EvropaJedna z největších přírodních katastrof a záhad starověkého světa - zkamenělá těla...

Jedna z největších přírodních katastrof a záhad starověkého světa – zkamenělá těla v Pompejích

Prosperující město Římské říše, to byly Pompeje před rokem 79 n. l. Toho roku se přihodilo něco, co je navždy změnilo a co dodnes vyvolává hrůzu i úžas. Před takřka dvěma tisíci lety byly zničeny sopkou Vesuv a tisíce jejich obyvatel byly nemilosrdně pohřbeny pod pěti metry popela. Jedná se o jednu z největších přírodních katastrof a záhad starověkého světa, jež nepřestala fascinovat ani současný svět.

Turisté přijíždějí každý rok, aby si prohlédli zbytky Pompejí a zkamenělá těla mrtvých, pokroucená v nepřirozených pozicích. Jak asi tito lidé zemřeli? To je otázka, kterou si vědci lámali hlavu celá desetiletí.

Jak oběti v Pompejích zemřely

V 19. století objevili italští archeologové pod vrstvou popela dutiny po lidských tělech a nalili do nich sádru, čímž získali odlitky mrtvých. Také ony pomohly objasnit řadu tajemství, například totožnost některých obětí. Jedna z teorií předpokládala, že příčinou jejich smrti mohlo být udušení sopečným popelem. Tuto domněnku podporoval mezkař, odlitek oběti nalezené poblíž těla mezka pod sloupovím palestry. Mezkaři přepravovali zboží a díky tomu se vyznali v úzkých pompejských uličkách. Ne že by jim to pomohlo na útěku před sopkou…

Odlitek mezkařovy skrčené postavy je v současnosti uložen v bývalé pompejské sýpce. Badatelé dospěli k závěru, že příčinou jeho smrti nebylo prosté udušení. V objasnění tajemného skonu pomohlo Herculaneum, město ležící za Pompejemi a ještě blíže k Vesuvu. Také zde byla nalezena těla mrtvých, respektive jen jejich kostry, což samozřejmě vyvolalo další otázky. Jak je možné, že z nich zbyly pouze ohořelé kosti, zatímco v Pompejích se dochovaly i lidské tkáně a oblečení?

Co se stalo v Pompejích po výbuchu sopky

Při výbuchu Vesuvu se uvolnila lavina žhavých plynů a prachu, což je jev známý jako pyroklastická vlna či pyroklastický proud. Mračno o teplotě i 1000 °C se může řítit rychlostí přes 500 km/h. Skutečnost, že něco tak děsivého zasáhlo Pompeje, byla dlouho považována za nemožnou, ačkoli o ní podrobně napsal očitý svědek události, mladý spisovatel Plinius. Teprve po výbuchu sopky St. Helens roku 1980 se odborníci přesvědčili, že to bylo opravdu možné a že to byl tedy pyroklastický proud, co způsobilo zkázu Herculanea i Pompejí.

Mohutná žhavá vlna v Herculaneu uvařila mozky obětí a sežehla jim maso. Proč v Pompejích nepůsobila totožným způsobem? Poněvadž přívalových vln bylo tehdy více a první tři nestačily dorazit až k nim. Teprve čtvrtá vlna k nim dosáhla. Mozek vystavený jejímu žáru se okamžitě uvařil a došlo k zástavě dýchacího ústrojí. Příčinou smrti obyvatel Pompejí tudíž skutečně bylo udušení, proud musel nicméně překonat větší vzdálenost, čímž se ochladil. Přestože zabíjel, nespálil lidské tkáně ani oblečení.

Pompeje

Odlitky zemřelých znamenají pro lidstvo cenný poklad, jediný svého druhu. Jsou však křehké a vědci se obávají, že nevydrží navěky. Proto navštivte Pompeje co nejdřív, abyste s jejich zkamenělými obyvateli mohli prožít onen slavný tragický příběh. Nenajdete tu pouze němé svědky někdejšího neštěstí, ale i mnohé stopy jejich kdysi bohatého života – zachovalé malby na stěnách, nedotčené chrámy, lázeňské domy a také nejstarší dochovaný kamenný amfiteátr na světě.

Ruiny Pompejí a Herculanea jsou vskutku jedinečnými archeologickými nalezišti, která dokážou návštěvníky vtáhnout do minulosti a navrátit do časů Římské říše. Už jen z toho důvodu si nelze představit výlet do Itálie bez zastávky na těchto výjimečných místech.

Nejčtenější

Salerno je chytrou základnou pro poznávání Amalfského pobřeží

Salerno bývá ve stínu slavnějších měst Amalfského pobřeží. Právě tato historická přístavní metropole ale nabízí pohodlnější a levnější zázemí pro výlety po Kampánii. Kromě výborného spojení lodí a vlakem láká na středověké památky, živé ulice, mořské promenády i výraznou místní gastronomii.

Tisíce slonů a nezapomenutelné západy slunce na řece Chobe

Botswanský národní park Chobe láká milovníky přírody na obrovská stáda slonů, říční safari i blízkost Viktoriiných vodopádů. Rozlehlá chráněná oblast patří k nejznámějším safari destinacím v Africe a nabízí jedny z nejlepších možností pozorování divokých zvířat na kontinentu.

Sarajevo, několik století dějin v jedné ulici

Sarajevo není město na rychlé odškrtnutí. Osmanský bazar tu přechází v rakousko-uherské bulváry, mešity stojí pár kroků od kostelů a synagog a válečné jizvy z devadesátých let zůstávají součástí každodenní kulisy. Kdo mu dá víc než jeden den, většinou rychle pochopí, proč se sem cestovatelé rádi vracejí.

Vypadá jako kulisa z pohádky. Z Alberobella se díky daňovému podvodu stala světová atrakce

Alberobello láká návštěvníky stovkami tradičních domků trulli, které se staly symbolem jihu Itálie. Městečko s úzkými uličkami a jedinečnou architekturou je zapsané na seznamu UNESCO. Přestože sem míří davy turistů, stále si dokáže uchovat část své původní atmosféry.

Město koček a orangutanů. Kuching patří k největším překvapením Bornea

Na ulicích stojí desítky kočičích soch, za městem začíná tropický prales a během jediného dne lze navštívit koloniální památky i rezervaci s orangutany. Kuching ukazuje Borneo v celé jeho rozmanitosti.

Vypadá jako tropický oceán. Přitom leží uprostřed Afriky

Jezero Malawi patří k největším přírodním pokladům Afriky. Třpytivá hladina zabírá pětinu území země a kolem břehů se střídají rybářské vesnice, písečné pláže, ostrovy i národní parky. Návštěvníky láká klidnou atmosférou, průzračnou vodou a pestrým podvodním světem.

Nejkrásnější místa Maďarska mimo Budapešť

Maďarsko nabízí mnohem víc než jen Budapešť. Najdete tu historická města na březích Dunaje, vinařské oblasti, termální jezera i národní parky plné ptactva. Některá místa lákají monumentální architekturou, jiná klidem venkova a přírodou, která se od rušného hlavního města výrazně liší.

Khiva se v roce 2026 otevírá světu

Uzbecká Khiva patří k nejzachovalejším městům na někdejší Hedvábné stezce, přesto ji dlouhá léta míjela většina turistů. To se má v roce 2026 změnit díky rychlejšímu dopravnímu spojení, rozšiřující se nabídce služeb i rostoucímu zájmu o jednu z nejvýraznějších historických lokalit ve střední Asii.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama