AktualityŠpanělsko má za sebou rekordní rok. Do země přijelo téměř 97 milionů...

Španělsko má za sebou rekordní rok. Do země přijelo téměř 97 milionů turistů

Španělsko v roce 2025 přepsalo vlastní turistické statistiky. Země přivítala 96,8 milionu zahraničních návštěvníků a dosáhla tak historického maxima. Oproti roku 2024 jde o nárůst o 3,2 procenta. Turismus zůstává jedním z klíčových pilířů ekonomiky a dál táhne hospodářský růst.

Cestovní ruch se na španělském hrubém domácím produktu podílí 12,6 procenty. Země se zároveň drží mezi nejvýdělečnějšími turistickými destinacemi světa. Podle žebříčku UN World Tourism Barometer jí patří třetí místo, hned za Spojeným královstvím a Francií.

Ještě rychleji než počty příjezdů rostly příjmy. Zahraniční návštěvníci ve Španělsku utratili 134,7 miliardy eur. Meziročně jde o skok o 6,8 procenta. O rok dříve činily tržby 126 miliard eur. Ministerstvo cestovního ruchu to považuje za důkaz, že se daří lákat movitější klientelu.

Kvalita místo kvantity

Vláda dlouhodobě prosazuje změnu turistického modelu. Cílem není nekonečné navyšování počtu návštěvníků, ale vyšší útraty a menší tlak na města. Podle ministerstva aktuální čísla potvrzují snahu o „udržitelnější model založený na kvalitě, ne kvantitě“.

Celkový ekonomický přínos turismu je ještě výraznější. Pokud se započítají i nepřímé a navázané efekty, dosáhl sektor podle World Travel and Tourism Council zhruba 260 miliard eur. To představuje meziroční růst o 4,7 procenta. Turismus tak dál posiluje svou roli napříč ekonomikou.

Nejvíc láká Barcelona a ostrovy

Nejnavštěvovanějším regionem zůstává Katalánsko. Přilákalo kolem 20,1 milionu turistů, o 0,6 procenta více než v předchozím roce. V závěsu následují středomořské ostrovy a Kanárské ostrovy, které těží z pověsti slunečné plážové destinace.

Z hlediska zdrojových trhů dominují tradiční země. Nejvíce turistů přijelo ze Spojeného království, celkem 19 milionů. Následuje Francie s 12,7 milionu návštěvníků a Německo s 12 miliony. Struktura příjezdů se meziročně výrazně nezměnila.

Rok 2025 byl pro Španělsko třetím rekordním rokem od roku 2019. Právě tehdy skončilo období před pandemií covidu, která mezinárodní cestování na čas prakticky zastavila. Od té doby se sektor rychle zotavil a znovu nabral tempo.

Tlak na bydlení a nespokojenost místních

Růst má ale i odvrácenou stranu. Návrat masového turismu zvýšil tlak na bydlení, hlavně v centrech velkých měst. Rychle přibývají krátkodobé pronájmy a ceny nájmů rostou. Část místních má pocit, že je turismus vytlačuje z vlastních čtvrtí.

Podobné problémy řeší i další evropské destinace. Celosvětově byl rok 2025 rovněž rekordní. Podle údajů OSN cestovalo mezinárodně zhruba 1,52 miliardy lidí. To je o téměř 60 milionů více než v roce 2024. Turismus se tak definitivně vrátil na předpandemickou úroveň a v mnoha regionech ji dokonce už překonal.

Nejčtenější

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.

Jezero Bafa, zapomenuté vnitrozemské moře Turecka

Jen kousek od rušného tureckého pobřeží leží krajina, která působí skoro jako jiný svět. Jezero Bafa obklopují bizarní skály, olivové háje, pozůstatky antického města i byzantské kláštery. Místo přitom zůstává stranou hlavních turistických tras mezi Bodrumem a Izmirem.

Z Londýna na den k římským lázním, univerzitám i moři

Londýn dokáže zabavit na týdny, ale řada nejzajímavějších míst Anglie leží jen hodinu či dvě od něj. Vlakem se dá snadno vyrazit za královskými sídly, římskými lázněmi, univerzitní historií, pobřežím i venkovskou krajinou. Na jednodenní výlet tak není nutné půjčovat auto ani plánovat složitou trasu.

Galway, nejirštější město v Irsku. Žije hudbou a hospodami a divokým Atlantikem

Galway patří k nejživějším městům Irska. Barevné ulice, tradiční hudba, hospody plné lidí a čerstvé mořské plody vytvářejí atmosféru, která je výrazně irská, ale zároveň mladá a uvolněná. Město navíc leží jen kousek od Connemary, Aranských ostrovů a Moherských útesů.

Pěšky přes ranvej, tajné tunely a výhled na Afriku. Gibraltar je plný překvapení

Gibraltar zabírá necelých sedm kilometrů čtverečních, přesto na něm lze bez problémů strávit několik dní. Vedle slavné skály a makaků tu čekají jeskyně, vojenské tunely, výhledy na Afriku, britské ulice, pláže i letištní dráha, přes kterou se stále chodí pěšky.

Hamburk ukrývá největší modelovou železnici světa

Hamburské modelové museum Miniatur Wunderland proměňuje dětský sen o vláčcích v propracovaný svět plný pohybu. Návštěvníci tu během několika hodin překonají celé kontinenty, sledují provoz rušného letiště a objevují tisíce drobných příběhů. Jedna z nejoblíbenějších německých atrakcí přitom není jen hravou podívanou pro rodiny.

Stovky opuštěných aut v belgickém lese. Nikdo neví, jak se tam dostaly

V belgickém lese u městečka Châtillon desítky let rezivěly stovky automobilů. Mezi stromy stály Pontiacy, Fordy i další americké klasiky z 50. a 60. let. Dlouhé řady vraků připomínaly dopravní zácpu uprostřed přírody. Původ neobvyklého automobilového hřbitova ale dodnes není úplně jasný.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama