AsieJaponské opice se zbavují stresu v horkých pramenech

Japonské opice se zbavují stresu v horkých pramenech

Japonští makakové v parku Jigokudani Monkey Park začínají většinu dní relaxací ve vlastní soukromé vířivce.

Ta se nachází v národním parku Joshinetsu Kogen v japonské prefektuře Nagano a je světově proslulá jako oblíbený opičí horký pramen. Ale život pro sněžné opice Jigokudani nebyl vždy tak jednoduchý. Zpočátku byly vytlačeny ze svého stanoviště v 50. letech 20. století rozvojem blízkých lyžařských středisek. V důsledku toho se přestěhovaly do okolních měst a rychle našly potíže díky nájezdům na ovoce ze sadů místních farmářů. Farmáři požádali vládu a bylo jim uděleno právo tato zvířata lovit.

Legenda praví, že manažer Kourakukanu, nedalekého rjokanu (tradiční japonský hostinec), začal v roce 1957opice krmit. Po zapojení Ústavu pro výzkum primátů na Kjótské univerzitě dostal opice do hledáčků výzkumníků spolu s místním nadšencem do přírody Sogo Hara.

Jak opice napadlo se koupat

Hara a jeho skupina navštívili rjokan, který zahrnoval venkovní onsen (horký pramen) určený pro zábavu hostů. Jednoho dne v roce 1961, spadlo podle příběhu do lidského onsenu jablko. Mladá opice otestovala teplotu vody a vynořila se s jablkem. Vodu ovšem neopustila okamžitě…

Netrvalo dlouho a ostatní opice ji začaly napodobovat. Během několika měsíců se všechny opičí samice začaly koupat v horkých pramenech.

To brzy vedlo k založení Jigokudani Monkey Park v roce 1964. Dnes zde žijí sněžné opice, které se volně a poklidně máčejí ve svých vyhrazených horkých pramenech.

Škody způsobené tajfunem ovlivnily hladinu a teplotu pramene, ale nyní probíhají restaurátorské práce a park je otevřen turistům.

Relaxační namáčení

Opice to nedělají jen kvůli zahřívání, případně lovení jablek. Zdá se, že stejně jako Japonci a návštěvníci Japonska oceňují onsen pro jeho vlastnosti snižující stres. Vzhledem k tomu, že tlustá srst makaků je udržuje v teple a oni se ponoří, i když nejsou v dohledu žádná jablka, vědci zkoumající opice v Jigokudani věří, že horké prameny slouží především ke zmírnění jejich napětí.

Výzkumníci také objevili lhostejnost opic k téměř 500 denním návštěvníkům parku. Jinými slovy, jejich stresové hormony se nezvýšily s rostoucím počtem návštěvníků parku.

Dokonce i během rušné turistické sezóny se opice nonšalantně potulují po parku a koupou se v horkých pramenech, zatímco si je návštěvníci fotografují. Dotýkání nebo krmení je však přísně zakázáno.

Seznamte se s opicemi

Koupel si opice nedopřávají každý den. Proto je lepší si udělat flexibilní itinerář. Hlavní návštěvní měsíce jsou leden a únor. Ideální je čerstvý sníh. Důležitou součástí plánování je také denní doba: Opičí park Jigokudani vyžaduje přenocování, abyste stihli ranní koupání. I když je možné jet sem jen na denní výlet z Tokia, budete tu bohužel s těmi největšími davy.

Park se otevírá v 9 hodin a zavírá v 16 hodin denně s prodlouženou pracovní dobou od 8:30 do 17:00 hodin během hlavní sezóny.

Je lepší přijet večer před plánovanou návštěvou. Ubytujte se v rjokanu, užijte si jeho onsen a hned ráno vyrazte do parku. Pokud můžete, nechte si čas na průzkum onsenů za hranicemi svého rjokanu, protože na úpatí hory je hlavní ulice s devíti jedinečnými onseny určenými unaveným cestovatelům.

Jak se dostat do parku

Většina z těchto hostinců nabízí bezplatnou ranní kyvadlovou dopravu do informačního centra Jigokudani Monkey Parku. Aby se co nejlépe vyhnuli davům turistů, ranní ptáčata se mohou sami vydat po malebné stezce a užít si tak soukromý čas s opicemi.

Z informačního centra je opičí onsen přístupný po krátké stezce lesem, asi 30 minut jedním směrem.

Cesta do parku Jigokudani Monkey z Tokia vyžaduje hodinu a půl jízdy šinkansenem (vysokorychlostním vlakem) do Nagana a poté 50 minut jízdy místním vlakem do stanice Yudanaka v Yamanouchi, městě, u kterého se park nachází. Informační centrum parku Jigokudani Monkey Park je dvě míle od vlakového nádraží.

Nejčtenější

Kdo cestuje mimo sezonu, může ušetřit a zažít víc. Kam vyrazit, když ostatní zůstávají doma?

Slavné památky bez nekonečných front, prázdnější pláže a ubytování za příznivější ceny. Kdo si dovolenou naplánuje mimo hlavní turistickou sezonu, může objevit známé destinace v úplně jiném světle. A nemusí přitom obětovat ani krásné počasí. Stačí vědět, kam a kdy vyrazit. Některá místa totiž ukazují svou nejhezčí tvář právě ve chvíli, kdy většina turistů odjíždí.

Skotské údolí jako z jiného světa. Glencoe proslavil James Bond a příběh krvavé zrady

Hory zahalené mlhou, vodopády řítící se ze skal a silnice, která se vine mezi strmými štíty. Skotské údolí Glencoe vypadá jako kulisa fantasy filmu. Není divu, že si ho filmaři skutečně oblíbili. Vedle dechberoucích scenérií tu návštěvníci objeví také skryté horské údolí, pohádkové jezero nebo místa spojená s jednou z nejtemnějších kapitol skotské historie.

Na Kilimandžáru rostou devítimetroví obři. Před mrazem se chrání vlastními listy

Na svazích nejvyšší africké hory rostou rostliny, které vypadají jako z jiného světa. Mají mohutné kmeny, koruny připomínající ananas a dorůstají výšky až devíti metrů. Obří starčky z Kilimandžára navíc zvládají mráz, prudký vítr i dlouhá období sucha. Vyvinuly si k tomu několik pozoruhodných triků.

Čtyři lodní trasy, desítky ostrovů a pláže schované před světem. To je El Nido

Vápencové útesy, tyrkysové laguny, bílé pláže a stovky malých ostrovů. El Nido na severu filipínského Palawanu patří k vyhledávaným místům pro milovníky tropické přírody. Největší zážitky tu čekají na moři, ale za návštěvu stojí také okolní pláže, jeskyně a místní vesnice.

Pod Polskem se skrývá celé město ze soli. Má vlastní jezera, sochy i kapli s obřími lustry

Nedaleko Krakova se více než sto metrů pod zemí ukrývá svět, který nemá s běžnými doly mnoho společného. Historický solný důl Wieliczka nabízí rozsáhlé sály, podzemní jezera i sochy vytesané přímo do solných stěn. Největším překvapením je monumentální kaple svaté Kingy, kterou horníci proměnili v podzemní chrám s oltáři, reliéfy a lustry ze solných krystalů.

Hluboko pod zemí čeká nečekaná podívaná. Slovinské jeskyně ukrývají obrovský kaňon

Hluboko pod povrchem slovinského krasu se skrývá místo, které svou velikostí připomíná podzemní svět z dobrodružného filmu. Škocjanské jeskyně ukrývají mohutný kaňon, kterým protéká divoká řeka Reka. Návštěvníci se nad ní mohou projít po mostě zavěšeném desítky metrů nad vodou. Jedna z nejpozoruhodnějších přírodních památek Slovinska je navíc přístupná i během listopadu.

Od sopek po ledovce Nového Zélandu. Jednodenní túry s dechberoucími výhledy

Kouřící sopky, tyrkysová jezera, ledovce i horské hřebeny s výhledy, ze kterých se tají dech. Nový Zéland je rájem pěší turistiky a na mnohá z jeho nejkrásnějších míst se dá vyrazit jen na jeden den. Vybrali jsme trasy, které stojí za trochu námahy. A někdy i za pořádnou porci potu.

Nejkrásnější evropská kluziště: Bruslení pod hrady, mezi památkami i kolem vánočních stromků

Bruslení pod vánočními světly, před historickými paláci nebo přímo uprostřed starobylého amfiteátru. Evropská města se připravují na zimní sezonu a s ní se vracejí i oblíbená venkovní kluziště. Některá už otevřela, další přivítají první bruslaře během listopadu a prosince.

Berlín proměnil průmyslovou halu v kouzelný zimní les. Nechybí ani kluziště

Berlín láká návštěvníky na nevšední zimní zážitek. V uměleckém prostoru DARK MATTER se otevřela světelná instalace Winterlights, která proměnila průmyslovou halu v zářící les s více než 600 zavěšenými jedlemi. Přímo pod nimi se mohou návštěvníci projet na bruslích a užít si světelnou show doprovázenou hudbou.

Za kondory, sopkami a plameňáky. Nejkrásnější výlety z peruánské Arequipy

Mohutné kaňony, šestitisícové sopky, laguny s plameňáky i bílé kamenolomy připomínající měsíční krajinu. Okolí peruánské Arequipy nabízí mimořádně rozmanité přírodní scenérie a řadu dobrodružných výletů. Některé zvládnou návštěvníci během několika hodin, jiné vyžadují náročný výstup a přespání ve vysokých nadmořských výškách.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama