EvropaJedna z největších přírodních katastrof a záhad starověkého světa - zkamenělá těla...

Jedna z největších přírodních katastrof a záhad starověkého světa – zkamenělá těla v Pompejích

Prosperující město Římské říše, to byly Pompeje před rokem 79 n. l. Toho roku se přihodilo něco, co je navždy změnilo a co dodnes vyvolává hrůzu i úžas. Před takřka dvěma tisíci lety byly zničeny sopkou Vesuv a tisíce jejich obyvatel byly nemilosrdně pohřbeny pod pěti metry popela. Jedná se o jednu z největších přírodních katastrof a záhad starověkého světa, jež nepřestala fascinovat ani současný svět.

Turisté přijíždějí každý rok, aby si prohlédli zbytky Pompejí a zkamenělá těla mrtvých, pokroucená v nepřirozených pozicích. Jak asi tito lidé zemřeli? To je otázka, kterou si vědci lámali hlavu celá desetiletí.

Jak oběti v Pompejích zemřely

V 19. století objevili italští archeologové pod vrstvou popela dutiny po lidských tělech a nalili do nich sádru, čímž získali odlitky mrtvých. Také ony pomohly objasnit řadu tajemství, například totožnost některých obětí. Jedna z teorií předpokládala, že příčinou jejich smrti mohlo být udušení sopečným popelem. Tuto domněnku podporoval mezkař, odlitek oběti nalezené poblíž těla mezka pod sloupovím palestry. Mezkaři přepravovali zboží a díky tomu se vyznali v úzkých pompejských uličkách. Ne že by jim to pomohlo na útěku před sopkou…

Odlitek mezkařovy skrčené postavy je v současnosti uložen v bývalé pompejské sýpce. Badatelé dospěli k závěru, že příčinou jeho smrti nebylo prosté udušení. V objasnění tajemného skonu pomohlo Herculaneum, město ležící za Pompejemi a ještě blíže k Vesuvu. Také zde byla nalezena těla mrtvých, respektive jen jejich kostry, což samozřejmě vyvolalo další otázky. Jak je možné, že z nich zbyly pouze ohořelé kosti, zatímco v Pompejích se dochovaly i lidské tkáně a oblečení?

Co se stalo v Pompejích po výbuchu sopky

Při výbuchu Vesuvu se uvolnila lavina žhavých plynů a prachu, což je jev známý jako pyroklastická vlna či pyroklastický proud. Mračno o teplotě i 1000 °C se může řítit rychlostí přes 500 km/h. Skutečnost, že něco tak děsivého zasáhlo Pompeje, byla dlouho považována za nemožnou, ačkoli o ní podrobně napsal očitý svědek události, mladý spisovatel Plinius. Teprve po výbuchu sopky St. Helens roku 1980 se odborníci přesvědčili, že to bylo opravdu možné a že to byl tedy pyroklastický proud, co způsobilo zkázu Herculanea i Pompejí.

Mohutná žhavá vlna v Herculaneu uvařila mozky obětí a sežehla jim maso. Proč v Pompejích nepůsobila totožným způsobem? Poněvadž přívalových vln bylo tehdy více a první tři nestačily dorazit až k nim. Teprve čtvrtá vlna k nim dosáhla. Mozek vystavený jejímu žáru se okamžitě uvařil a došlo k zástavě dýchacího ústrojí. Příčinou smrti obyvatel Pompejí tudíž skutečně bylo udušení, proud musel nicméně překonat větší vzdálenost, čímž se ochladil. Přestože zabíjel, nespálil lidské tkáně ani oblečení.

Pompeje

Odlitky zemřelých znamenají pro lidstvo cenný poklad, jediný svého druhu. Jsou však křehké a vědci se obávají, že nevydrží navěky. Proto navštivte Pompeje co nejdřív, abyste s jejich zkamenělými obyvateli mohli prožít onen slavný tragický příběh. Nenajdete tu pouze němé svědky někdejšího neštěstí, ale i mnohé stopy jejich kdysi bohatého života – zachovalé malby na stěnách, nedotčené chrámy, lázeňské domy a také nejstarší dochovaný kamenný amfiteátr na světě.

Ruiny Pompejí a Herculanea jsou vskutku jedinečnými archeologickými nalezišti, která dokážou návštěvníky vtáhnout do minulosti a navrátit do časů Římské říše. Už jen z toho důvodu si nelze představit výlet do Itálie bez zastávky na těchto výjimečných místech.

Nejčtenější

Temné tajemství pod milánským nádražím

Milánské hlavní nádraží patří k největším a nejzdobnějším v Evropě. Monumentální budova z éry Benita Mussoliniho dodnes ohromuje cestující obřími sochami, širokými schodišti i pompézní architekturou. Pod kolejemi se ale skrývá místo, odkud během druhé světové války odjížděly transporty Židů a politických vězňů do koncentračních táborů.

Co dělat, když onemocníte v zahraničí

Zdravotní problémy dokážou zkazit i perfektní dovolenou. Stačí otrava jídlem, vysoké horečky nebo úraz a člověk najednou řeší nemocnici na druhém konci světa místo výletů a pláže.

Kiruna láká na polární záři. I v létě tu však je co dělat

Kiruna leží 200 kilometrů za severním polárním kruhem a patří k nejsevernějším městům Švédska. Místo proslulo hlavně obřím železnorudným dolem, kvůli kterému se celé město postupně přesouvá o tři kilometry dál. Přesto sem míří hlavně cestovatelé, kteří chtějí zažít pravou arktickou zimu, polární záři a sámskou kulturu.

Gondola v Benátkách stojí majlant. Přesto ji lidé milují

Projížďka gondolou patří mezi největší turistická klišé v Benátkách. Přesto na ni každoročně stojí fronty tisíce lidí. Důvod je jednoduchý. Pohled na město z hladiny kanálů nabízí úplně jiný zážitek než běžná procházka úzkými uličkami.

Belgický Gent působí jako středověká filmová kulisa

Gent leží ve vlámské části Belgie a často zůstává ve stínu slavnějších Brugg. Právě to ale městu dodává větší klid a autentičnost. Historické centrum působí kompaktně, přitom ukrývá desítky středověkých památek, kostelů a nábřeží s typickými cechovními domy. Město navíc žije studentskou atmosférou, kavárnami a kulturou.

Mexické „šťastné pobřeží“. Costalegre láká na klid a želvy

Mexiko má své stálice mezi turisty. Cancún, Puerto Vallarta nebo Mexico City zná skoro každý. Na pacifickém pobřeží státu Jalisco ale leží oblast, která působí mnohem tišeji. Costalegre znamená „šťastné pobřeží“ a přesně tak se také tváří: dlouhé pláže, rybářské vesnice, džungle a zátoky, kde člověk často nepotká skoro nikoho.

9 míst, která rozhodně musíte navštívit v Jižní Americe

Jižní Amerika má vše. Ledovce, džungle, pouště, horská města i jedny z nejslavnějších památek světa. Některá místa se objevují v téměř každém itineráři a je pro to dobrý důvod. Tohle je výběr destinací, které cestovatelé v Jižní Americe nejčastěji řadí na absolutní vrchol.

Mnichovská říční vlna Eisbach znovu láká surfaře

Mnichov znovu ožil jednou ze svých nejznámějších atrakcí. Legendární říční vlna Eisbach na okraji parku Englischer Garten se po měsících sporů a nejistoty vrátila do provozu. Místní surfaři i obyvatelé města to berou jako návrat důležité části mnichovské identity. Vlna totiž letos na čas úplně zmizela a její budoucnost byla velmi nejistá.

Brazílie otevřela novou dálkovou trasu mezi dvěma národními parky

Severovýchod Brazílie má novou dálkovou stezku pro pěší i cyklisty. Trasa Caminhos da Ibiapaba propojuje dva národní parky, vede přes tři odlišné biomy a míří do míst s divokou přírodou, jeskyněmi i tisíce let starými skalními malbami.

Lyžování uprostřed pouště? Ano, protože v Dubaji je možné vše

Dubaj si už dávno zvykla bourat hranice možného. Vedle nejvyšší budovy světa nebo umělých ostrovů nabízí i atrakci, která vypadá jako čistý sci-fi nápad. Uprostřed rozpáleného města totiž funguje krytý lyžařský areál s opravdovým sněhem, lanovkou a několika sjezdovkami. Stojí za návštěvu?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama