Více
    10.8 C
    Czech
    Středa 8. května 2024

    Průvodce tchajwanskou kulturou: 7 smysluplných a nezapomenutelných věcí, které vyzkoušet na Tchaj-wanu

    Navštivte ohromující Formosu, neboli Republiku Tchaj-wan, na křižovatce severovýchodní a jihovýchodní Asie. Zde je 7 zážitků, které vám umožní proniknout hlouběji do jedinečnosti a složitosti tchajwanské kultury.

    Porozumění tchajwanské kultuře

    Složitá koloniální historie Tchaj-wanu a současná politická situace z něj dělají mezi národy anomálii. Tchajwanští domorodci, kteří dnes tvoří méně než 3 % z 24 milionů obyvatel, dorazili již před 15 000 lety. Jsou to Austronésané, skupina kultur táhnoucí se od Madagaskaru po Havaj.

    V 16. století se na Tchaj-wanu začaly usazovat rostoucí počty rybářů z Číny. Následně ostrov ovládali Nizozemci, Španělé, Číňané a Japonci.

    Po japonské kapitulaci Tchaj-wanu armáda KMT prohrála občanskou válku v Číně. Utekli na Tchaj-wan, obsadili ho, přivedli s sebou miliony Číňanů a nazvali ho „Čínskou republikou“.

    Tato historie pomáhá vysvětlit mišmaš kultur, které dnes tvoří Tchaj-wan. Tchajwanská kultura je kaleidoskopem domorodých kořenů, přesvědčení a zvyků, které pocházejí ze starověké Číny, koloniálních vlivů a moderního vynořování národní identity. Ta je výrazně tchajwanská a není pouze kombinací všeho výše uvedeného.

    Šest cestovatelských zážitků, které vám zprostředkují místní kulturu

    Pobyt v buddhistickém chrámu

    Stejně jako v mnoha komunitách po celém světě pocházejících z Číny mnoho Tchajwanců praktikuje nebo má víru, která kombinuje aspekty buddhismu, konfucianismu, taoismu a lidového náboženství. Většina chrámů na Tchaj-wanu odráží tento synkretismus.

    Najdete tu však také velké buddhistické organizace. Jednou z nich je Foguangshan, jejíž sídlo v Kaohsiungu na jihu Tchaj-wanu je největším klášterem v zemi. A návštěvníci jsou tu vítáni i přes noc. Nahlédněte do každodenního života místních mnichů a jeptišek nebo se zúčastněte ranního obřadu.

    Vykoupejte se v lázeňském domě z japonské éry

    Když Japonci v letech 1895 až 1945 kolonizovali Tchaj-wan, vybudovali velkou část současné infrastruktury země, od železnic a silnic po nemocnice a univerzity. Také využívali hojné tchajwanské horké prameny a z mnoha z nich vytvořili lázeňská letoviska.

    Nejznámějším z nich je Beitou v Taipei City, dnes jedna z nejzajímavějších turistických atrakcí města.

    Zúčastněte se festivalu původních obyvatel

    Když koloniální síly obsadily Tchaj-wan, vytlačily domorodé obyvatele ostrova do hor a odlehlejších koutů, kde mnoho z nich žije dodnes. Tchajwanské domorodé komunity jsou neuvěřitelně přívětivé, a dokonce umožňují návštěvníkům, aby se s úctou účastnili některých z jejich nejdůležitějších obřadů.

    Jedním z takových obřadů je Pas-ta’ai neboli „Rituál krátkých lidí“, který jednou za dva roky provádějí členové kmene Saisiyat v Hsinchu na severním Tchaj-wanu.

    Shlédněte pekingskou a tchajwanskou operu

    Opera je jednou z nejbohatších forem umění a kulturního vyjádření v Číně. Tato představení zahrnují složité kostýmy, pomalované obličeje, tance, příběhy a doprovodnou hudbu. Čínští migranti na Tchaj-wan operu přinesli, ale ta opera si postupem času vyvinula své vlastní jedinečné vlastnosti.

    Kurz vaření

    Kuchyně je skutečně jedním z nejlepších způsobů, jak zažít kulturu jakékoliv země. Mezi základní tchajwanské domorodé suroviny patří kořenová zelenina, jako je taro, horská zelenina a divoké horské prase. Pijí také jáhlové víno, zakalený, mírně sladký nápoj, jehož obsah alkoholu je obvykle něco mezi pivem a vínem.

    Vyzkoušejte si místní kuchyni i uvařit, například na jednom z kurzů vedeném členy kmene Amis. Amiové jsou největší z 16 oficiálně uznaných kmenů Tchaj-wanu a většinou žijí na východním pobřeží Tchaj-wanu v Hualien a Taitung.

    Ochutnejte lei cha

    Lei cha neboli rozmačkaný čaj, je dalším kulinářským počinem, který je sám o sobě kulturním zážitkem. Je podpisem lidí Hakka. To jsou bývalí nomádi z Číny, kteří dnes tvoří 15–20 % tchajwanské populace.

    Lei cha je hustý nápoj připravovaný roztlučením čajových lístků s různými praženými ořechy, semeny a zrny a následným vmícháním prášku do horké (nebo studené) vody či mléka. Často se podává s mochi (lepkavé rýžové kuličky), další pochoutkou Hakka.

    Naučte se připravit bubble tea

    Věděli jste, že bubble tea (aka perličkový čaj nebo boba) byl vynalezen na Tchaj-wanu? Ve skutečnosti průměrný tchajwanský člověk vypije několik velkých šálků bubble tea za týden a obchody s bubble tea jsou téměř na každém rohu.

    Existuje několik různých příběhů o tom, kde přesně na Tchaj-wanu bubble tea vznikl, ale ten nejběžnější je ten, že byl vynalezen v čajovně Chun Shui Tang v Taichungu ve středním Taiwanu. Původní Chun Shui Tang dnes nabízí lekce jeho přípravy. Kurzy probíhají několikrát denně.

    Sledujte nás na sítích

    Čtyři země, čtyři klasické pouliční lahůdky. Jaký je nejznámější asijský street food?

    Vydejte se na cestu po rušných ulicích a exotických tržištích Asie, kde pouliční jídlo bezkonkurenčně kraluje. Autentické chutě, odvážné kombinace a kulinářské tradice jsou předávané z generace na generaci. Na každém rohu vás tu čeká nové gastronomické dobrodružství.

    Můžete si svůj Ploom vzít do letadla? Kam patří zařízení na zahřívání tabáku během letu?

    „Připoutejte se, prosím, za chvíli odlétáme. Upozorňujeme, že tento let je nekuřácký.“ S podobnými upozorněními se pasažéři na palubách letadel setkávají již od devadesátých let 20. století. Jak je to ale se zařízením na zahřívaný tabák?

    Čtyři země, čtyři klasické pouliční lahůdky. Jaký je nejznámější asijský street food?

    Vydejte se na cestu po rušných ulicích a exotických tržištích Asie, kde pouliční jídlo bezkonkurenčně kraluje. Autentické chutě, odvážné kombinace a kulinářské tradice jsou předávané z generace na generaci. Na každém rohu vás tu čeká nové gastronomické dobrodružství.

    Můžete si svůj Ploom vzít do letadla? Kam patří zařízení na zahřívání tabáku během letu?

    „Připoutejte se, prosím, za chvíli odlétáme. Upozorňujeme, že tento let je nekuřácký.“ S podobnými upozorněními se pasažéři na palubách letadel setkávají již od devadesátých let 20. století. Jak je to ale se zařízením na zahřívaný tabák?