Skalní bazény Pamukkale jsou jedním z nejkrásnějších přírodních divů Turecka. Se sněhově bílými terasami zapůsobí na každého návštěvníka. Jak vznikly a co byste měli vědět, než se tam vypravíte?
Pamukkale, v překladu „Bílý hrad“, je skutečnou podívanou s čistě bílými travertinovými terasami a teplými bazény, které vyzařují tlumené modré tóny. Bez ohledu na denní dobu je krajina měnící barvu ohromující. Bílé travertinové terasy vznikly po staletí hromaděním vody s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého, která vytéká z termálního pramene.
Zpočátku měkké, časem ztvrdnou a promění se v travertin. Proto se návštěvníkům doporučuje vyhnout se určitým oblastem, kde jsou terasy stále v počátečních fázích formování. Pamukkale má kolem 17 horkých vodních pramenů s teplotami v rozmezí od 35 do 100 stupňů Celsia.
Navštivte pozůstatky řecko-římských lázní
Lázeňské město Hierapolis Kromě přírodních skalních bazénů Pamukkale, které do oblasti lákají obrovské množství návštěvníků, je nedaleké helénistické lázeňské město Hierapolis dalším skvělým důvodem k návštěvě turecké provincie Denizli. Založení lidského osídlení se zde datuje do 2. století př. n. l.
Dodnes můžete navštívit pozůstatky řecko-římských lázní Hierapolis, chrámy, oblouky a pohřebiště. Právě zde byly využívány léčebné účinky horkých pramenů prostřednictvím výstavby a používání bazénů.
V dnešní době si návštěvníci mohou stále ještě zaplavat v horkých minerálních vodách Hierapolis. Je to skutečně úžasný zážitek spojující minulost a přítomnost. Nezapomeňte navštívit jednu z nejpozoruhodnějších památek starověkého města, římský amfiteátr, který v době svého rozkvětu pojal až 12 000 lidí.
Pamukkale je nesmírně oblíbenou turistickou destinací, což znamená, že během turistické sezóny tu bývá poněkud přeplněno. Tip, jak se vyhnout davům, je přenocovat ve vesnici Pamukkale a navštívit místo brzy ráno, než dorazí turisté.
Samozřejmě návštěva Pamukkale v zimě (mimo sezónu) je také skvělý způsob, jak se vyhnout davům. Kvůli chladu si však nebudete moci užít koupání v některém z mnoha bazénů. Ať tak či onak, toto místo na seznamu světového dědictví UNESCO rozhodně stojí za návštěvu.
Rád bych autory tohoto článku upozornil, že pamuk je bavlna a bílý je beyaz, používá se i ak- Akdeniz-bílé(středozemní)moře, takže Pamukkale je bavlněný hrad. Takže nevím, nakolik se v Turecku a jeho pamětihodnostech vyznáte. Jinak ale je to nádherná oblast a byla i předtím, než v rámci úprav odstranili některé novostavby. Kdo má možnost, ať se tam podívá, kromě amfiteátru je i zajímavá nekropole, sice značně zdevastovaná vykradači hrobů, ale zajímavá. Bohužel jsem neměl čas prochodit a prozkoumat celou oblast, ale snad se mi to ještě podaří, dokud mi věk dovolí.
Pan Špitálský má naprostou pravdu. Ta nepřesnost ohledně slova pamuk je závažná. Místo je nádherné, měl jsem to štěstí sestupovat shora dolů v podvečer za zapadajícího slunce. Nedá se zapomenout. Kdo by si blazeovaně řekl, že to je profláknutá turistická zajímavost, hluboce se plete.