AsieVelikonoční ostrov: nejodlehlejší obydlený ostrov je opředen záhadami

Velikonoční ostrov: nejodlehlejší obydlený ostrov je opředen záhadami

Díky své nejednoznačné minulosti Velikonoční ostrov (Rapa Nui) vyzařuje tajemství a jeho historie je protkána mytologií. Odhalte některá z jeho tajemství.

Historici a antropologové se po celá desetiletí snažili porozumět kultuře raných obyvatel a tyčícím se sochám moai, jež postavili.

Jak přišel Velikonoční ostrov ke svému názvu?

Na Velikonoční neděli 1722 se holandský admirál Jacob Roggeveen stal prvním Evropanem, který přistál na tomto izolovaném polynéském ostrově. Pojmenoval jej Paasch-Eyland – holandský výraz pro „Velikonoční ostrov“. Ostrov je také známý pod názvem Rapa Nui, který obyvatelé ostrova dodnes používají. Rapa Nui se nazývá i původní domorodé obyvatelstvo. Diskutuje se o tom, zda se jednalo o původní název ostrova, nebo o název, který v polovině 19. století vymysleli peruánští nájezdníci, kteří jej přirovnali k ostrovu Rapa ve Francouzské Polynésii.

Kde je Velikonoční ostrov?

Velikonoční ostrov je nejizolovanějším obydleným ostrovem na světě. Leží v Oceánii, v jihovýchodní části Tichého oceánu. Nejbližší pevninou je 3 800 km vzdálené Chile. V roce 1888 k němu byl připojen jako součást chilského regionu Valparaiso.

Jak se tam dostat

Jediným způsobem, jak se dostat na Velikonoční ostrov, je letadlo. Na ostrově totiž není žádný přístav. Nejkratší cesta je z chilského letiště v Santiagu, která trvá pět hodin. Také je možné přiletět z Tahiti, cesta zabere sedm hodin.

Kde se vzali jeho obyvatelé

Legenda říká, že zhruba před 1500 lety přivedl dobrodružný náčelník Hotu Matu’a, který pocházel z mytologického polynéského ostrova Hiva (nynější Markézské ostrovy), svůj lid na Velikonoční ostrov. Osídlili ho a žili tu nerušeně až do příchodu evropských průzkumníků.

Kam se pak původní obyvatelé ztratili?

V zaznamenané historii existuje mezera mezi příchodem Hotu Matu’a v roce 1200 a Jacobem Roggeveenem o 500 let později. Předpokládá se, že ostrov si po mnoho let udržoval prosperující populaci kolem 10 000 lidí. Do doby, kdy dorazili cestovatelé z Evropy, však počet Rapa Nui klesl na přibližně 2 000–3 000 lidí.

Podle odhadů ke snížení populace došlo převážně odlesňováním – úbytek stromů na ostrově způsobil erozi vulkanických půd, což snížilo množství úrodné půdy. Ústní tradice také hovoří o občanské válce mezi obyvateli. Po příchodu Evropanů populace dále klesala, protože boje na ostrově vedly k hladomoru. Připočtěme nájezdy peruánských obchodníků s otroky, zavlečení nemocí z Evropy a emigraci. Ve výsledku na ostrově v roce 1877 žilo pouhých 111 lidí!

Jak vznikly ikonické sochy moai

Sochy na Velikonočním ostrově byly vyrobeny z tufu – ztuhlého sopečného popela, který se nachází na vulkanickém kráteru Rano Raraku. Tuff je poměrně měkká skála, takže bylo možné ji tvarovat ručně kamennými dláty. Sochy byly po výrobě přemístěny z dolu kráteru na různá místa na ostrově. Neexistují ovšem žádné písemné záznamy, a proto se jejich původ traduje pouze ústně z generace na generaci. Vzhledem k tomu, že mnoho soch má těla pohřbená pod zemí a nemohutnější z nich váží 82 tun, nemáme dnes žádnou představu o tom, jak byly sochy přepravovány. Tajemné písmo rongo-rongo také zůstává dodnes nerozluštěno.

Jaký mají sochy moai význam

Lidé Rapa Nui vyřezávali tyto obrovské kamenné sochy, aby představovaly tváře jejich uctívaných předků. Někteří z moai mají na hlavě pukao (kloboukovitá struktura); některé teorie je považují za projev síly, jiné za vlasy. Původně byly na ostrově tisíce soch moai, ale mnoho z nich zmizelo zásluhou sběratelů ještě před tím, než byl ostrov v roce 1995 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Dnes je lze nalézt v mnoha muzeích po celém světě, z nich nejznámější je Louvre v Paříži a Britské muzeum v Londýně.

