AmerikaBrazílie otevřela novou dálkovou trasu mezi dvěma národními parky

Brazílie otevřela novou dálkovou trasu mezi dvěma národními parky

Severovýchod Brazílie má novou dálkovou stezku pro pěší i cyklisty. Trasa Caminhos da Ibiapaba propojuje dva národní parky, vede přes tři odlišné biomy a míří do míst s divokou přírodou, jeskyněmi i tisíce let starými skalními malbami.

Brazílie rozšířila svou síť dálkových tras o novou stezku Caminhos da Ibiapaba. Měří 185 kilometrů a spojuje národní parky Ubajara a Sete Cidades na severovýchodě země. Trasa sleduje staré obchodní cesty v pohoří Serra da Ibiapaba, kudy dříve putovali obchodníci a muleteers se zbožím mezi jednotlivými regiony.

Nová stezka funguje od února 2026 a rozděluje se do třinácti úseků. Každý z nich zvládnou turisté během jednoho dne. Lidé tak nemusí projít celou trasu najednou. Mohou si vybrat jen několik etap nebo kratší vícedenní výlet. Po trase se dá jít pěšky i jet na kole.

Od tropického lesa po suchou savanu

Caminhos da Ibiapaba vede přes tři výrazně odlišné přírodní oblasti. Začíná v národním parku Ubajara ve státě Ceará, kde se dochovaly zbytky atlantského deštného lesa. Oblast je známá hustou vegetací, vodopády a rozsáhlým jeskynním systémem Gruta de Ubajara. Tamní vápencové stalaktity a stalagmity vznikaly stovky milionů let.

Postupně krajina přechází do suchého biomu Caatinga a nakonec do savany Cerrado. Právě Cerrado patří mezi biologicky nejrozmanitější savany světa. Na trase žijí například vlci hřivnatí, pásovci, mravenečníci nebo několik druhů papoušků a tukanů.

V okolí Ubajary mohou turisté narazit i na ohrožené druhy primátů. Park obývá například vřešťan Caatinga, bělovousý kapucín nebo kosman. V odlehlejších částech žijí také pumy a malé divoké kočky oncilla.

Skalní města a pravěké malby

Druhý konec stezky leží v národním parku Sete Cidades ve státě Piauí. Název znamená Sedm měst a odkazuje na zvláštní skalní útvary, které připomínají ruiny dávných civilizací. Vítr a eroze tam po tisíce let modelovaly pískovcové věže, oblouky a skály s tvary připomínajícími šupiny pásovců.

Přestože legendy mluví o ztracených městech, jde čistě o přírodní útvary. Archeologové tam ale našli důkazy o dávném osídlení. Ve skalách se dochovaly malby staré tři až pět tisíc let. Právě ty dnes patří k největším lákadlům celého parku.

Brazílie má aktuálně 22 oficiálních dálkových tras o celkové délce zhruba sedm tisíc kilometrů. Jednotný systém značení se v zemi objevil teprve v posledních letech. Trasy označují žluté a černé symboly stop, které turistům pomáhají s orientací i v odlehlých oblastech.

Nová stezka má kromě turistického významu i praktický dopad na okolní regiony. Místní komunity podél trasy budují kratší odbočky k zajímavým místům a nabízejí ubytování nebo občerstvení. Díky tomu získávají nový zdroj příjmů. Tvůrci projektu zároveň věří, že turistika pomůže omezit vypalování krajiny kvůli zemědělství.

Trasa má přinést výhody i přírodě. Podél některých úseků už probíhá obnova lesů a vyčištěné koridory mohou fungovat jako ochrana proti šíření požárů. Větší pohyb lidí navíc komplikuje pytláctví a další nelegální aktivity. Stezka zároveň propojuje chráněná území, takže může sloužit i jako migrační koridor pro volně žijící zvířata.

Nejčtenější

Jak vypadaly Spojené arabské emiráty v minulosti? Navštivte zahradní město Al Ain

Mrakodrapy, luxusní hotely a nekonečné pobřeží nejsou jedinou tváří Spojených arabských emirátů. Al Ain leží hluboko ve vnitrozemí u hranice s Ománem a místo futuristických panoramat nabízí palmové oázy, staré pevnosti, archeologické památky i tradiční velbloudí trh. Město tak připomíná, jak oblast vypadala dávno před ropným boomem.

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama