AsieAstana, město z budoucnosti uprostřed stepi

Astana, město z budoucnosti uprostřed stepi

Kazachstánská metropole působí místy jako kulisa sci-fi filmu. Široké bulváry lemují skleněné věže, mezi nimi stojí obří stan, zlatá koule i pyramida a monumentální stavby mají často silnou symboliku. Většina dnešní Astany vznikla teprve poté, co se město v roce 1997 stalo hlavním městem země.

Astana přitom není městem, které by se dobře poznávalo pěšky. Vzdálenosti jsou velké, ulice široké a v zimě tu teploty mohou klesat hluboko pod bod mrazu. Právě monumentální měřítko ale patří k tomu, co na metropoli překvapí nejvíc.

Zlatá koule nad městem

Nejznámějším symbolem Astany je 105 metrů vysoký monument Bajterek. Vznikl jako připomínka přesunu hlavního města z Almaty a jeho podoba vychází z kazašské legendy o stromu života a ptáku, který do jeho koruny snesl zlaté vejce.

Právě ono vejce připomíná obří zlatá koule na vrcholu. Uvnitř se nachází vyhlídková plošina s panoramatem moderní části města. Z výšky nejlépe vynikne přísně plánovaná podoba Astany, dlouhé osy bulvárů a množství staveb, které jako by soutěžily o co nejoriginálnější tvar.

Jednou z nich je Khan Shatyr, obrovské nákupní a zábavní centrum ve tvaru tradičního nomádského stanu. Stavba večer mění barvy a její interiér skrývá mimo jiné zábavní park a umělou pláž. Písek na ni dovezli až z Malediv.

Pyramida, obří mešita a příběh Kazachstánu

Další výraznou stavbou je Palác míru a usmíření. Pyramidu navrhlo studio britského architekta Normana Fostera jako prostor pro setkávání představitelů světových a tradičních náboženství. Budova slouží zároveň jako konferenční a kulturní centrum a stejně jako řada dalších staveb v Astaně pracuje s výraznou symbolikou.

Za návštěvu stojí také kazašské Národní muzeum. Jeho expozice sledují historii území od starověku po současnost, mimořádnou pozornost věnují kočovným kulturám, které po staletí formovaly život ve středoasijských stepích.

Mezi nejzajímavější části patří sbírky věnované Skythům a dalším starověkým nomádským národům. Šperky, oděvy a další předměty ukazují kultury, které měly výrazný vliv na prostor mezi Evropou a Čínou, přesto o nich západní návštěvníci často vědí jen málo.

Monumentální charakter města završují jeho mešity. Astana má jednu z největších mešit ve Střední Asii a její rozměry dobře zapadají do místního pravidla, že když už se něco staví, má to být opravdu vidět.

Právě architektura dělá z Astany zvláštní cestovatelský zážitek. Starší sovětská část města stojí vedle nové metropole plné skla, zlata, oblouků a neobvyklých tvarů. Jeden ze zdrojů přirovnává tento střet téměř k Las Vegas přilepenému ke starému sovětskému městu.

Astana proto není jen souborem jednotlivých památek. Nejsilnější dojem vytváří město samo. Uprostřed téměř nekonečné stepi vyrostla během několika desetiletí metropole, která chce na první pohled ukázat ambice moderního Kazachstánu a rozhodně se přitom nesnaží být nenápadná.

Nejčtenější

Soul plný kontrastů. Od královských paláců až k hranici s KLDR

Jihokorejská metropole je obrovská, ale i během několika dnů se dá poznat to nejlepší z ní. Historické paláce tu stojí pár stanic metrem od futuristické architektury, mezi mrakodrapy vede zelená promenáda a za hodinu lze dojet až k demilitarizovanému pásmu mezi oběma Korejemi.

Jak vypadaly Spojené arabské emiráty v minulosti? Navštivte zahradní město Al Ain

Mrakodrapy, luxusní hotely a nekonečné pobřeží nejsou jedinou tváří Spojených arabských emirátů. Al Ain leží hluboko ve vnitrozemí u hranice s Ománem a místo futuristických panoramat nabízí palmové oázy, staré pevnosti, archeologické památky i tradiční velbloudí trh. Město tak připomíná, jak oblast vypadala dávno před ropným boomem.

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama