Evropské nebe letos v létě zažilo historicky nejsilnější provoz. V červenci a srpnu se nad kontinentem uskutečnilo v průměru 35 959 letů denně. Proti loňsku jejich počet vzrostl o 2,4 procenta, přestože leteckou dopravu výrazně ovlivnila válka na Blízkém východě.
Absolutní rekord padl v pátek 10. července. Evropský vzdušný prostor tehdy zaznamenal 37 640 letů za jediný den. Vyšší provoz přitom neznamenal horší dochvilnost. Včas dorazilo 72,6 procenta letů, což je o 1,2 procentního bodu více než v roce 2025.
Konflikt změnil mapu letních cest
Válka mezi Spojenými státy a Íránem ovlivnila výběr dovolenkových destinací i samotné letecké trasy. Řada Evropanů dala přednost cestám po vlastním kontinentu, který vnímali jako bezpečnější variantu. Provoz proto neklesal plošně, ale přesouval se mezi jednotlivými částmi Evropy.
✈️🇪🇺 L'Europe a connu un trafic aérien record durant la saison estivale entre juin et août, avec des hausses marquées pour les pays des Balkans, selon des données publiées vendredi par Eurocontrol. pic.twitter.com/T3L5SQmh3b
— Agence France-Presse (@afpfr) September 11, 2026
Méně letů zaznamenaly například Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Turecko. Naopak výrazně přibylo spojů do Albánie, Chorvatska, na Kypr, do Řecka, Černé Hory, Severní Makedonie, Srbska a Slovinska. Letecký provoz dál rostl také v jihozápadní Evropě.
Největší nápor pocítilo mimo jiné Řecko. Tamní letiště odbavila rekordní počet cestujících a během hlavní sezony se systém řízení letového provozu dostal na hranici svých možností. Řecko zároveň patřilo mezi země, které letos zaznamenaly vůbec nejvyšší denní počet příletů a odletů ve své historii.
Rekordy padaly ve čtrnácti zemích
Historický denní rekord zaznamenalo během léta celkem čtrnáct zemí. Vedle Řecka mezi ně patřily Albánie, Arménie, Gruzie, Irsko, Itálie, Moldavsko, Severní Makedonie, Černá Hora, Portugalsko, Srbsko, Slovensko, Španělsko a Turecko.
Rekordní provoz hlásila také řada dopravců. Mezi nimi byly Aegean, Air Serbia, easyJet, Jet2.com, Pegasus, Royal Air Maroc, Ryanair, Sky Express, SunExpress, Turkish Airlines a Wizz Air. Silná letní sezona tak zasáhla jak velké nízkonákladové aerolinky, tak regionální a tradiční dopravce.
Ani rekordní počet letů však neznamenal konec tradičních problémů s čekáním. Největší podíl zpoždění způsobených řízením letového provozu připadl na Francii. Sama představovala 32 procent všech těchto zpoždění v Evropě.
Letošní sezona tak ukázala, že evropská letecká doprava zvládla růst i v období výrazného geopolitického napětí. Válka na Blízkém východě změnila směry, kterými turisté létali, ale celkovou chuť Evropanů cestovat neutlumila. Naopak, část provozu se jednoduše přesunula blíž k domovu.
