Gruzínská metropole Tbilisi zažívá gastronomický boom. Jídlo tu není jen potěšením, ale také způsobem, jak uchovávat svou identitu. A vzdorovat minulosti. Kombinace vůní, chutí a tradic tu tvoří kulisu pro příběhy.
Mezi gruzínské stálice patří khinkali, velké vařené taštičky plné horkého vývaru. Správně se jí rukama, a než se do nich zakousnete, musíte nejdřív vysrknout šťávu. Nejlepší v Tbilisi připravují v Café Daphna, kde číšníci v zástěrách servírují verze s masem, bramborami i sýrem. Condé Nast Traveler o nich píše, že chuť masa s koriandrem a petrželí je tak výrazná, že omáčka stékající po prstech působí skoro posvátně.
How to eat Khinkali like a pro 🇬🇪
— Bevri (@BevriFood) June 23, 2025
Hint: it’s not with a fork and knife! Here’s your guide to Georgia’s favorite dumpling:
1. Grab it by the top knot (aka the “handle”)
2. Take a small bite from the side
3. Sip the delicious broth inside (careful, it’s hot!)
4. Devour the rest… pic.twitter.com/wHtmPfYEfJ
Jedním z nejikoničtějších pokrmů je i acharuli chačapuri – sýrový chléb ve tvaru loďky, plný rozpuštěného másla a žloutku. V Café Retro ho připravuje rodilý Batumec ve speciálně navržené peci. A jak jíst tuto pochoutku? Trhejte kousky okraje a namáčejte je do horkého středu. Kalorická bomba, ale jaká!
Hranice kulinářské svobody
Silné emoce budí také pokrm shkmeruli, kuře v omáčce z česneku a mléka. Tenhle pokrm není pro každého, zato je ideální na máčení chleba. V Tbilisi ho podávají v rustikálním Salobie Bia, kde ho doplňuje i klasická kukuřičná kaše ghomi.
Tradiční recepty ale nejsou neměnné. Šéfkuchařka Tekuna Gachechiladze v Café Littera třeba nahradila jehněčí v chakapuli mušlemi a rozvířila tím debatu o hranicích kulinářské svobody.
Kdo zatouží po mase, měl by zkusit mtsvadi – grilované špízy, nejlépe z vepřového nebo kozího. Zajděte například do restaurace Kakhelebi na okraji Tbilisi. Maso tu připravují na žhavých větvích vinné révy a doplňují ho třeba salátem z kopřiv nebo houbami s estragonem.
U místních tradičních pokrmů ale nejde jen o chuť. Jídlo se tu spojuje s pamětí a politikou. Když si na zahradě Café Littera připijete bílým vínem, mějte na paměti, že hned za zdí bývalo vězení NKVD. To je typický večer v Tbilisi – sklenky cinkají a minulost je na dosah. Jídlo je tu stejné jako místní lidé. Drsné, odvážné a rozhodně nezapomenutelné.
