Královna Viktorie, Matthew Barney, Jules Verne a Pink Floyd nejsou jména, která obvykle slyšíte ve stejné větě. Existuje ale jedno neobvyklé místo, které je spojuje. Všichni navštívili Fingalovu jeskyni na skotském ostrově Staffa.
Fingalova jeskyně má historii a geologii jako žádná jiná jeskyně na světě. Je vysoká 22 metrů a hluboká 82 metrů. Co vám ale vyrazí dech, jsou její vnitřní stěny. Šestiúhelníkové sloupy čediče, tvarované do úhledných šestistranných pilířů. Polámané sloupy tvoří hrubý chodník těsně nad vodní hladinou, takže návštěvníci mohou jít daleko dovnitř a jeskyni prozkoumat.
Fingalova jeskyně na skotském ostrově Staffa. Foto: Lesbardd / CC-BY-SA-4.0 (via Wikimedia Commons)
Legenda o obrech
Jeskyně byla známým zázrakem starých Irů a skotských Keltů a byla důležitým místem v legendách. Jedna irská legenda, známá Keltům jako Uamh-Binn nebo „The Cave of Melody“, vysvětlovala existenci jeskyně i jednoho podobného místa v Irsku, Giant’s Causeway. Obě místa vznikla ze stejných úhledných čedičových sloupů. Proto legenda tvrdí, že to byly koncové kusy mostu postaveného irským obrem Fionnem mac Cumhaillem (také známým jako Finn McCool), aby se mohl dostat do Skotska, kde měl bojovat s Benandonnerem, svým gigantickým rivalem.
Legenda, která obě stavby spojuje, je ve skutečnosti geologicky správná. Jak Obrův chodník, tak Fingalova jeskyně byly skutečně vytvořeny stejným starověkým proudem lávy, který mohl v jednu dobu tvořit „most“ mezi těmito dvěma místy. Samozřejmě dlouho předtím, než tento most mohli vidět lidé, odhaduje se asi před 60 miliony let.
Jeskyně byla znovu objevena, když ji v roce 1772 navštívil přírodovědec Sir Joseph Banks. V době Banksova objevu byla Fingal, ancient Epic Poem in Six Books velmi populární poetickou sérií, údajně přeloženou ze starověkého gaelského eposu irským básníkem Jamesem Macphersonem. Kniha měla vliv na Goetha, Napoleona a Bankse, kteří okamžitě pojmenovali skotskou jeskyni, která již měla jméno Uamh-Binn, podle irské legendy a nazvali ji „Fingalova jeskyně“.
Jeskyni si můžete prohlédnout buď z lodi, nebo pěšky po stezce na ostrově. Foto: Unsplash
Jak hudba a obraz proslavili Fingalovu jeskyni
A i když je Banks zodpovědný za znovuobjevení a přejmenování jeskyně, byl to romantický německý skladatel, který jeskyni skutečně vynesl světovou slávu. Slavný skladatel Felix Mendelssohn byl nádherou jeskyně tak dojat, že své sestře poslal úvodní větu předehry na pohlednici s poznámkou: „Abyste pochopili, jak mimořádně mě Hebridy ovlivnily, posílám vám, co mi tam přišlo do hlavy.“ Hebridská předehra, známá také jako Fingalova jeskyně, měla premiéru 14. května 1832 v Londýně.
Anglický romantický krajinář J. M. W. Turner jeskyni namaloval ve stejném roce a tato dvě umělecká díla společně udělala z neznámé jeskyně romanticko-viktoriánské turistické místo, které musíte vidět. Jeskyni navštívili William Wordsworth, John Keats, Lord Tennyson a královna Viktorie, stejně jako cestovatel a milovník zázraků Jules Verne.
Pink Floyd pojmenovali jednu ze svých raných, nevydaných písní po jeskyni a Matthew Barney použil jeskyni ve svém cyklu Cremaster.
Okouzlila nejednu slavnou osobnost. Foto: Fæ / CC-BY-SA-2.0 (via Wikimedia Commons)
Můžete ji spatřit i vy
Jeskyni lze navštívit plavbou (ačkoli do jeskyně nemohou vplout lodě, pravidelně kolem ní proplouvají), nebo můžete cestovat na malý ostrůvek Staffa a do jeskyně se vydat pěšky. Budete přeskakovat z jednoho čedičového sloupu na druhý. Mimochodem, severní břehy Staffa hostí během letních měsíců kolonii papuchalků. Hlavní sezóna jejich hnízdění je většinou v červnu až červenci. Celý ostrov je schůdný po stezkách a na okolních malých ostrovech můžete při plavbě zahlédnout i tuleně.
