AktualityNový Zéland ztrojnásobuje turistickou daň. Jak to ovlivní cestovní ruch?

Nový Zéland ztrojnásobuje turistickou daň. Jak to ovlivní cestovní ruch?

Nový Zéland téměř ztrojnásobuje turistickou daň, aby pomohl chránit přírodní prostředí a podpořil veřejné služby. Organizace cestovního ruchu však tvrdí, že „neuvěřitelně drahý“ nový poplatek by mohl odradit návštěvníky.

Od 1. října se poplatek prudce zvýší z 35 novozélandských dolarů (20 eur) na 100 novozélandských dolarů (56 eur), informoval server Euronews.

Děje se tak navzdory tomu, že počet návštěvníků od pandemie stále klesá. Vládní údaje do června ukazují, že v roce 2024 dojde k oživení přibližně na 84 procent oproti stejnému období v roce 2019.

Po zavedení jedněch z nejtvrdších hraničních omezení na světě vyšla země z pandemie covidu-19 velmi opatrně. A využila příležitosti k přechodu na regenerační a udržitelné cestování.

S cílem otřást popularitou Nového Zélandu nízkonákladových turistů s batohy na zádech oznámilo jeho ministerstvo cestovního ruchu plány zaměřit se na návštěvníky s vyššími výdaji, kteří zůstávají delší dobu.

Má Nový Zéland problém s nadměrným turismem?

Před pandemií byl cestovní ruch největším exportním odvětvím Nového Zélandu. Zaměstnával 8,4 procenta pracovní síly a přímo či nepřímo se podílel na tvorbě HDP zhruba 6 procenty. V roce 2023 byl druhým největším vývozním artiklem.

V letech 2016-2019 se na ostrovní stát, který se může pochlubit pouhými 5 miliony stálých obyvatel, sjelo zhruba 11 milionů návštěvníků.

Popularita země si však vybírá daň na jejím křehkém přírodním prostředí, které je jedním z jejích největších lákadel.

Degradace životního prostředí ohrožuje nejen estetickou a rekreační přitažlivost Nového Zélandu. Způsobuje, že je méně odolný vůči katastrofám, jako jsou záplavy a požáry, kterým je země stále více vystavena v důsledku klimatických změn a rozvoje venkova.

Proč Nový Zéland zvyšuje daň z cestovního ruchu

Vyšší poplatky z cestovního ruchu budou částečně použity na podporu ochranářských iniciativ, které zmírňují dopady návštěvníků. Současná novozélandská mezinárodní turistická daň na ochranu přírody a cestovní ruch (IVL) ve výši 35 novozélandských dolarů byla zavedena v červenci 2019 s cílem podpořit přírodní dědictví a infrastrukturu země.

Tento paušální poplatek musí zaplatit zahraniční návštěvníci, kteří žádají o vízum NZeTA (New Zealand Electronic Travel Authority) nebo turistické vízum. Návštěvníci z Austrálie a mnoha tichomořských ostrovů jsou od poplatku osvobozeni. Z poplatku se financují projekty od vytváření biotopů a likvidace škůdců až po rozvoj udržitelného cestovního ruchu a údržbu cyklistických stezek.

Plynou z něj příjmy ve výši přibližně 80 milionů novozélandských dolarů (44,8 milionu eur). Vláda však tvrdí, že nejsou dostatečné k řešení problémů, kterým čelí cestovní ruch a ochrana přírody.

Jak vysoký je poplatek ve srovnání s jinými destinacemi

Poplatek 100 novozélandských dolarů (56 eur) je mnohem vyšší než v destinacích, jako je Bali, kde se vybírá 150 000 IDR (9 eur).

Shoduje se však s oblíbenými evropskými destinacemi, kde se vybírá poplatek za noc. Například ve španělské Barceloně budou muset návštěvníci od října zaplatit až 7,50 EUR za noc, celkem tedy 52,50 EUR za týden.

Ve srovnání s některými jinými ekologicky citlivými destinacemi zůstane novozélandská daň relativně nízká. V srpnu Galapágy zvýšily poplatek pro návštěvníky ze 100 dolarů (92 eur) na 200 dolarů (184 eur).

Odradí to návštěvníky?

„IVL ve výši 100 dolarů by obecně tvořil méně než 3 procenta celkových výdajů zahraničního návštěvníka během pobytu na Novém Zélandu. To znamená, že pravděpodobně nebude mít významný dopad na počet návštěvníků,“ říká ministr pro cestovní ruch a pohostinství Matt Doocey.

Přesto se některé subjekty cestovního ruchu obávají, že by toto zvýšení mohlo návštěvníky odradit. NZ Airports tvrdí, že to bude „špatné pro ekonomiku“. Tourism Industry Aotearoa (TIA) to označila za „překážku, která neuvěřitelně prodraží návštěvu Nového Zélandu“.

Asociace upozorňuje, že zvýšení daně vstoupí v platnost ve stejnou dobu, kdy se o 60 procent zvýší poplatky za novozélandská víza. Tím se celkové náklady na vstup do země zvýší na 500 novozélandských dolarů (280 EUR).

