od futuristické architektury, mezi mrakodrapy vede zelená promenáda a za hodinu lze dojet až k demilitarizovanému pásmu mezi oběma Korejemi.

Jak vypadaly Spojené arabské emiráty v minulosti? Navštivte zahradní město Al Ain

Mrakodrapy, luxusní hotely a nekonečné pobřeží nejsou jedinou tváří Spojených arabských emirátů. Al Ain leží hluboko ve vnitrozemí u hranice s Ománem a místo futuristických panoramat nabízí palmové oázy, staré pevnosti, archeologické památky i tradiční velbloudí trh. Město tak připomíná, jak oblast vypadala dávno před ropným boomem.

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama