Když pandemie koronaviru přinutila indonéské školy zavřít, odhalila, že milionům domácností v jihovýchodní Asii stále chybí přístup k internetu nebo dokonce i zařízení jako mobilní telefon pro účely studia na dálku. Žáci a dobrovolníci však přišli s kreativními nápady, jak problém vyřešit.
Za poslední dva měsíce sbíral Dimas Anwar Putra (15 let) s kamarádem plastové odpadky ve své čtvrti v Jakartě výměnou za připojení k internetu přes wifi. Tito studenti shromáždili jeden kilogram převážně plastového odpadu, aby jej mohli vyměnit za přístup k internetu. Takové množství jim vystačí přibližně na tři hodiny až třikrát za týden.
„Pokud sbíráme odpadky, je to pro mě charita, a navíc získáváme přístup na internet zdarma,“ řekl Dimas.
„Wifi stanice“ je nápadem Iinga Solihina, který prodává odpadky shromážděné studenty za účelem nákupu dat v ceně 340 000 indonéských rupií (cca 500 korun) měsíčně. Tato částka malým skupinám žáků umožní studovat.
V kopcovité oblasti poblíž Bogoru, asi 80 km jižně od Jakarty, přijíždějí každý týden dobrovolníci do vzdálených vesnic autem vybaveným vysílačem mobilní sítě, aby žáci mohli používat internet. „Školní dobrovolníci“ poskytují notebooky a mobilní telefony.
„Problém učení online je, že jen zřídka používám telefon, sdílím jej se svými rodiči,“ řekl 14letý Dafa Mahesa Sudirman, který spolu s asi 30 dalšími studenty využil svou šanci studovat online v dřevěné kůlně ve své vesnici. Podle Asociace poskytovatelů internetových služeb v Indonésii (APJII) měla v polovině roku 2019 připojení k internetu pouze asi jedna ze šesti indonéských domácností.
