AktualityKambodžská vláda se chystá vystěhovat 10 000 rodin. Důvodem je ochrana chrámu...

Kambodžská vláda se chystá vystěhovat 10 000 rodin. Důvodem je ochrana chrámu Angkor Wat

Chan Vichet žije a pracuje pouhých 500 metrů od chrámu Angkor Wat v Kambodži. Je zde sedm let a čerpá inspiraci z okolí k tvorbě obrazů, které prodává turistům. Ale brzy bude muset umělec a dalších 10 000 rodin opustit místo světového dědictví UNESCO. Informovalo o tom zpravodajství Euronews.

„Od té doby, co jsem slyšel o plánu přemístění, cítím se otupělý,“ řekl 48letý Chan. „Mám problém uživit svou rodinu, ale už nemám koncentraci ani kreativitu.“

Říká se, že osadám chybí odpovídající infrastruktura a hygiena. A vzhledem k tomu, že se očekává nárůst počtu návštěvníků, protože pandemická cestovní omezení skončila, má vláda v úmyslu vystěhovat místní obyvatele během příštích čtyř měsíců.

„Navzdory tomu, že jsou zde nelegálně, vláda dělá spoustu věcí, aby podpořila jejich živobytí,“ cituje Euronews Longa Kosala, mluvčího národního úřadu Apsara, který spravuje archeologický park. „Tato oblast nemůže dovolit takové neorganizované osídlení. A je zde velmi špatná hygiena.“

Kolik lidí žije v Angkor Watu?

Boom turistů, kteří chtějí prozkoumat historické chrámy Angkor Wat, napůl pohlcené džunglí, vedl ke zvýšení počtu prodejců jídla a suvenýrů. Populace se několikanásobně rozrostla. V roce 2013 žilo v chráněné oblasti o rozloze 400 kilometrů čtverečních kolem 120 000 lidí. To je šestkrát více než počet lidí, kteří tam žili o pouhých dvacet let dříve.

Angkor Wat přivítal v roce 2019 více než 2 miliony zahraničních návštěvníků. Nyní se připravuje na návrat turistů po skončení cestovních omezení souvisejících s pandemií covid-19.

V září premiér Hun Sen varoval, že „v budoucnu bude Angkor Wat odstraněn ze seznamu světového dědictví“, pokud nebude dobře chráněn. Vláda tvrdí, že růst populace je problém, protože vytváří nadměrný odpad a lidé, kteří tam žijí, spotřebovávají nadměrné množství vody.

Plánem je zalesnit oblasti, kde byly dříve provizorní domy, mnohé bez tekoucí vody a elektřiny. UNESCO však říká, že ačkoliv vyjádřilo obavy z rizika rozvoje měst, „nikdy nevyzývalo k přesídlení populace“.

Směrnice agentury říkají, že přesídlení by mělo být prováděno se souhlasem dotčeného obyvatelstva a že místní komunity by měly být primárními příjemci benefitů z cestovního ruchu.

Kam se přesouvají obyvatelé Angkor Watu?

Jakmile bude Chanův dům zbořen, bude muset svou rodinu přestěhovat do 25 km vzdáleného Run Ta Ek. To je daleko od tras, kterými jezdí turisté. Stejně jako mnoho dalších čelí riziku krachu podnikání a obavám o své příjmy.

Přesídlení vesničané dostali pozemek, kde si budou muset postavit vlastní domy. Úřady také přislíbily školu, kliniku, krytou tržnici a další komunitní budovy.

51letý Heav Vanak přišel o nohu v důsledku nášlapné miny. „Nemám dost peněz, abych si koupil materiál na stavbu nového domu,“ říká a sleduje svého vnuka, jak si hraje v prachu pod plachtou na staveništi. „Jsme bezmocní. Jak můžeme protestovat?“

Mluvčí Apsary o Run Ta Ek říká, že „toto je místo, kde se dá žít“. Trvá na tom, že rodiny se „stěhují rády“ a poukazuje na místní vyhlídky na zaměstnání, jako je plánované otevření nového letiště v Siem Reap.

Přesídlení obyvatelé ale nejsou jediní, kdo z plánu nemá radost. Dlouholetí obyvatelé Run Ta Ek tvrdí, že poskytnutí půdy rodinám z Angkor Watu bude mít dopad na jejich živobytí. „Předtím jsme pěstovali rýži a vydělávali dost pro naši rodinu,“ říká Horn Ravuth, 41letý obyvatel třetí generace. „Teď můžeme chovat jen slepice a kachny, a to se dostatečně nevyplácí.“

Nejčtenější

Na Kilimandžáru rostou devítimetroví obři. Před mrazem se chrání vlastními listy

Na svazích nejvyšší africké hory rostou rostliny, které vypadají jako z jiného světa. Mají mohutné kmeny, koruny připomínající ananas a dorůstají výšky až devíti metrů. Obří starčky z Kilimandžára navíc zvládají mráz, prudký vítr i dlouhá období sucha. Vyvinuly si k tomu několik pozoruhodných triků.

Čtyři lodní trasy, desítky ostrovů a pláže schované před světem. To je El Nido

Vápencové útesy, tyrkysové laguny, bílé pláže a stovky malých ostrovů. El Nido na severu filipínského Palawanu patří k vyhledávaným místům pro milovníky tropické přírody. Největší zážitky tu čekají na moři, ale za návštěvu stojí také okolní pláže, jeskyně a místní vesnice.

Pod Polskem se skrývá celé město ze soli. Má vlastní jezera, sochy i kapli s obřími lustry

Nedaleko Krakova se více než sto metrů pod zemí ukrývá svět, který nemá s běžnými doly mnoho společného. Historický solný důl Wieliczka nabízí rozsáhlé sály, podzemní jezera i sochy vytesané přímo do solných stěn. Největším překvapením je monumentální kaple svaté Kingy, kterou horníci proměnili v podzemní chrám s oltáři, reliéfy a lustry ze solných krystalů.

Hluboko pod zemí čeká nečekaná podívaná. Slovinské jeskyně ukrývají obrovský kaňon

Hluboko pod povrchem slovinského krasu se skrývá místo, které svou velikostí připomíná podzemní svět z dobrodružného filmu. Škocjanské jeskyně ukrývají mohutný kaňon, kterým protéká divoká řeka Reka. Návštěvníci se nad ní mohou projít po mostě zavěšeném desítky metrů nad vodou. Jedna z nejpozoruhodnějších přírodních památek Slovinska je navíc přístupná i během listopadu.

Od sopek po ledovce Nového Zélandu. Jednodenní túry s dechberoucími výhledy

Kouřící sopky, tyrkysová jezera, ledovce i horské hřebeny s výhledy, ze kterých se tají dech. Nový Zéland je rájem pěší turistiky a na mnohá z jeho nejkrásnějších míst se dá vyrazit jen na jeden den. Vybrali jsme trasy, které stojí za trochu námahy. A někdy i za pořádnou porci potu.

Nejkrásnější evropská kluziště: Bruslení pod hrady, mezi památkami i kolem vánočních stromků

Bruslení pod vánočními světly, před historickými paláci nebo přímo uprostřed starobylého amfiteátru. Evropská města se připravují na zimní sezonu a s ní se vracejí i oblíbená venkovní kluziště. Některá už otevřela, další přivítají první bruslaře během listopadu a prosince.

Berlín proměnil průmyslovou halu v kouzelný zimní les. Nechybí ani kluziště

Berlín láká návštěvníky na nevšední zimní zážitek. V uměleckém prostoru DARK MATTER se otevřela světelná instalace Winterlights, která proměnila průmyslovou halu v zářící les s více než 600 zavěšenými jedlemi. Přímo pod nimi se mohou návštěvníci projet na bruslích a užít si světelnou show doprovázenou hudbou.

Za kondory, sopkami a plameňáky. Nejkrásnější výlety z peruánské Arequipy

Mohutné kaňony, šestitisícové sopky, laguny s plameňáky i bílé kamenolomy připomínající měsíční krajinu. Okolí peruánské Arequipy nabízí mimořádně rozmanité přírodní scenérie a řadu dobrodružných výletů. Některé zvládnou návštěvníci během několika hodin, jiné vyžadují náročný výstup a přespání ve vysokých nadmořských výškách.

Mexické vodopády, které netečou. Hierve el Agua vznikaly tisíce let

Na první pohled vypadají jako obrovské vodopády, které někdo zastavil uprostřed pádu. Ve skutečnosti jde o skalní útvary vytvořené minerální vodou během tisíců let. Hierve el Agua v mexickém státě Oaxaca patří k pozoruhodným přírodním úkazům. Nad strmými útesy se navíc rozprostírají přírodní prameny a jezírka s výhledem na okolní hory, ve kterých se návštěvníci mohou vykoupat.

Černé sopky, bílé střechy a revoluce v ulicích Leónu

Sjíždění černých svahů aktivní sopky, výhledy ze střechy největší katedrály Střední Ameriky nebo setkání s pamětníky revoluce. Nikaragujské město León spojuje adrenalinové zážitky s koloniální architekturou a bouřlivou historií. A kdo si chce odpočinout od rozpálených ulic, může během půlhodiny dorazit na pláže Tichého oceánu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama