EvropaRok 2025 je nejlepším rokem pro pozorování polární záře v Laponsku

Rok 2025 je nejlepším rokem pro pozorování polární záře v Laponsku

Laponsko je kterýkoliv rok skvělým místem pro pozorování polární záře. Některé roky jsou však lepší než jiné. Vzhledem k vrcholu sluneční aktivity bude rok 2025 pro obdivování této nebeské podívané obzvláště výjimečný.

Kdo by nesnil o tom, že uvidí polární záři v Laponsku? I když se některé záře objevují i v nižších zeměpisných šířkách, jejich příchod je vzácný a těžko předvídatelný. Kromě toho, že Laponsko nabízí řadu nezapomenutelných aktivit, je rozhodně tím pravým místem pro životní zážitek v podobě pozorování polární záře.

V tomto rozlehlém severním prostoru hraničícím s Finskem, Švédskem, Norskem, Ruskem a Baltským mořem je polární záře běžnou podívanou. A dobrou zprávou je, že rok 2025 bude tím nejlepším rokem pro její pozorování. Důvod? Tento rok je vrcholem jedenáctiletého slunečního cyklu.

Co je polární záře?

Na obloze poseté zářivými hvězdami se postupně rýsuje zelené vlnění, které je tak nevýrazné, že zpočátku přemýšlíte, zda je tento nesmělý úkaz skutečně polární září. Přichází chlad, klid se prohlubuje a najednou se objeví druhá vlnka. Představení, o kterém jste snili, začalo.

Tento světelný úkaz je výsledkem interakce částic vyzařovaných Sluncem a zemskou atmosférou. Částice, poháněné intenzivními slunečními erupcemi, putují vesmírem, než je magnetické pole Země nasměruje k pólům. Právě toto setkání s horními vrstvami atmosféry je příčinou vzniku tolik oblíbených světel.

Barvy polární záře závisí na řadě faktorů, včetně plynů přítomných v atmosféře a nadmořské výšky, ve které se jev vyskytuje. Podle kanadských vládních internetových stránek jsou zelená světla (jejich nejčastější barva) způsobena přítomností kyslíku v nízkých výškách, zatímco červená světla se objevují, když je kyslík výše. Modrá a fialová barva jsou způsobeny přítomností vodíku a helia.

Vzhledem k magnetickému rozložení Země jsou tyto světelné úkazy viditelné především v okolí arktického a antarktického kruhu, i když díky obzvláště silným slunečním erupcím jsou někdy vidět i v nižších zeměpisných šířkách. Ačkoli jsou dlouhé temné zimní noci nejvhodnějším obdobím pro obdivování tohoto jevu, polární záře se může vyskytovat kdykoli během roku.

Proč bude rok 2025 nejlepším rokem pro pozorování polární záře

Abychom pochopili, odkud se polární záře bere, musíme se podívat na sluneční aktivitu. Ta se řídí jedenáctiletým cyklem s obdobími klidnější aktivity a jinými, která jsou dynamičtější.

Při předpovídání vrcholů sluneční aktivity se vědci spoléhají na počet slunečních skvrn. Zvýšení počtu slunečních skvrn znamená více erupcí a výtrysků částic, a tedy i více polárních září.

Současný sluneční cyklus, známý jako cyklus 25, začal v roce 2019 a skončí v roce 2031. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) dosáhne svého maxima mezi lednem a říjnem 2025. To bude nejpříznivější období za posledních deset let pro pozorování polární záře. Bude nejen častější, ale také intenzivnější.

Je polární záře předvídatelná?

Přestože je polární záře v období největší sluneční aktivity častá, je třeba přijmout několik opatření, abyste maximalizovali své šance na její spatření. Předpovědi aktivity v reálném čase poskytuje řada různých zdrojů, například Aurora Forecast, kterou nabízí University of Alaska Fairbanks. Ke sledování výstrah a předpovědí lze použít také bezplatné mobilní aplikace.

Pokud plánujete cestu do Laponska, je nejlepší rezervovat si pobyt alespoň na týden, abyste zvýšili své šance na pozorování tohoto jevu. Zásadní podmínkou je, že obloha musí být jasná. Mraky jsou hlavní překážkou mezi vámi a touto přírodní krásou. Výlet do Laponska může být také příležitostí k návštěvě tohoto krásného regionu a vyzkoušení mnoha aktivit, které nabízí: rybaření na ledu, jízda se psím spřežením, sjezdové lyžování… Laponsko má rozhodně co nabídnout.

Nejčtenější

Jak vypadaly Spojené arabské emiráty v minulosti? Navštivte zahradní město Al Ain

Mrakodrapy, luxusní hotely a nekonečné pobřeží nejsou jedinou tváří Spojených arabských emirátů. Al Ain leží hluboko ve vnitrozemí u hranice s Ománem a místo futuristických panoramat nabízí palmové oázy, staré pevnosti, archeologické památky i tradiční velbloudí trh. Město tak připomíná, jak oblast vypadala dávno před ropným boomem.

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama