AsieJaponské opice se zbavují stresu v horkých pramenech

Japonské opice se zbavují stresu v horkých pramenech

Japonští makakové v parku Jigokudani Monkey Park začínají většinu dní relaxací ve vlastní soukromé vířivce.

Ta se nachází v národním parku Joshinetsu Kogen v japonské prefektuře Nagano a je světově proslulá jako oblíbený opičí horký pramen. Ale život pro sněžné opice Jigokudani nebyl vždy tak jednoduchý. Zpočátku byly vytlačeny ze svého stanoviště v 50. letech 20. století rozvojem blízkých lyžařských středisek. V důsledku toho se přestěhovaly do okolních měst a rychle našly potíže díky nájezdům na ovoce ze sadů místních farmářů. Farmáři požádali vládu a bylo jim uděleno právo tato zvířata lovit.

Legenda praví, že manažer Kourakukanu, nedalekého rjokanu (tradiční japonský hostinec), začal v roce 1957opice krmit. Po zapojení Ústavu pro výzkum primátů na Kjótské univerzitě dostal opice do hledáčků výzkumníků spolu s místním nadšencem do přírody Sogo Hara.

Jak opice napadlo se koupat

Hara a jeho skupina navštívili rjokan, který zahrnoval venkovní onsen (horký pramen) určený pro zábavu hostů. Jednoho dne v roce 1961, spadlo podle příběhu do lidského onsenu jablko. Mladá opice otestovala teplotu vody a vynořila se s jablkem. Vodu ovšem neopustila okamžitě…

Netrvalo dlouho a ostatní opice ji začaly napodobovat. Během několika měsíců se všechny opičí samice začaly koupat v horkých pramenech.

To brzy vedlo k založení Jigokudani Monkey Park v roce 1964. Dnes zde žijí sněžné opice, které se volně a poklidně máčejí ve svých vyhrazených horkých pramenech.

Škody způsobené tajfunem ovlivnily hladinu a teplotu pramene, ale nyní probíhají restaurátorské práce a park je otevřen turistům.

Relaxační namáčení

Opice to nedělají jen kvůli zahřívání, případně lovení jablek. Zdá se, že stejně jako Japonci a návštěvníci Japonska oceňují onsen pro jeho vlastnosti snižující stres. Vzhledem k tomu, že tlustá srst makaků je udržuje v teple a oni se ponoří, i když nejsou v dohledu žádná jablka, vědci zkoumající opice v Jigokudani věří, že horké prameny slouží především ke zmírnění jejich napětí.

Výzkumníci také objevili lhostejnost opic k téměř 500 denním návštěvníkům parku. Jinými slovy, jejich stresové hormony se nezvýšily s rostoucím počtem návštěvníků parku.

Dokonce i během rušné turistické sezóny se opice nonšalantně potulují po parku a koupou se v horkých pramenech, zatímco si je návštěvníci fotografují. Dotýkání nebo krmení je však přísně zakázáno.

Seznamte se s opicemi

Koupel si opice nedopřávají každý den. Proto je lepší si udělat flexibilní itinerář. Hlavní návštěvní měsíce jsou leden a únor. Ideální je čerstvý sníh. Důležitou součástí plánování je také denní doba: Opičí park Jigokudani vyžaduje přenocování, abyste stihli ranní koupání. I když je možné jet sem jen na denní výlet z Tokia, budete tu bohužel s těmi největšími davy.

Park se otevírá v 9 hodin a zavírá v 16 hodin denně s prodlouženou pracovní dobou od 8:30 do 17:00 hodin během hlavní sezóny.

Je lepší přijet večer před plánovanou návštěvou. Ubytujte se v rjokanu, užijte si jeho onsen a hned ráno vyrazte do parku. Pokud můžete, nechte si čas na průzkum onsenů za hranicemi svého rjokanu, protože na úpatí hory je hlavní ulice s devíti jedinečnými onseny určenými unaveným cestovatelům.

Jak se dostat do parku

Většina z těchto hostinců nabízí bezplatnou ranní kyvadlovou dopravu do informačního centra Jigokudani Monkey Parku. Aby se co nejlépe vyhnuli davům turistů, ranní ptáčata se mohou sami vydat po malebné stezce a užít si tak soukromý čas s opicemi.

Z informačního centra je opičí onsen přístupný po krátké stezce lesem, asi 30 minut jedním směrem.

Cesta do parku Jigokudani Monkey z Tokia vyžaduje hodinu a půl jízdy šinkansenem (vysokorychlostním vlakem) do Nagana a poté 50 minut jízdy místním vlakem do stanice Yudanaka v Yamanouchi, městě, u kterého se park nachází. Informační centrum parku Jigokudani Monkey Park je dvě míle od vlakového nádraží.

Nejčtenější

Mexické vodopády, které netečou. Hierve el Agua vznikaly tisíce let

Na první pohled vypadají jako obrovské vodopády, které někdo zastavil uprostřed pádu. Ve skutečnosti jde o skalní útvary vytvořené minerální vodou během tisíců let. Hierve el Agua v mexickém státě Oaxaca patří k pozoruhodným přírodním úkazům. Nad strmými útesy se navíc rozprostírají přírodní prameny a jezírka s výhledem na okolní hory, ve kterých se návštěvníci mohou vykoupat.

Černé sopky, bílé střechy a revoluce v ulicích Leónu

Sjíždění černých svahů aktivní sopky, výhledy ze střechy největší katedrály Střední Ameriky nebo setkání s pamětníky revoluce. Nikaragujské město León spojuje adrenalinové zážitky s koloniální architekturou a bouřlivou historií. A kdo si chce odpočinout od rozpálených ulic, může během půlhodiny dorazit na pláže Tichého oceánu.

Kambodžský ostrov jako z pohlednice. Jeho tropický ráj ale mizí

Bílý písek, tyrkysové moře a palmy místo rušných ulic. Kambodžský ostrov Koh Rong Samloem nabízí tropickou dovolenou daleko od velkých turistických center. Návštěvníci sem míří za koupáním, šnorchlováním i odpočinkem v houpací síti. Ostrov však prochází proměnami a některé jeho části už poznamenala rozsáhlá výstavba. Objevte ho dřív, než ostrov zaplaví turisté.

Dva dny mezi faraony. Egyptský Luxor ukrývá jedny z největších pokladů starověku

Monumentální chrámy, hrobky dávných panovníků a hieroglyfy, jejichž barvy přečkaly tisíciletí. Egyptský Luxor bývá označován za největší muzeum pod širým nebem na světě. Město na březích Nilu soustřeďuje mimořádné množství památek starověkého Egypta a k jejich poznávání přitom mohou stačit pouhé dva dny. Stačí si návštěvu rozdělit mezi západní a východní břeh řeky, z nichž každý odhaluje jinou kapitolu egyptské historie.

Na obří skále se tyčí zřícenina jako z pohádky. Od českých hranic je jen pár kilometrů

Jen několik kilometrů od českých hranic se nad saským městečkem Oybin tyčí mohutná pískovcová skála, na jejímž vrcholu stojí zříceniny středověkého hradu a gotického kláštera. Místo si oblíbil už Karel IV., který zde nechal vybudovat císařské sídlo. Dnes patří Oybin k nejromantičtějším památkám Žitavských hor a na podzim nabízí působivé výhledy do okolních lesů.

Africké safari po vlastní ose. V Etoshe nepotřebujete průvodce

Lvi, sloni, žirafy i vzácní černí nosorožci se tu shromažďují kolem několika napajedel uprostřed vyprahlé krajiny. Národní park Etosha na severu Namibie patří k nejpozoruhodnějším místům pro pozorování africké divoké přírody. Na rozdíl od řady jiných safari destinací jej navíc mohou návštěvníci objevovat vlastním autem, bez organizovaného výletu či průvodce. A někdy stačí jen zaparkovat, vypnout motor a čekat, až zvířata přijdou sama.

Španělé na něj nedají dopustit, zahraniční turisté ho přehlížejí. Čím je Santander tak výjimečný?

Zatímco Barcelona nebo Málaga přitahují davy zahraničních návštěvníků, na severním pobřeží Španělska leží město, které si oblíbili především samotní Španělé. Santander, hlavní město Kantábrie, nabízí dlouhé písečné pláže, zelené pobřeží Atlantiku a vyhlášenou gastronomii. Přestože jeho historické centrum poznamenal ničivý požár, návštěvníky si získává především přírodou, přímořskou atmosférou a možnostmi aktivního odpočinku.

Bílé pláže, tyrkysové moře a minimum turistů. Objevte karibský ráj v Portoriku

Jemný bílý písek, průzračná voda a palmy sklánějící se nad pobřežím. Portoriko nabízí některé z nejkrásnějších pláží Karibiku, od oblíbených turistických letovisek až po odlehlé ostrůvky, kam se lze dostat pouze lodí. Zatímco některá místa jsou ideální pro rodiny s dětmi, jiná přitahují surfaře nebo milovníky šnorchlování.

Beethoven, Bach i Wagner. Lipsko bude v roce 2027 rájem milovníků hudby

Německé Lipsko se dostalo mezi 25 nejlepších turistických destinací pro rok 2027 podle časopisu National Geographic. Saské město, v němž působili Johann Sebastian Bach, Felix Mendelssohn či Richard Wagner, připravuje na příští rok řadu hudebních událostí. Návštěvníci se mohou těšit na festival věnovaný Beethovenovi i rozšíření turistické trasy po stopách slavných skladatelů. Lipsko však nabízí také historické památky, muzea a jednu z nejstarších restaurací na světě.

Evropské hřbitovy se stávají turistickými hity. Mezi favority je i Praha

Zapomeňte na strašidelné domy a organizované prohlídky s duchy. Stále více cestovatelů objevuje kouzlo historických hřbitovů, které nabízejí působivou architekturu, umělecká díla i příběhy slavných osobností. Nový žebříček nejzajímavějších evropských pohřebišť ukazuje, že za nevšední atmosférou není nutné cestovat daleko. Mezi doporučovanými místy nechybějí ani pražské Olšanské hřbitovy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama