EvropaJedna z největších přírodních katastrof a záhad starověkého světa - zkamenělá těla...

Jedna z největších přírodních katastrof a záhad starověkého světa – zkamenělá těla v Pompejích

Prosperující město Římské říše, to byly Pompeje před rokem 79 n. l. Toho roku se přihodilo něco, co je navždy změnilo a co dodnes vyvolává hrůzu i úžas. Před takřka dvěma tisíci lety byly zničeny sopkou Vesuv a tisíce jejich obyvatel byly nemilosrdně pohřbeny pod pěti metry popela. Jedná se o jednu z největších přírodních katastrof a záhad starověkého světa, jež nepřestala fascinovat ani současný svět.

Turisté přijíždějí každý rok, aby si prohlédli zbytky Pompejí a zkamenělá těla mrtvých, pokroucená v nepřirozených pozicích. Jak asi tito lidé zemřeli? To je otázka, kterou si vědci lámali hlavu celá desetiletí.

Jak oběti v Pompejích zemřely

V 19. století objevili italští archeologové pod vrstvou popela dutiny po lidských tělech a nalili do nich sádru, čímž získali odlitky mrtvých. Také ony pomohly objasnit řadu tajemství, například totožnost některých obětí. Jedna z teorií předpokládala, že příčinou jejich smrti mohlo být udušení sopečným popelem. Tuto domněnku podporoval mezkař, odlitek oběti nalezené poblíž těla mezka pod sloupovím palestry. Mezkaři přepravovali zboží a díky tomu se vyznali v úzkých pompejských uličkách. Ne že by jim to pomohlo na útěku před sopkou…

Odlitek mezkařovy skrčené postavy je v současnosti uložen v bývalé pompejské sýpce. Badatelé dospěli k závěru, že příčinou jeho smrti nebylo prosté udušení. V objasnění tajemného skonu pomohlo Herculaneum, město ležící za Pompejemi a ještě blíže k Vesuvu. Také zde byla nalezena těla mrtvých, respektive jen jejich kostry, což samozřejmě vyvolalo další otázky. Jak je možné, že z nich zbyly pouze ohořelé kosti, zatímco v Pompejích se dochovaly i lidské tkáně a oblečení?

Co se stalo v Pompejích po výbuchu sopky

Při výbuchu Vesuvu se uvolnila lavina žhavých plynů a prachu, což je jev známý jako pyroklastická vlna či pyroklastický proud. Mračno o teplotě i 1000 °C se může řítit rychlostí přes 500 km/h. Skutečnost, že něco tak děsivého zasáhlo Pompeje, byla dlouho považována za nemožnou, ačkoli o ní podrobně napsal očitý svědek události, mladý spisovatel Plinius. Teprve po výbuchu sopky St. Helens roku 1980 se odborníci přesvědčili, že to bylo opravdu možné a že to byl tedy pyroklastický proud, co způsobilo zkázu Herculanea i Pompejí.

Mohutná žhavá vlna v Herculaneu uvařila mozky obětí a sežehla jim maso. Proč v Pompejích nepůsobila totožným způsobem? Poněvadž přívalových vln bylo tehdy více a první tři nestačily dorazit až k nim. Teprve čtvrtá vlna k nim dosáhla. Mozek vystavený jejímu žáru se okamžitě uvařil a došlo k zástavě dýchacího ústrojí. Příčinou smrti obyvatel Pompejí tudíž skutečně bylo udušení, proud musel nicméně překonat větší vzdálenost, čímž se ochladil. Přestože zabíjel, nespálil lidské tkáně ani oblečení.

Pompeje

Odlitky zemřelých znamenají pro lidstvo cenný poklad, jediný svého druhu. Jsou však křehké a vědci se obávají, že nevydrží navěky. Proto navštivte Pompeje co nejdřív, abyste s jejich zkamenělými obyvateli mohli prožít onen slavný tragický příběh. Nenajdete tu pouze němé svědky někdejšího neštěstí, ale i mnohé stopy jejich kdysi bohatého života – zachovalé malby na stěnách, nedotčené chrámy, lázeňské domy a také nejstarší dochovaný kamenný amfiteátr na světě.

Ruiny Pompejí a Herculanea jsou vskutku jedinečnými archeologickými nalezišti, která dokážou návštěvníky vtáhnout do minulosti a navrátit do časů Římské říše. Už jen z toho důvodu si nelze představit výlet do Itálie bez zastávky na těchto výjimečných místech.

Nejčtenější

Air New Zealand spustí palubní lůžka pro ekonomickou třídu

Cestování na opačný konec světa bude o něco snesitelnější. Air New Zealand letos v listopadu nasadí na své nejdelší lety novinku, která dosud v komerčním provozu nemá obdoby. Ekonomičtí cestující si budou moci na několik hodin lehnout do skutečné postele.

Severní Makedonie zůstává přehlíženou destinací Evropy

Severní Makedonie zůstává mimo hlavní turistické trasy Evropy. Většina lidí míří do Francie, Španělska nebo Itálie. Přitom kontinent nabízí desítky dalších zemí. Jednou z nich je právě tento balkánský stát severně od Řecka. Nabízí hory, jezera i pestrou kuchyni.

Pompeje a Gibellina ukazují sílu betonu napříč staletími

Starověké Pompeje i moderní sicilská Gibellina spojuje beton. Každé místo jinak. V jednom případě zachoval minulost přírodní katastrofa, ve druhém ji lidé vědomě zakonzervovali. Vědci i umělci tak dnes nabízejí nový pohled na materiál, který formoval historii.

Kréta není jen alternativa k Santorini. Nabízí autentičtější tvář Řecka

Kréta umí nabídnout víc než jen pláže a antické ruiny. Největší řecký ostrov spojuje unikátní krajinu, výborné jídlo, staré příběhy i města, která pořád žijí vlastním tempem. Právě tahle pestrost z ní dělá místo, kde se dá strávit pár dní i několik týdnů bez pocitu, že je nutné neustále někam přejíždět.

Buchara, nejposvátnější město Střední Asie. Objevte klenot Uzbekistánu

Buchara není jen zastávka na trase po Uzbekistánu. Patří k nejstarším městům Střední Asie, po staletí hrála klíčovou roli na Hedvábné stezce a dodnes si zachovala mimořádně silnou atmosféru. Na malém prostoru tu stojí pevnost, mešity, mauzolea, tržiště i někdejší karavanseráje. Město se dá projít pěšky a i po dvou tisících letech historie pořád působí živě.

Turecko mimo velké resorty? Vyzkoušejte Bodrum

Bílé domy, přístav plný lodí a večery, které se protahují. Bodrum není jen letovisko, ale místo, kde se míchá historie s dneškem. Stačí pár dní a pochopíte, proč se sem lidé vracejí.

Jeden ostrov, dva světy. Objevte thajský Koh Chang

Koh Chang patří k ostrovům, které si i přes rostoucí turistický zájem pořád drží uvolněnější tempo. Třetí největší thajský ostrov leží u kambodžské hranice a na rozdíl od ostrovů zvučnějších jmen nepůsobí přeplněně ani vyčerpaně. Vedle pláží tu na vás čekají vodopády, mangrovy, rybářské vesnice i kopcovité vnitrozemí, které ostrovu dává výraznější charakter.

Výstup na zpívající duny Khongoryn Els patří k nejsilnějším zážitkům z pouště Gobi

Khongoryn Els jsou přesně ty duny, které si většina lidí vybaví, když se řekne Gobi. Dlouhá linie písku se táhne více než sto kilometrů a z ploché pouště vystupuje skoro nečekaně. Někde se hřebeny zvedají jen mírně, jinde připomínají písčité hory. Právě tady vzniká obraz Gobi, který působí jednoduše a velkolepě zároveň.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama