ZajímavostiMaximální doba objetí tři minuty, na parkovišti můžete patnáct. Novozélandské letiště zavedlo...

Maximální doba objetí tři minuty, na parkovišti můžete patnáct. Novozélandské letiště zavedlo časový limit na loučení

Letiště a emotivní loučení jdou ruku v ruce. Jeden novozélandský dopravní uzel však omezil projevy náklonnosti na veřejnosti. Ředitel letiště tvrdí, že objímání delší než tři minuty je „opravdu trapné“.

Cestující, kteří opouštějí novozélandské město Dunedin, byli informováni, že na letišti v prostoru pro odbavení cestujících platí tříminutový časový limit pro objímání na rozloučenou. Má zabránit tomu, aby dlouhé objímání způsobilo dopravní zácpy.

Před terminálem jsou umístěny nápisy: „Maximální doba objímání tři minuty.“ Dodávají, že ti, kteří hledají ‚srdečnější rozloučení‘, by měli místo toho zamířit na letištní parkoviště. Tam budou mít na rozloučení se svými blízkými velkorysých 15 minut.

Navzdory kritice na sociálních sítích, kde lidé tento krok označili za „nehumánní“, si generální ředitel letiště za svým rozhodnutím stojí.

„Byli jsme obviněni z porušování základních lidských práv a z toho, jak se opovažujeme omezovat dobu, po kterou se může někdo objímat,“ postěžoval si podle serveru Euronews Dan De Bono.

Proč se na letišti v Dunedinu objevil „limit na objímání“?

De Bono vysvětlil, že toto omezení bylo zavedeno, aby „vše probíhalo hladce“. Letiště chce lidem připomenout, že zóna je určena pouze pro „rychlé rozloučení“.

Dodal, že rychlý přesun cestujících umožňuje více lidem dostat více objetí. Tajemně prohlásil pro Rádio Nový Zéland (RNZ), že „náš tým viděl zajímavé věci, které se děly… v průběhu let“.

Nápisy proti objímání mají být mírnější alternativou cedulí na jiných letištích, které varují před pokutami pro řidiče parkující v místech pro odbavení. Na některých letištních uzlech ve Velké Británii jsou zavedeny poplatky za všechna, byť krátká, vysazení.

Objímací policii tu nemáme, uklidňuje ředitel

Letiště Dunedin, skromný terminál obsluhující 135tisícové město na Jižním ostrově Nového Zélandu, však dává přednost „svéráznému“ přístupu, říká De Bono.

Tři minuty jsou „dost času na to, abyste zastavili, rozloučili se se svými blízkými a pokračovali dál“, dodal. „Časový limit je opravdu příjemnější způsob, jak říct dejte se do toho.“

Dvacetivteřinové objetí je dostatečně dlouhá doba na to, aby se uvolnily hormony oxytocin a serotonin, které zvyšují pohodu, obhajuje dále rozhodnutí De Bono. Cokoli delšího je „opravdu trapné“.

Navzdory rozsáhlým změnám generální ředitel ujistil cestující, že se nemusí obávat vynucování: „Nemáme žádnou objímací policii“.

Nejčtenější

Atacama připomíná jinou planetu. NASA zde testuje techniku pro Mars

Poušť Atacama na severu Chile patří k nejdrsnějším místům na Zemi. Leží mezi Pacifikem a Andami a na první pohled působí prázdně, suše a nehostinně. Jenže právě v tom spočívá její krása. Solné pláně, kamenná údolí, sopky, gejzíry a noční obloha bez světelného smogu vytvářejí krajinu, která připomíná spíš Mars než Jižní Ameriku.

Jihokorejské instantní nudle táhnou turisty do města Gumi

Z jihokorejského města Gumi se stává nečekaný turistický hit. Místo, které si lidé dlouhé roky spojovali hlavně s továrnami a elektronikou, dnes láká návštěvníky na instantní nudle ramyeon. Právě tady stojí největší továrna na instantní nudle v Jižní Koreji, kde výrobní linky chrlí až šest milionů balení denně. Město kolem toho vybudovalo vlastní identitu a festival, který přitahuje statisíce lidí.

Temné tajemství pod milánským nádražím

Milánské hlavní nádraží patří k největším a nejzdobnějším v Evropě. Monumentální budova z éry Benita Mussoliniho dodnes ohromuje cestující obřími sochami, širokými schodišti i pompézní architekturou. Pod kolejemi se ale skrývá místo, odkud během druhé světové války odjížděly transporty Židů a politických vězňů do koncentračních táborů.

Co dělat, když onemocníte v zahraničí

Zdravotní problémy dokážou zkazit i perfektní dovolenou. Stačí otrava jídlem, vysoké horečky nebo úraz a člověk najednou řeší nemocnici na druhém konci světa místo výletů a pláže.

Kiruna láká na polární záři. I v létě tu však je co dělat

Kiruna leží 200 kilometrů za severním polárním kruhem a patří k nejsevernějším městům Švédska. Místo proslulo hlavně obřím železnorudným dolem, kvůli kterému se celé město postupně přesouvá o tři kilometry dál. Přesto sem míří hlavně cestovatelé, kteří chtějí zažít pravou arktickou zimu, polární záři a sámskou kulturu.

Gondola v Benátkách stojí majlant. Přesto ji lidé milují

Projížďka gondolou patří mezi největší turistická klišé v Benátkách. Přesto na ni každoročně stojí fronty tisíce lidí. Důvod je jednoduchý. Pohled na město z hladiny kanálů nabízí úplně jiný zážitek než běžná procházka úzkými uličkami.

Belgický Gent působí jako středověká filmová kulisa

Gent leží ve vlámské části Belgie a často zůstává ve stínu slavnějších Brugg. Právě to ale městu dodává větší klid a autentičnost. Historické centrum působí kompaktně, přitom ukrývá desítky středověkých památek, kostelů a nábřeží s typickými cechovními domy. Město navíc žije studentskou atmosférou, kavárnami a kulturou.

Mexické „šťastné pobřeží“. Costalegre láká na klid a želvy

Mexiko má své stálice mezi turisty. Cancún, Puerto Vallarta nebo Mexico City zná skoro každý. Na pacifickém pobřeží státu Jalisco ale leží oblast, která působí mnohem tišeji. Costalegre znamená „šťastné pobřeží“ a přesně tak se také tváří: dlouhé pláže, rybářské vesnice, džungle a zátoky, kde člověk často nepotká skoro nikoho.

9 míst, která rozhodně musíte navštívit v Jižní Americe

Jižní Amerika má vše. Ledovce, džungle, pouště, horská města i jedny z nejslavnějších památek světa. Některá místa se objevují v téměř každém itineráři a je pro to dobrý důvod. Tohle je výběr destinací, které cestovatelé v Jižní Americe nejčastěji řadí na absolutní vrchol.

Mnichovská říční vlna Eisbach znovu láká surfaře

Mnichov znovu ožil jednou ze svých nejznámějších atrakcí. Legendární říční vlna Eisbach na okraji parku Englischer Garten se po měsících sporů a nejistoty vrátila do provozu. Místní surfaři i obyvatelé města to berou jako návrat důležité části mnichovské identity. Vlna totiž letos na čas úplně zmizela a její budoucnost byla velmi nejistá.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama