EvropaVesnice duchů za sucha vystupuje nad hladinu vody

Vesnice duchů za sucha vystupuje nad hladinu vody

Když zavládne obzvláště suché období, nad hladinou vody se objeví přízračné holé zdi 2000 let staré vesničky. Byla zničena při stavbě přehrady a dnes se jejími ulicemi prohánějí pouze ryby.

Vilarinho da Furna, v obci Terras de Bouro v okrese Braga v severním Portugalsku, byla stará vesnice, která byla vymazána z mapy v roce 1972 výstavbou nedaleké přehrady. Nádrž na řece Homem byla naplněna a vesnice zmizela pod hladinou. Ne však navěky. Jednou za čas, když hladina vody v přehradě klesne pod určitou úroveň, vynoří se přízračné budovy kdysi kvetoucí vesnice.

V zájmu pokroku

Smrt Vilarinha da Furny byla náhlá. Je to starý příběh. Velká korporace chce pozemek pro velký projekt, lidé jsou donuceni se přestěhovat a jejich domovy jsou v zájmu pokroku zničeny. Velkou korporací byla v tomto případě Portugalská elektrárenská společnost a velkým projektem byla vodní přehrada o výkonu 125 MW.

Desítky měst a vesnic po celém světě potkal stejný osud v rukou energetických společností. Ale Vilarinho da Furna nebyla jen tak ledajaká vesnice. Byla to 2000 let stará vesnice postavená během římských dob. Ačkoli o její rané historii není mnoho známo, stále existuje několik ruin ze starších časů. Nejpozoruhodnější z nich jsou tři římské mosty.

V době, kdy byla vesnice zaplavena, měla Vilarinho da Furna 300 obyvatel. Chovali slepice, krávy, prasata, ovce a kozy. Na kopcích byly pastviny a orná půda byla úrodná.

K evakuaci vesnice došlo na začátku září 1969 a poslední obyvatel se odstěhoval v roce 1971. Elektrárenská společnost těmto lidem vyplatila velmi malé odškodnění, pouhých půl escuda za metr čtvereční půdy. Což bylo tak akorát na nákup poloviny sardinek. Pro dům a stavby byla sazba pevně stanovena na 5 escudo za metr čtvereční. Vesničané si tedy odnesli vše, co mohli unést, včetně střešních tašek. Většinou zůstaly jen holé zdi domů.

Jak spatřit pozůstatky této vesnice

Nyní, když udeří obzvláště dlouhé období sucha, turisté se hrnou ke břehům přehrady, aby zahlédli vesnici vynořující se nad hladinou. V nedalekém São João do Campo bylo vybudováno muzeum věnované ztracené vesničce. Od té doby, co byla zaplavena, proběhlo několik připomínkových akcí. Lodě s průhledným dnem v poslední době vozí turisty do blízkosti vesnice, takže jsou vidět její pozůstatky a historie není navždy ztracena.

Je možné najít místní obyvatele, kteří vás odvezou na jezero na lodi, ale moc blízko se k ruinám nepřiblížíte. Vzhledem k tomu, že hladina vody kolísá, může to být pro lodě velmi nebezpečné. Pokud nejste potápěči a neponoříte se zaplavených ulic sami, nebo nepřijedete za sucha, ruiny neuvidíte. Nicméně v oblasti lze nalézt krásné turistické stezky.

Nejčtenější

Severní Makedonie zůstává přehlíženou destinací Evropy

Severní Makedonie zůstává mimo hlavní turistické trasy Evropy. Většina lidí míří do Francie, Španělska nebo Itálie. Přitom kontinent nabízí desítky dalších zemí. Jednou z nich je právě tento balkánský stát severně od Řecka. Nabízí hory, jezera i pestrou kuchyni.

Pompeje a Gibellina ukazují sílu betonu napříč staletími

Starověké Pompeje i moderní sicilská Gibellina spojuje beton. Každé místo jinak. V jednom případě zachoval minulost přírodní katastrofa, ve druhém ji lidé vědomě zakonzervovali. Vědci i umělci tak dnes nabízejí nový pohled na materiál, který formoval historii.

Kréta není jen alternativa k Santorini. Nabízí autentičtější tvář Řecka

Kréta umí nabídnout víc než jen pláže a antické ruiny. Největší řecký ostrov spojuje unikátní krajinu, výborné jídlo, staré příběhy i města, která pořád žijí vlastním tempem. Právě tahle pestrost z ní dělá místo, kde se dá strávit pár dní i několik týdnů bez pocitu, že je nutné neustále někam přejíždět.

Buchara, nejposvátnější město Střední Asie. Objevte klenot Uzbekistánu

Buchara není jen zastávka na trase po Uzbekistánu. Patří k nejstarším městům Střední Asie, po staletí hrála klíčovou roli na Hedvábné stezce a dodnes si zachovala mimořádně silnou atmosféru. Na malém prostoru tu stojí pevnost, mešity, mauzolea, tržiště i někdejší karavanseráje. Město se dá projít pěšky a i po dvou tisících letech historie pořád působí živě.

Turecko mimo velké resorty? Vyzkoušejte Bodrum

Bílé domy, přístav plný lodí a večery, které se protahují. Bodrum není jen letovisko, ale místo, kde se míchá historie s dneškem. Stačí pár dní a pochopíte, proč se sem lidé vracejí.

Jeden ostrov, dva světy. Objevte thajský Koh Chang

Koh Chang patří k ostrovům, které si i přes rostoucí turistický zájem pořád drží uvolněnější tempo. Třetí největší thajský ostrov leží u kambodžské hranice a na rozdíl od ostrovů zvučnějších jmen nepůsobí přeplněně ani vyčerpaně. Vedle pláží tu na vás čekají vodopády, mangrovy, rybářské vesnice i kopcovité vnitrozemí, které ostrovu dává výraznější charakter.

Výstup na zpívající duny Khongoryn Els patří k nejsilnějším zážitkům z pouště Gobi

Khongoryn Els jsou přesně ty duny, které si většina lidí vybaví, když se řekne Gobi. Dlouhá linie písku se táhne více než sto kilometrů a z ploché pouště vystupuje skoro nečekaně. Někde se hřebeny zvedají jen mírně, jinde připomínají písčité hory. Právě tady vzniká obraz Gobi, který působí jednoduše a velkolepě zároveň.

Italské údolí omezuje přístup k slavné fotce

Val di Funes na severu Itálie patří k nejfotografovanějším místům v Dolomitech. Malebné louky, alpské domy a ostré štíty Odle Peaks lákají davy. Sociální sítě proměnily kdysi klidnou oblast v magnet na jednodenní výlety. Místní ale říkají dost.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama