AsieTurecká zmrzlina dondurma stojí na ohrožené orchideji

Turecká zmrzlina dondurma stojí na ohrožené orchideji

Turecká dondurma patří mezi nejneobvyklejší zmrzliny světa. Je hustá, pružná, dá se krájet nožem a nerozpouští se tak rychle jako běžná zmrzlina. Za jejími vlastnostmi stojí vzácná orchidej, která dnes čelí nelegálnímu sběru a hrozbě vymizení.

Ne každá zmrzlina chutná a chová se stejně. Americká bývá nadýchaná a smetanová, italské gelato je hutnější a servíruje se při vyšší teplotě. Turecká dondurma ale míří ještě dál. Je pružná, táhne se jako karamel a v horku vydrží mnohem déle než většina konkurence.

Mnoho turistů se s ní setká na ulicích Istanbulu. Prodejci v tradičních kostýmech předvádějí celé divadlo. Pomocí dlouhých kovových tyčí nabízejí zmrzlinu zákazníkům, aby jim ji vzápětí zase sebrali. Právě díky své pevnosti a pružnosti umožňuje dondurma podobné triky, které se staly turistickou atrakcí.

Tajemství ukryté v horské orchideji

Skutečná síla dondurmy ale neleží v pouličních představeních. Klíčem je salep, moučka získávaná z hlíz orchideje Dactylorhiza romana. Tato rostlina roste mimo jiné v horách kolem tureckého města Kahramanmaraş, odkud slavná zmrzlina pochází. Významnou roli hraje také pryskyřice mastixu, která zvyšuje pružnost výsledného produktu.

Podle výrobců obsahuje salep látku zvanou glukomannan. Ta na sebe dokáže navázat obrovské množství vody a funguje jako přírodní zahušťovadlo. Díky tomu získává dondurma svou charakteristickou strukturu. Dá se krájet, natahovat a zároveň si zachovává jemnou krémovost.

Tradiční recept pracuje jen s několika surovinami. Základem bývá mléko, řepný cukr a salep. Někteří výrobci používají čistě kozí mléko, jiní kombinují kozí, ovčí a kravské. Výsledkem je dezert, který působí hutněji než běžná zmrzlina, ale zároveň zůstává překvapivě hladký a jemný.

Významnou roli hraje také samotný region Kahramanmaraş. Místní horské pastviny nabízejí pestrou vegetaci a kozy se pasou mezi tymiánem, krokusy nebo hyacinty. Právě kvalita mléka a výskyt vhodných druhů orchidejí podle odborníků vytvářejí podmínky, které se jinde obtížně napodobují.

Tradice čelí tlaku i navzdory úspěchu

Popularita dondurmy však přináší i problémy. Na výrobu jediného kilogramu pravého salepu padnou tisíce orchidejí. Sběrači často vykopávají obě hlízy rostliny, takže orchidej nepřežije a nemůže se dále rozmnožovat. Přestože rostlinu chrání evropská legislativa i mezinárodní úmluva CITES, nelegální sběr pokračuje.

Mnozí výrobci proto sahají po umělých náhražkách. Ty sice dokážou napodobit část vlastností originálu, podle znalců se mu ale nevyrovnají. Některé firmy se snaží podporovat udržitelnější pěstování orchidejí a současně dbají na kvalitu dalších surovin, od ovoce až po mléko.

Navzdory problémům zažila dondurma v posledních letech výrazný růst. Výrobci z Kahramanmaraşe dokázali zvýšit produkci i po ničivých zemětřeseních v roce 2023, jejichž epicentra ležela právě v tomto regionu. Poškozené provozy obnovili a export dál rostl.

K rozšíření turecké zmrzliny pomohly i známé značky, které dnes působí ve více než dvaceti zemích. Přesto zůstává pravá dondurma úzce spojená s Tureckem. Místní výrobci tvrdí, že její jedinečnost stojí na kombinaci tamního mléka, horských orchidejí a dlouhé tradice. Jak říká jeden z nich: „Nechráníme jen zmrzlinu. Chráníme to, co její existenci umožňuje.“

Nejčtenější

Wawel byl sídlem polských králů. Dnes ukrývá korunovační meč i draka

Nad Vislou se tyčí místo, odkud se po staletí psaly polské dějiny. Královský hrad Wawel v Krakově ukrývá reprezentační sály, korunovační poklady i hrobky panovníků. Pod kopcem navíc číhá nejslavnější polský drak.

Nejstarší budova Dubaje se po pěti letech znovu otevře turistům

Dubaj se chystá znovu zpřístupnit jednu ze svých nejvýznamnějších historických památek. Pevnost Al Fahidi, která je považována za nejstarší dochovanou budovu ve městě, se po pětileté rekonstrukci vrátí návštěvníkům jako modernizované muzeum. Přesné datum otevření zatím oznámeno nebylo.

Turistů je příliš, letiště ale dál rostou. Evropská města řeší zvláštní paradox

Barcelona, Benátky, Amsterdam i další oblíbené evropské destinace se snaží omezit dopady masového cestovního ruchu. Zavádějí turistické poplatky, regulují krátkodobé pronájmy a hledají způsoby, jak ulevit přeplněným centrům. Současně ale jejich letiště plánují další růst a chtějí odbavovat miliony cestujících navíc.

Nizozemsko je víc než Amsterdam. Od tulipánů po větrné mlýny láká na méně známá místa

Větrné mlýny, tulipány a amsterdamské kanály patří k nejznámějším symbolům Nizozemska. Malá země ale nabízí mnohem víc. Na relativně krátkých vzdálenostech se tu střídají historická města, národní parky, pláže, muzea i technické stavby, které po staletí pomáhají držet moře na uzdě.

Černá Hora není jen moře. V Durmitoru čeká úplně jiný svět

Vysoké štíty, ledovcová jezera, hluboké kaňony a husté lesy. Národní park Durmitor na severozápadě Černé Hory patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Balkánu. Nabízí desítky horských vrcholů, stovky kilometrů tras a také kaňon řeky Tara, který patří k nejhlubším v Evropě.

Z pláže rovnou do džungle. Poznejte malajský ostrov Tioman

Bílé písečné pláže, průzračné moře, korálové útesy a hustá tropická džungle. Malajský ostrov Tioman nabízí kombinaci, kvůli které sem míří milovníci šnorchlování a potápění i cestovatelé, kteří chtějí několik dní jen odpočívat u moře. Přestože patří k nejrozvinutějším ostrovům na východním pobřeží země, stále se tu dají najít klidná místa daleko od ruchu velkých turistických letovisek.

Žebříček nejlepších letišť na světě. První místo patří Evropě

Nejlepší velké letiště na světě má podle nového žebříčku Barcelona. Mezi menšími letišti zvítězil Düsseldorf. Oba evropské uzly bodovaly hlavně díky rychlé bezpečnostní kontrole, dobrému spojení a široké nabídce letů.

35 959 letů denně. Evropa zaznamenala rekordní letní letecký provoz navzdory válce na Blízkém východě

Evropské nebe letos v létě zažilo historicky nejsilnější provoz. V červenci a srpnu se nad kontinentem uskutečnilo v průměru 35 959 letů denně. Proti loňsku jejich počet vzrostl o 2,4 procenta, přestože leteckou dopravu výrazně ovlivnila válka na Blízkém východě.

Místo silnic lodě, místo polí plovoucí zahrady. Tak vypadá život na jezeře Inle

Domy na kůlech, plovoucí zahrady, rybáři veslující jednou nohou a stovky pagod ukrytých mezi vesnicemi. Jezero Inle nabízí úplně jiný obraz Myanmaru než známé chrámy Baganu nebo rušné ulice Yangonu. Nejlépe ho poznáte z úzké dřevěné lodi, která vás zaveze přímo do každodenního života místních.

Kamenné vesnice a horské stezky. Vall de Boí ukazuje jinou tvář Španělska

Údolí Vall de Boí v katalánských Pyrenejích spojuje horskou přírodu s románskými kostely a vesnicemi, mezi kterými se dá putovat pěšky. Dobrým výchozím bodem je Taüll, ležící přibližně 1500 metrů nad mořem. Nabízí výhledy do údolí, dvě památky ze seznamu UNESCO i možnost vyrazit směrem k národnímu parku Aigüestortes i Estany de Sant Maurici.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama