Více
    4.1 C
    Czech
    Neděle 21. dubna 2024

    Kdysi kostel, dnes mešita: Navštivte mešitu Hagia Sofia, symbol Istanbulu

    Istanbulská mešita Hagia Sofia je mikrokosmos historie města. Již dlouhá léta zůstává neodmyslitelnou součástí cestovního itineráře většiny návštěvníků. A jsou pro to dobré důvody.

    Jedná se o nejznámější památku města a je to znát na první pohled. Těžké protiteroristické zátarasy a bezpečnostní skenery zakrývají výhled na budovu, zatímco fronta na vstup se táhne kolem náměstí před ní.

    Čas strávený čekáním však můžete dobře využít k tomu, abyste si prohlédli budovu zvenčí.

    Z kostela na mešitu

    Když císař Konstantin učinil v roce 330 n. l. Istanbul (tehdy pokřtěný na Konstantinopol) svým byzantským hlavním městem, přinesl s sebou křesťanství. První císařův kostel a druhý kostel na tomto místě zanikly, ale třetí z roku 537 n. l. je základem toho, co se zachovalo dodnes.

    Po dobytí města Osmanskou říší v roce 1453 byl pravoslavný kostel sultánem Mehmedem II. přestavěn na mešitu pomocí převážně povrchových úprav.

    Základní struktura, rozsáhlý centrální prostor s kupolí lemovaný polokoulemi, zůstala zachována. Stala se architektonickým vzorem, který byl v osmanských mešitách napodobován po celé následující tisíciletí.

    Plochy třpytivých mozaik zobrazujících postavy z Bible byly omítnuty, zatímco ty vnější v předsíni zůstaly odkryté. Po přeměně na muzeum za nové sekulární Turecké republiky v roce 1935 byly prvky včetně mramorové výzdoby podlahy a mozaik opět vyneseny na světlo.

    Proč navštívit mešitu Hagia Sophia

    Velkou část původní mystiky interiéru smazalo moderní elektrické osvětlení. Vůni kadidla nahradily ponožky zralé z celodenní prohlídky památek. Klid posvátného prostoru ruší tlačenice návštěvníků.

    Přesto se vám naskytne úžasný pohled na měkké zlaté dlaždice nad hlavou, které září od slunečního světla, jež proniká čtyřiceti malými okénky obklopujícími základnu kopule.

    Spodní části stěn jsou obohaceny deskami a sloupy z přepychového zeleného, tmavě červeného a šedě žilkovaného mramoru.

    Stavba stará 1 500 let, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, trpěla v průběhu staletí zemětřeseními či špatnou údržbou. Nyní ji ročně navštíví přibližně 3,5 milionu návštěvníků. I z tohoto důvodu nedávnu turecké úřady zavedly do této ikonické památky vstupné ve výši 25 eur.

    Sledujte nás na sítích

    Od Dolomit po Sicílii: Nejlepší gurmánská místa v neprobádané Itálii

    Ať už milujete slané pochoutky, jako jsou arancini či čerstvé těstoviny, nebo máte raději sladkosti, méně prozkoumané italské destinace nabízejí nečekané kulinářské zážitky. Kam se za nimi vydat?

    Největší evropské destinace pro „konopnou turistiku“

    Konopí je ve skutečnosti v řadě evropských zemí legální. Většinou je však k dispozici pouze pro lékařské použití nebo je dekriminalizováno pro osobní potřebu. Které země jsou známé pro tzv. „konopnou turistiku“?

    Od Dolomit po Sicílii: Nejlepší gurmánská místa v neprobádané Itálii

    Ať už milujete slané pochoutky, jako jsou arancini či čerstvé těstoviny, nebo máte raději sladkosti, méně prozkoumané italské destinace nabízejí nečekané kulinářské zážitky. Kam se za nimi vydat?

    Největší evropské destinace pro „konopnou turistiku“

    Konopí je ve skutečnosti v řadě evropských zemí legální. Většinou je však k dispozici pouze pro lékařské použití nebo je dekriminalizováno pro osobní potřebu. Které země jsou známé pro tzv. „konopnou turistiku“?