Upozorňuje, že to je více než dvojnásobek nákladů na návštěvu Kanady a o 66 procent více než v Austrálii.

Nejčtenější

Barevné domky, úchvatné fjordy a hory na dosah. Norský Bergen má všechno, co cestovatelé milují

Malebné dřevěné domky, úzké dlážděné uličky, rušný přístav a dramatické horské scenérie. Norský Bergen patří k nejkrásnějším městům Skandinávie a nabízí mnohem víc než jen pohlednicové výhledy. Návštěvníci tu mohou objevovat středověkou historii, ochutnávat čerstvé mořské plody nebo vyrazit na plavbu mezi slavnými norskými fjordy. A to všechno bez nutnosti půjčovat si auto.

Kdo cestuje mimo sezonu, může ušetřit a zažít víc. Kam vyrazit, když ostatní zůstávají doma?

Slavné památky bez nekonečných front, prázdnější pláže a ubytování za příznivější ceny. Kdo si dovolenou naplánuje mimo hlavní turistickou sezonu, může objevit známé destinace v úplně jiném světle. A nemusí přitom obětovat ani krásné počasí. Stačí vědět, kam a kdy vyrazit. Některá místa totiž ukazují svou nejhezčí tvář právě ve chvíli, kdy většina turistů odjíždí.

Skotské údolí jako z jiného světa. Glencoe proslavil James Bond a příběh krvavé zrady

Hory zahalené mlhou, vodopády řítící se ze skal a silnice, která se vine mezi strmými štíty. Skotské údolí Glencoe vypadá jako kulisa fantasy filmu. Není divu, že si ho filmaři skutečně oblíbili. Vedle dechberoucích scenérií tu návštěvníci objeví také skryté horské údolí, pohádkové jezero nebo místa spojená s jednou z nejtemnějších kapitol skotské historie.

Na Kilimandžáru rostou devítimetroví obři. Před mrazem se chrání vlastními listy

Na svazích nejvyšší africké hory rostou rostliny, které vypadají jako z jiného světa. Mají mohutné kmeny, koruny připomínající ananas a dorůstají výšky až devíti metrů. Obří starčky z Kilimandžára navíc zvládají mráz, prudký vítr i dlouhá období sucha. Vyvinuly si k tomu několik pozoruhodných triků.

Čtyři lodní trasy, desítky ostrovů a pláže schované před světem. To je El Nido

Vápencové útesy, tyrkysové laguny, bílé pláže a stovky malých ostrovů. El Nido na severu filipínského Palawanu patří k vyhledávaným místům pro milovníky tropické přírody. Největší zážitky tu čekají na moři, ale za návštěvu stojí také okolní pláže, jeskyně a místní vesnice.

Pod Polskem se skrývá celé město ze soli. Má vlastní jezera, sochy i kapli s obřími lustry

Nedaleko Krakova se více než sto metrů pod zemí ukrývá svět, který nemá s běžnými doly mnoho společného. Historický solný důl Wieliczka nabízí rozsáhlé sály, podzemní jezera i sochy vytesané přímo do solných stěn. Největším překvapením je monumentální kaple svaté Kingy, kterou horníci proměnili v podzemní chrám s oltáři, reliéfy a lustry ze solných krystalů.

Hluboko pod zemí čeká nečekaná podívaná. Slovinské jeskyně ukrývají obrovský kaňon

Hluboko pod povrchem slovinského krasu se skrývá místo, které svou velikostí připomíná podzemní svět z dobrodružného filmu. Škocjanské jeskyně ukrývají mohutný kaňon, kterým protéká divoká řeka Reka. Návštěvníci se nad ní mohou projít po mostě zavěšeném desítky metrů nad vodou. Jedna z nejpozoruhodnějších přírodních památek Slovinska je navíc přístupná i během listopadu.

Od sopek po ledovce Nového Zélandu. Jednodenní túry s dechberoucími výhledy

Kouřící sopky, tyrkysová jezera, ledovce i horské hřebeny s výhledy, ze kterých se tají dech. Nový Zéland je rájem pěší turistiky a na mnohá z jeho nejkrásnějších míst se dá vyrazit jen na jeden den. Vybrali jsme trasy, které stojí za trochu námahy. A někdy i za pořádnou porci potu.

Nejkrásnější evropská kluziště: Bruslení pod hrady, mezi památkami i kolem vánočních stromků

Bruslení pod vánočními světly, před historickými paláci nebo přímo uprostřed starobylého amfiteátru. Evropská města se připravují na zimní sezonu a s ní se vracejí i oblíbená venkovní kluziště. Některá už otevřela, další přivítají první bruslaře během listopadu a prosince.

Berlín proměnil průmyslovou halu v kouzelný zimní les. Nechybí ani kluziště

Berlín láká návštěvníky na nevšední zimní zážitek. V uměleckém prostoru DARK MATTER se otevřela světelná instalace Winterlights, která proměnila průmyslovou halu v zářící les s více než 600 zavěšenými jedlemi. Přímo pod nimi se mohou návštěvníci projet na bruslích a užít si světelnou show doprovázenou hudbou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama