Angkor Wat přitahuje miliony návštěvníků ročně. Ale většina z nich ví jen málo o složitém a rozsáhlém vodním systému, který živil vzestup této starověké říše na území dnešní Kambodži.
Každý duben během khmerských oslav Nového roku podniká Sophy Peng, její čtyři sourozenci a rodiče pouť na nejposvátnější kambodžskou horu Phnom Kulen. Jako rodiště mocné říše Angkor mají bájné mírné svahy Kulen zvláštní místo v srdcích místních obyvatel.
Během náboženských svátků se Kambodžané hrnou na její vrchol, aby byli požehnáni stejnými vodami, které se používaly ke korunovaci králů od roku 802 našeho letopočtu. Poprvé se tak stalo, když zakladatel říše Jayavarman II byl omyt posvátnou vodou a prohlášen za dévaradžu neboli Božího krále. To byl začátek angkorské říše. Impérium se později rozkládalo na většině území dnešní Kambodže, Laosu, Thajska a Vietnamu. Bylo domovem největšího předindustriálního městského centra na světě, města Angkor.
Aby bylo toto posvátné místo, které leží asi 50 km severně od města Siem Reap, zvěčněno, bylo do koryta řeky v Kbal Spean, kde voda teče do plání Angkor a do jezera Tonle Sap, vytesáno 1 000 lingů, falických symbolů inkarnace hinduistického boha Šivy. I dnes je tato voda považována za posvátnou a věří se, že její síla léčí nemoci a přináší štěstí.
Vody kolem rozpadajících se chrámů Angkoru. Foto: Unsplash
Objevení hydraulického města
V 50. a 60. letech 20. století francouzský archeolog Bernard Philippe Groslier použil leteckou archeologii k rekonstrukci půdorysu starověkého města Angkoru. To odhalilo jeho obrovský dosah a složitost vodohospodářské sítě a vedlo Grosliera k tomu, aby Angkor nazval „hydraulickým městem“.
Od té doby provedli archeologové rozsáhlý výzkum vodní sítě a její zásadní role. V roce 2012 byl skutečný rozsah hydraulického systému, který se rozkládá na 1 000 km čtverečních, odhalen pomocí letecké laserové skenovací technologie. Projekt vede archeolog Dr Damian Evans, výzkumný pracovník na École Française d’Extrême-Orient.
„Chybějící kousky skládačky se zaostřily,“ řekl doktor Evans. „Nyní pracujeme na dokumentu, který je konečnou definitivní mapou Angkoru a ukazuje skutečný obraz, včetně hydraulického systému. Voda byla jedním z tajemství úspěchu říše.“
K vybudování města jeho velikosti byly klíčem uměle vytvořené kanály, které vedly vodu z Phnom Kulen do plání Angkor. Byly použity k přepravě odhadovaných 10 milionů pískovcových cihel, ze kterých byl Angkor postaven.
Hydraulický systém zajišťoval celoroční zásobování vodou pro obyvatelstvo, zemědělství a dobytek. Zároveň díky němu chrámy zůstaly stát. Samotná písčitá půda totiž nezvládá unést váhu kamenů. Mistři inženýři však zjistili, že smíchání písku a vody vytváří stabilní základy, takže příkopy, které obklopují každý chrám, byly navrženy tak, aby poskytovaly stálý přísun podzemní vody. To vytvořilo základy dostatečně pevné na to, aby udržely chrámy stabilní a zabránily tomu, aby se o celá ta staletí později rozpadly.
Chrámy Angkoru stojí dodnes. Foto: Pexels 
Tajuplná atmosféra dokresluje monumentálnost staveb. Foto: Unsplash 
Příroda si však už po staletí bere území zpět. Foto: Pexels
V průběhu historie říše králové postupně rozšiřovali, obnovovali a vylepšovali komplexní vodní síť Angkoru. Vznikla působivá síť kanálů, hrází, vodních příkopů a umělých nádrží. Z nich je třeba zmínit West Baray. Je to nejstarší a největší uměle vytvořená stavba, kterou lze spatřit z vesmíru, s délkou 7,8 km a šířkou 2,1 km.
Existuje mnoho příkladů historických měst s propracovanými vodohospodářskými systémy, ale nic takového jako Angkor. Je jedinečný svým rozsahem a množstvím vody, které nádrže zadržují.
