Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.
Cuy je rozšířené především v ekvádorské Sieře, tedy v horské části země. Na pobřeží k běžnému jídelníčku nepatří. Narazit na něj lze například v Cuence nebo Baños, kde se prodává na trzích a u pouličních stánků.
Příprava je na první pohled jednoduchá. Celé zvíře se napíchne na rožeň nebo dřevěný kůl a pomalu se opéká nad uhlíky. Může to trvat zhruba hodinu. Výsledkem je křupavá kůže a poměrně malé množství masa.
Guinea pig on a stick (Cuy al palo)
— TasteAtlas (@TasteAtlas) June 18, 2024
📍Ecuador 🇪🇨 and Peru 🇵🇪
Discover Ecuador: https://t.co/sbAiJ9Ccb8
Cuy al palo, or guinea pig on a stick, is a traditional dish from the Andean region of South America, particularly popular in Peru and Ecuador. It involves skewering a whole… pic.twitter.com/ztQEiLJWxG
Morče, které není prase. Natož z Guineje
Anglické označení guinea pig je zavádějící hned dvakrát. Cuy není příbuzný prasatům a nepochází ani z africké Guineje. Jeho domovem jsou Andy v Jižní Americe, kde ho lidé chovají a jedí po velmi dlouhou dobu.
Samotné slovo cuy napodobuje zvuk, který zvíře vydává. Anglické pojmenování zřejmě vzniklo kombinací několika historických nedorozumění. Označení „pig“ mohlo souviset s tělesnou stavbou a zvuky připomínajícími sele. U slova „Guinea“ se nabízí několik teorií, od záměny s jihoamerickou Guyanou po tehdejší obecné označení vzdálených exotických zemí.
V samotném Ekvádoru ale žádný podobný zmatek není. Cuy má jasné místo v kuchyni And a místní ho nevnímají jako bizarní specialitu pro cizince. Patří k tradičním jídlům, která se objevují na trzích i při slavnostnějších příležitostech.
Chuť připomíná kuře i vepřové
Kdo očekává porci podobnou kuřeti, může být překvapený. Masa je málo a zvíře má hodně kostí. Jídlo proto vyžaduje trochu trpělivosti a rozhodně nejde o velkou porci bez práce.
Chuť bývá popisována jako něco mezi kuřetem a vepřovým, případně jako výraznější zvěřina. Maso je poměrně libové a při správném opečení získá kůže výrazně křupavou strukturu. Právě ta tvoří pro řadu místních důležitou součást celého jídla.
Na trzích v Cuence se cuy často prodává vedle pečeného vepřového a dalších místních pokrmů. Podává se například s bramborami nebo bramborovými plackami. Jinde může být marinovaný kořením, solí a achiote, červeným kořením běžným v části Jižní Ameriky.
Pro návštěvníka z Evropy může být největší překážkou spíš vzhled než chuť. Cuy se často servíruje celý, včetně hlavy a nohou. V Andách ale nejde o žádnou gastronomickou provokaci. Je to prostě jídlo, které má v místní kultuře podobně pevné místo jako jiné tradiční masové pokrmy jinde ve světě.
