V Pamukkale v západním Turecku se nad okolní planinou tyčí obrovský bílý skalní útvar. Lesknoucí se hora zkamenělých vápencových kaskád se řítí ke dnu údolí, zvrásněná zmrzlými stalaktity a mozaikovitá stovkami jezírek jiskřivé tyrkysové vody.
Tyto útvary jako z jiného světa jsou travertiny, vápencové útesy pomalu vytvářené během 400 000 let vyvěráním minerálních pramenů. Jak voda stéká po svahu, odplyňuje se a zanechává za sebou obrovské ložisko jasně bílého uhličitanu vápenatého, které je téměř 3 km dlouhé a 160 m vysoké. Toto není jediné místo, kde se travertiny vyskytují. Huanglong v Číně a Mammoth Hot Springs v Yellowstonském národním parku jsou další známé příklady.
Nevynechte tajemné ruiny starověkého města
Ty v Pamukkale jsou však největší a pravděpodobně nejkrásnější na světě. Jsou jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí v zemi a jsou tak velkolepé, že název tohoto světového dědictví UNESCO znamená v turečtině „bavlněný hrad“.
Do vypuknutí pandemie se sem z Izmiru nebo Istanbulu vydalo ročně více než 2,5 milionu lidí, kteří se vyvalili z výletních autobusů na vrcholu oslnivé náhorní plošiny a hemžili se krajinou jako mravenci na obrovské hromadě cukru. Pokračovali pak většinou na pláže Bodrumu nebo historické ruiny Efezu.
Ale návštěvníci, kteří si pouze ponoří prsty na nohou do minerálních jezírek a vyfotí si selfie před kapajícími přírodními sloupy, než se přesunou dál, vynechají něco zásadního. Na samém vrcholu bílých skal Pamukkale se nachází ještě více fascinující atrakce: ruiny krásného starověkého města Hierapolis.
Lázeňské město s děsivým tajemstvím
Hierapolis založili Attalidští králové z Pergamonu na konci 2. století před naším letopočtem. Pak jej v roce 133 n. l. převzali Římané. Za římské nadvlády se stalo vzkvétajícím lázeňským městem. Ve 3. století přicházeli návštěvníci z celé říše, aby obdivovali krajinu a koupali se v údajně léčivých vodách. Úspěch města je stále viditelný v jeho impozantní klenuté vstupní bráně, kolonádové hlavní ulici a krásně zrestaurovaném amfiteátru. Vše bylo postaveno ze stejného místního travertinu, který září v horkém tureckém slunci.
„Termální vody jsou pravděpodobně jedním z hlavních důvodů pro založení města,“ říká doktorka Sarah Yeomansová, archeoložka z University of Southern California, která se specializuje na Římskou říši. „V polovině 2. století bylo Hierapolis krásným, rušným lázeňským městem s rozmanitějším obyvatelstvem než většina ostatních.“
Dnes se můžete procházet na místě, kde se střetává realita s mytologií. Obdivujte zbytky města a svatyni Ploutonion, přezdívanou „Brána do pekla“. Kdysi sloužila k záhadným obětinám, během kterých zvířata přivedená do chrámu nevysvětlitelně umírala, zatímco kněží se navraceli živí.
O pověsti i odhalení pravdy díky vědeckým poznatkům se dočtete více v článku: Tajemný turecký „portál do podsvětí“. Kdysi místo děsivých obětí.