Velikonoční ostrov je jednou z nejlepších potápěčských lokalit

Návštěvníci Velikonočního ostrova se mohou koupat v krásně čistých vodách Tichého oceánu. Ten je považován za neprůhlednější na světě. Voda kolem ostrova má fantastickou viditelnost až do hloubky 50–60 metrů, což znamená ideální podmínky pro šnorchlaře a potápěče. Ti si tu užijí plavání mezi korály a rybami všech tvarů a barev.

Nejčtenější

Mnichovská říční vlna Eisbach znovu láká surfaře

Mnichov znovu ožil jednou ze svých nejznámějších atrakcí. Legendární říční vlna Eisbach na okraji parku Englischer Garten se po měsících sporů a nejistoty vrátila do provozu. Místní surfaři i obyvatelé města to berou jako návrat důležité části mnichovské identity. Vlna totiž letos na čas úplně zmizela a její budoucnost byla velmi nejistá.

Brazílie otevřela novou dálkovou trasu mezi dvěma národními parky

Severovýchod Brazílie má novou dálkovou stezku pro pěší i cyklisty. Trasa Caminhos da Ibiapaba propojuje dva národní parky, vede přes tři odlišné biomy a míří do míst s divokou přírodou, jeskyněmi i tisíce let starými skalními malbami.

Lyžování uprostřed pouště? Ano, protože v Dubaji je možné vše

Dubaj si už dávno zvykla bourat hranice možného. Vedle nejvyšší budovy světa nebo umělých ostrovů nabízí i atrakci, která vypadá jako čistý sci-fi nápad. Uprostřed rozpáleného města totiž funguje krytý lyžařský areál s opravdovým sněhem, lanovkou a několika sjezdovkami. Stojí za návštěvu?

Kultovní londýnský Borough Market byl vyhlášen nejlepším trhem na světě

Londýn má znovu důvod chlubit se svou gastronomickou scénou. Slavný Borough Market totiž americký magazín Food & Wine označil za nejlepší trh na světě. Porota ocenila hlavně jeho historii, rozmanitost a atmosféru, která ani po letech nepůsobí jako turistická kulisa.

Nejznámější trek Nepálu zrychlil. Na Annapurně ale stále rozhoduje výška

Annapurna Circuit patří k nejznámějším trekům v Nepálu. Dřív zabral klidně tři týdny, dnes ho řada lidí zkracuje díky silnicím a jeepům. To ale neznamená, že zmizela jeho náročnost. Výška, počasí a přechod sedla Thorong La zůstávají hlavní zkouškou celé cesty. Co vás na tomto známém treku čeká?

Proč se lidem dělá špatně v autě nebo na lodi. A jak proti tomu bojovat

Stačí pár zatáček v autobuse, rozbouřené moře nebo turbulence v letadle a žaludek začne protestovat. Nevolnost z pohybu trápí miliony lidí po celém světě. Někomu vadí dlouhá cesta autem, jinému plavba lodí nebo dokonce sledování telefonu během jízdy. Odborníci přitom stále úplně přesně nevědí, proč některé lidi postihuje výrazně víc než jiné.

Sáně na silnici a dřevěné lavičky na motorkách. Toto je nejbláznivější doprava světa

Projížďka gondolou v Benátkách nebo cesta filipínským jeepneyem kolikrát nejsou jen turistickou atrakcí. V mnoha zemích světa podobná vozidla stále slouží jako běžná veřejná doprava. Některá vznikla z nouze, jiná díky místní vynalézavosti. Výsledkem jsou dopravní prostředky, které připomínají pojízdné umělecké instalace, plovoucí autobusy nebo motorky popírající fyzikální zákony.

Nejlepší destinace, kde vidět lední medvědy ve volné přírodě

Setkání s ledním medvědem patří k nejsilnějším zážitkům, jaké může divoká příroda nabídnout. Tito predátoři vládnou Arktidě a jejich život se točí kolem ledu, moře a lovu. Ne všude je ale možné je spatřit stejně snadno. Existuje několik míst, kde se šance výrazně zvyšují.

Tokijská svatyně láká fanoušky, kteří chtějí vyhrát vstupenky na koncert

V rušné tokijské čtvrti Nihonbaši stojí nenápadná šintoistická svatyně Fukutoku. Na první pohled působí jako desítky jiných podobných míst v Japonsku. Jenže lidé sem poslední roky nechodí hlavně za zdravím nebo štěstím. Modlí se tu za jediné. Aby vyhráli loterii o vstupenky na koncert svého oblíbeného interpreta.

Co dělat při nemoci nebo úrazu na dovolené

Dovolená má být odpočinek, jenže někdy přijde horečka, střevní potíže nebo nečekaný pád na sjezdovce. Stačí změna prostředí, jiné jídlo nebo trocha nepozornosti. Lékaři připomínají, že podobné situace jsou při cestování běžné a vyplatí se na ně myslet ještě před odjezdem. Pomoci s nemocí či úrazem dnes umí nejen nemocnice, ale i online konzultace nebo urgentní péče.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama