ZajímavostiRetreaty s ayahuascou zažívají díky právní mezeře boom ve Španělsku

Retreaty s ayahuascou zažívají díky právní mezeře boom ve Španělsku

Ayahuasca neboli „liána mrtvých“ už dávno není jen záležitostí amazonského pralesa. Stále víc Evropanů míří za tímto rituálem do Španělska a Portugalska. Obě země fungují v právní šedé zóně, která umožňuje pořádat ceremonie bez jasného zákazu. Zájem roste, ale s ním i otázky bezpečnosti a odpovědnosti.

Za soumraku se v zahradě butikového hotelu u Barcelony připravuje kruh účastníků na první ceremonii. Rituál vede tradiční léčitel z oblasti Putumayo. Nejde o výlet do Amazonie, ale o evropskou variantu duchovní zkušenosti. Ayahuasca, psychoaktivní nápoj z Jižní Ameriky, se v posledních letech proměnila v součást západního wellness trhu.

Nápoj obsahuje látku DMT, která vyvolává intenzivní vize a silné psychické i fyzické reakce. Většina evropských zemí ho proto zakazuje. Španělsko a Portugalsko ale představují výjimku. Ne proto, že by Ayahuascu výslovně povolovaly, ale proto, že ji zákon výslovně nezmiňuje.

Proč lidé volí Španělsko místo Amazonie

Organizátoři retreatů tvrdí, že Evropa nabízí větší komfort a dostupnost. Účastníci oceňují kratší cestu, nižší náklady a známé prostředí. Jeden z provozovatelů říká, že „kratší cestovní čas a náklady dělají retreaty dostupnějšími“. Zároveň vyzdvihuje evropské standardy ubytování, hygieny a služeb.

Retreaty často doplňují jóga, meditace nebo arteterapie. Program tak působí jako kombinace duchovního rituálu a víkendového pobytu. Právě tahle forma láká lidi, kteří by do Peru nebo Brazílie neodletěli. Zájem podle pořadatelů roste i díky otevřenější debatě o duševním zdraví a spiritualitě.

Právní šedá zóna a její rizika

Problém spočívá v tom, že legální postavení nápoje není jasné. Ve Španělsku soudy v některých případech rozlišují mezi soukromým užitím a obchodováním. V Portugalsku hraje roli dekriminalizace držení drog pro osobní potřebu z roku 2001. Nejde ale o plnou legalizaci.

Jeden z organizátorů popisuje obě země jako „jedinečně permisivní prostředí“. Zároveň upozorňuje, že tato tolerance stojí na výkladu a kontextu. Stačí policejní zásah, zdravotní incident nebo politický tlak a situace se může rychle změnit. Právní nejistota tak zůstává součástí celého trhu.

Otázky vyvolává i kulturní rovina. Některé retreaty se prezentují jako most mezi amazonskou tradicí a západní klientelou. Kritici ale upozorňují na riziko komercializace a přivlastňování původních rituálů. Debata o etice tak běží paralelně s rostoucí poptávkou.

Zájem o ayahuascu v Evropě tedy roste, ale přináší i nové otázky. Na jedné straně stojí duchovní hledání a pohodlí evropských destinací. Na druhé straně právní nejistota, zdravotní rizika a citlivý kulturní kontext.

Nejčtenější

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.

Jezero Bafa, zapomenuté vnitrozemské moře Turecka

Jen kousek od rušného tureckého pobřeží leží krajina, která působí skoro jako jiný svět. Jezero Bafa obklopují bizarní skály, olivové háje, pozůstatky antického města i byzantské kláštery. Místo přitom zůstává stranou hlavních turistických tras mezi Bodrumem a Izmirem.

Z Londýna na den k římským lázním, univerzitám i moři

Londýn dokáže zabavit na týdny, ale řada nejzajímavějších míst Anglie leží jen hodinu či dvě od něj. Vlakem se dá snadno vyrazit za královskými sídly, římskými lázněmi, univerzitní historií, pobřežím i venkovskou krajinou. Na jednodenní výlet tak není nutné půjčovat auto ani plánovat složitou trasu.

Galway, nejirštější město v Irsku. Žije hudbou a hospodami a divokým Atlantikem

Galway patří k nejživějším městům Irska. Barevné ulice, tradiční hudba, hospody plné lidí a čerstvé mořské plody vytvářejí atmosféru, která je výrazně irská, ale zároveň mladá a uvolněná. Město navíc leží jen kousek od Connemary, Aranských ostrovů a Moherských útesů.

Pěšky přes ranvej, tajné tunely a výhled na Afriku. Gibraltar je plný překvapení

Gibraltar zabírá necelých sedm kilometrů čtverečních, přesto na něm lze bez problémů strávit několik dní. Vedle slavné skály a makaků tu čekají jeskyně, vojenské tunely, výhledy na Afriku, britské ulice, pláže i letištní dráha, přes kterou se stále chodí pěšky.

Hamburk ukrývá největší modelovou železnici světa

Hamburské modelové museum Miniatur Wunderland proměňuje dětský sen o vláčcích v propracovaný svět plný pohybu. Návštěvníci tu během několika hodin překonají celé kontinenty, sledují provoz rušného letiště a objevují tisíce drobných příběhů. Jedna z nejoblíbenějších německých atrakcí přitom není jen hravou podívanou pro rodiny.

Stovky opuštěných aut v belgickém lese. Nikdo neví, jak se tam dostaly

V belgickém lese u městečka Châtillon desítky let rezivěly stovky automobilů. Mezi stromy stály Pontiacy, Fordy i další americké klasiky z 50. a 60. let. Dlouhé řady vraků připomínaly dopravní zácpu uprostřed přírody. Původ neobvyklého automobilového hřbitova ale dodnes není úplně jasný.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama