AsieVelikonoční ostrov: nejodlehlejší obydlený ostrov je opředen záhadami

Velikonoční ostrov: nejodlehlejší obydlený ostrov je opředen záhadami

Díky své nejednoznačné minulosti Velikonoční ostrov (Rapa Nui) vyzařuje tajemství a jeho historie je protkána mytologií. Odhalte některá z jeho tajemství.

Historici a antropologové se po celá desetiletí snažili porozumět kultuře raných obyvatel a tyčícím se sochám moai, jež postavili.

Jak přišel Velikonoční ostrov ke svému názvu?

Na Velikonoční neděli 1722 se holandský admirál Jacob Roggeveen stal prvním Evropanem, který přistál na tomto izolovaném polynéském ostrově. Pojmenoval jej Paasch-Eyland – holandský výraz pro „Velikonoční ostrov“. Ostrov je také známý pod názvem Rapa Nui, který obyvatelé ostrova dodnes používají. Rapa Nui se nazývá i původní domorodé obyvatelstvo. Diskutuje se o tom, zda se jednalo o původní název ostrova, nebo o název, který v polovině 19. století vymysleli peruánští nájezdníci, kteří jej přirovnali k ostrovu Rapa ve Francouzské Polynésii.

Kde je Velikonoční ostrov?

Velikonoční ostrov je nejizolovanějším obydleným ostrovem na světě. Leží v Oceánii, v jihovýchodní části Tichého oceánu. Nejbližší pevninou je 3 800 km vzdálené Chile. V roce 1888 k němu byl připojen jako součást chilského regionu Valparaiso.

Jak se tam dostat

Jediným způsobem, jak se dostat na Velikonoční ostrov, je letadlo. Na ostrově totiž není žádný přístav. Nejkratší cesta je z chilského letiště v Santiagu, která trvá pět hodin. Také je možné přiletět z Tahiti, cesta zabere sedm hodin.

Kde se vzali jeho obyvatelé

Legenda říká, že zhruba před 1500 lety přivedl dobrodružný náčelník Hotu Matu’a, který pocházel z mytologického polynéského ostrova Hiva (nynější Markézské ostrovy), svůj lid na Velikonoční ostrov. Osídlili ho a žili tu nerušeně až do příchodu evropských průzkumníků.

Kam se pak původní obyvatelé ztratili?

V zaznamenané historii existuje mezera mezi příchodem Hotu Matu’a v roce 1200 a Jacobem Roggeveenem o 500 let později. Předpokládá se, že ostrov si po mnoho let udržoval prosperující populaci kolem 10 000 lidí. Do doby, kdy dorazili cestovatelé z Evropy, však počet Rapa Nui klesl na přibližně 2 000–3 000 lidí.

Podle odhadů ke snížení populace došlo převážně odlesňováním – úbytek stromů na ostrově způsobil erozi vulkanických půd, což snížilo množství úrodné půdy. Ústní tradice také hovoří o občanské válce mezi obyvateli. Po příchodu Evropanů populace dále klesala, protože boje na ostrově vedly k hladomoru. Připočtěme nájezdy peruánských obchodníků s otroky, zavlečení nemocí z Evropy a emigraci. Ve výsledku na ostrově v roce 1877 žilo pouhých 111 lidí!

Jak vznikly ikonické sochy moai

Sochy na Velikonočním ostrově byly vyrobeny z tufu – ztuhlého sopečného popela, který se nachází na vulkanickém kráteru Rano Raraku. Tuff je poměrně měkká skála, takže bylo možné ji tvarovat ručně kamennými dláty. Sochy byly po výrobě přemístěny z dolu kráteru na různá místa na ostrově. Neexistují ovšem žádné písemné záznamy, a proto se jejich původ traduje pouze ústně z generace na generaci. Vzhledem k tomu, že mnoho soch má těla pohřbená pod zemí a nemohutnější z nich váží 82 tun, nemáme dnes žádnou představu o tom, jak byly sochy přepravovány. Tajemné písmo rongo-rongo také zůstává dodnes nerozluštěno.

Jaký mají sochy moai význam

Lidé Rapa Nui vyřezávali tyto obrovské kamenné sochy, aby představovaly tváře jejich uctívaných předků. Někteří z moai mají na hlavě pukao (kloboukovitá struktura); některé teorie je považují za projev síly, jiné za vlasy. Původně byly na ostrově tisíce soch moai, ale mnoho z nich zmizelo zásluhou sběratelů ještě před tím, než byl ostrov v roce 1995 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Dnes je lze nalézt v mnoha muzeích po celém světě, z nich nejznámější je Louvre v Paříži a Britské muzeum v Londýně.

Velikonoční ostrov je jednou z nejlepších potápěčských lokalit

Návštěvníci Velikonočního ostrova se mohou koupat v krásně čistých vodách Tichého oceánu. Ten je považován za neprůhlednější na světě. Voda kolem ostrova má fantastickou viditelnost až do hloubky 50–60 metrů, což znamená ideální podmínky pro šnorchlaře a potápěče. Ti si tu užijí plavání mezi korály a rybami všech tvarů a barev.

Nejčtenější

Nejlepší destinace, kde vidět lední medvědy ve volné přírodě

Setkání s ledním medvědem patří k nejsilnějším zážitkům, jaké může divoká příroda nabídnout. Tito predátoři vládnou Arktidě a jejich život se točí kolem ledu, moře a lovu. Ne všude je ale možné je spatřit stejně snadno. Existuje několik míst, kde se šance výrazně zvyšují.

Tokijská svatyně láká fanoušky, kteří chtějí vyhrát vstupenky na koncert

V rušné tokijské čtvrti Nihonbaši stojí nenápadná šintoistická svatyně Fukutoku. Na první pohled působí jako desítky jiných podobných míst v Japonsku. Jenže lidé sem poslední roky nechodí hlavně za zdravím nebo štěstím. Modlí se tu za jediné. Aby vyhráli loterii o vstupenky na koncert svého oblíbeného interpreta.

Co dělat při nemoci nebo úrazu na dovolené

Dovolená má být odpočinek, jenže někdy přijde horečka, střevní potíže nebo nečekaný pád na sjezdovce. Stačí změna prostředí, jiné jídlo nebo trocha nepozornosti. Lékaři připomínají, že podobné situace jsou při cestování běžné a vyplatí se na ně myslet ještě před odjezdem. Pomoci s nemocí či úrazem dnes umí nejen nemocnice, ale i online konzultace nebo urgentní péče.

Cala Macarella patří k nejkrásnějším plážím Menorky

Dvojice zátok na jihozápadě Menorky láká na tyrkysovou vodu a bílé písky. Cala Macarella a menší Cala Macarelleta patří k nejvyhledávanějším místům ostrova. Přesto si zachovávají přírodní charakter a omezenou dostupnost. A cesta k nim je součástí zážitku.

Neonia, nejoriginálnější a nejfotogeničtější „anti-muzeum“ v Portu

Porto má desítky muzeí, ale jedno z nich se vymyká. Neonia sází na světla, interaktivitu a hravost místo klasických vitrín. Na první pohled zaujme futuristickým vstupem plným neonů. Uvnitř čeká prostor, který připomíná spíš zábavní labyrint než tradiční galerii.

Čtyři evropské národní parky, do kterých se dostanete vlakem

Cesta do divoké přírody nemusí nutně znamenat dlouhé hodiny za volantem. Stále více evropských národních parků zpřístupňuje železnice a omezuje auta. Výlet tak může začít už samotnou cestou.

Inverness je ideální brána do Skotské vysočiny i pro výlet za Lochneskou

Skotské Inverness je malé město s překvapivě velkým záběrem. Leží u řeky Ness a často slouží jako vstupní brána do Skotské vysočiny. Láká na historii, přírodu, dobré jídlo i výlety za město. A samozřejmě také na Lochnesskou příšeru.

Přímé vlakové spojení Praha-Kodaň se vrací po více než deseti letech

Přímé vlakové spojení mezi Prahou a Kodaní se po více než deseti letech vrací na mapu Evropy. Nová linka propojuje českou metropoli s Německem a Dánskem bez nutnosti přestupu. Cestujícím nabízí pohodlnou alternativu k letecké dopravě právě před začátkem letní sezóny.

Nejlepší pláže světa pro rok 2026. Evropa zabodovala druhým místem

Nový žebříček nejlepších pláží světa přináší výrazné evropské zastoupení. Mezi padesátku se dostalo hned jedenáct míst z Evropy. Nejvýše se umístila řecká pláž Fteri, která obsadila druhé místo. Celkové prvenství letos patří Filipínám.

Silfra: Potopte se do modré propasti mezi dvěma kontinenty

V srdci Islandu leží místo, kde se můžete ponořit mezi dva kontinenty. Průzračná voda, minimální vzdálenost mezi tektonickými deskami a téměř nulová viditelnostní omezení dělají ze Silfry jeden z nejvýjimečnějších zážitků v Evropě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama