AfrikaCo byste měli vědět před výstupem na Jebel Toubkal, nejvyšší horu severní...

Co byste měli vědět před výstupem na Jebel Toubkal, nejvyšší horu severní Afriky

Jebel Toubkal leží v Maroku, má 4 167 metrů a umí překvapit i zkušené horaly. Za dva až tři dny se dá zvládnout, ale jen když nepodceníte výbavu, tempo a výšku. Nejčastěji se vyráží z horské vesnice Imlil, kam se dostanete z Marrákeše za zhruba hodinu a půl. A pak už rozhodují detaily.

Toubkal vypadá na mapě jednoduše, v terénu ale rychle zjistíte, že výstup bude poctivá dřina. První den obvykle vystoupáte z marockého Imlilu k horským chatám zhruba do výšky 3 200 metrů. Druhý den se vyráží brzy ráno na vrchol a ještě ten samý den se sestupuje zpět. Čekají vás dlouhé hodiny na nohou, suťoviska, prach a výrazné převýšení.

Připravte nohy a pečlivě volte tempo

Začněte u ponožek. Nepodceňujte je, protože pot, prach a dlouhý sestup umí udělat z puchýřů hlavní problém výstupu. Přibalte si o pár párů víc, než si myslíte, že budete potřebovat. A boty si předem rozchoďte, ideálně na kratších výletech i s batohem. Na hoře už není čas řešit, že „to trochu tlačí“.

Jídlo a pití mějte pod kontrolou. Noste s sebou dostatek vody, pijte průběžně a hlídejte si, že i jíte. Sladké tyčinky a ořechy se hodí, ale nevyjezte zásoby hned první hodinu. Pomáhá stabilní rytmus: krok, dech, krátká pauza, znovu krok. Nejčastější chyba bývá moc rychlý start.

Drobnosti, které zachrání výstup

I když to nejsou Himálaje, výšku rozhodně pocítíte. Nad třemi tisíci metrů se může objevit bolest hlavy, nevolnost, únava nebo problém se spánkem. Když vám není dobře, řekněte to hned. Zpomalte, odpočiňte si, případně sestupte. I když jste blízko vrcholu, vždycky je v pořádku zastavit nebo se otočit.

Na summit se vyráží za tmy. Čelovku mějte po ruce, ne zahrabanou na dně batohu. Hodí se i pro orientaci na chatě a pro noční cestu na toaletu. Spánek nebývá luxusní, takže špunty do uší mohou být malý zázrak.

Přibalte si hotovost. Po cestě narazíte na drobné stánky, na chatách se hodí na čaj, vodu nebo malé nákupy. A na konci se často dává spropitné místním průvodcům a nosičům. Bez bankomatu v horách je lepší myslet dopředu.

Na Toubkal se dá vyrazit celoročně, ale zážitek se mění podle sezony. Na jaře a na podzim bývá stabilnější počasí a méně lidí. V létě umí být horko a slunce neodpouští. V zimě se z treku stává sněhový výstup a bez zimní výbavy a zkušeností to není dobrý nápad. V každém případě platí jednoduché pravidlo: jděte připravení, pomalu a nenechte se vyprovokovat tempem ostatních.

Nejčtenější

Astana, město z budoucnosti uprostřed stepi

Kazachstánská metropole působí místy jako kulisa sci-fi filmu. Široké bulváry lemují skleněné věže, mezi nimi stojí obří stan, zlatá koule i pyramida a monumentální stavby mají často silnou symboliku. Většina dnešní Astany vznikla teprve poté, co se město v roce 1997 stalo hlavním městem země.

Soul plný kontrastů. Od královských paláců až k hranici s KLDR

Jihokorejská metropole je obrovská, ale i během několika dnů se dá poznat to nejlepší z ní. Historické paláce tu stojí pár stanic metrem od futuristické architektury, mezi mrakodrapy vede zelená promenáda a za hodinu lze dojet až k demilitarizovanému pásmu mezi oběma Korejemi.

Jak vypadaly Spojené arabské emiráty v minulosti? Navštivte zahradní město Al Ain

Mrakodrapy, luxusní hotely a nekonečné pobřeží nejsou jedinou tváří Spojených arabských emirátů. Al Ain leží hluboko ve vnitrozemí u hranice s Ománem a místo futuristických panoramat nabízí palmové oázy, staré pevnosti, archeologické památky i tradiční velbloudí trh. Město tak připomíná, jak oblast vypadala dávno před ropným boomem.

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama