AmerikaBuenos Aires: Město, kde je každý otevřený prostor tanečním parketem

Buenos Aires: Město, kde je každý otevřený prostor tanečním parketem

Je to hlavní město Jižní Ameriky, které skutečně vyniká. Díky své bohaté přistěhovalecké minulosti a geografické odlehlosti hluboko pod rovníkem, se Buenos Aires nepodobá žádnému jinému.

Neříkají mu Paříž jihu nadarmo. Důvod je v jeho ohromující architektuře evropského stylu a živé kultuře, opojné směsi vlivů starého světa a energie nového světa. Projděte se ulicemi Buenos Aires a ve vzduchu ucítíte vzrušení.

Ať už chcete romantické tango, divoké a vzteklé vzrušení na fotbalových stadionech, nebo špičkové umění v parcích a muzeích, Buenos Aires má vše.

Tanec v ulicích

V La Boca, původním barevném přístavu Buenos Aires, je tato atmosféra nevyhnutelná. Právě v této oblasti, kam na počátku 20. století přicházeli v houfech italští přistěhovalci, se pěstovaly dvě největší vášně Argentiny, fotbal a tango.

Ve stínu La Bombonera, stadionu Boca Juniors, kde si udělal jméno zesnulý Diego Maradona, tango stále přitahuje turisty, kteří se zoufale snaží být svědky tohoto doutnajícího romantického tance zblízka. Přitom využívají příležitosti, aby si ho sami vyzkoušeli.

„Lidé začínají tančit, protože chtějí mít něco s dámami, víš?“ šklebí se tanečník a instruktor Horacio Godoy. Zpočátku bylo tango tancem pro chudé. Méně formální než waltz a dravější než foxtrot. Netrvalo dlouho a stalo se národní a poté globální senzací.

Tango je však stejně tak o socializaci jako o romantice, což je patrné ve stovkách milong, které se konají po celém městě. Lidé se na nich scházejí, aby tančili, pili a zapomněli na své starosti.

Ale nejen ve společenských klubech tango pomáhá vytvářet pouta. Tango se tančí všude, kde je prostor – na ulici, v parku nebo doma.

Pocta minulosti

Tango může být spolu s fotbalem jednou z životodárných sil v Buenos Aires. Ale mrtví jsou také uctíváni v hlavním městě Argentiny. Možná více než kdekoli jinde v Latinské Americe, především díky velkolepému hřbitovu Recoleta.

Je to pohřebiště, které může soupeřit s pařížským Pere Lachaise, s obrovskými hrobkami a tyčícími se monumenty, jež vyzařují evropské vlivy, které zde dominují na každém kroku. Žádná hrobka zde ale není navštěvovanější než hrobka Evy Peronové, známé spíše jako Evita.

Evita, herečka, která se stala političkou a ikonou, zemřela v roce 1952 ve věku pouhých 33 let. Přesto bylo její tělo původně na 20 let pohřbeno pod pseudonymem v Itálii. „Je to jedna z nejvýznamnějších postav naší historie,“ říká místní historička Camila Perochena. „V naší historii 20. století… myslím, že je to jedna z nejznámějších Argentinek mimo naši zemi.“

Přestože je Evita 70 let mrtvá, její přítomnost žije dál, ať už v muzeu pojmenovaném na její počest ve čtvrti Palermo, bývalém ženském azylovém domě získaném její vlastní sociální nadací v roce 1948, nebo na ministerstvu zdravotnictví a sociálního rozvoje.

Nejčtenější

Nejznámější trek Nepálu zrychlil. Na Annapurně ale stále rozhoduje výška

Annapurna Circuit patří k nejznámějším trekům v Nepálu. Dřív zabral klidně tři týdny, dnes ho řada lidí zkracuje díky silnicím a jeepům. To ale neznamená, že zmizela jeho náročnost. Výška, počasí a přechod sedla Thorong La zůstávají hlavní zkouškou celé cesty. Co vás na tomto známém treku čeká?

Proč se lidem dělá špatně v autě nebo na lodi. A jak proti tomu bojovat

Stačí pár zatáček v autobuse, rozbouřené moře nebo turbulence v letadle a žaludek začne protestovat. Nevolnost z pohybu trápí miliony lidí po celém světě. Někomu vadí dlouhá cesta autem, jinému plavba lodí nebo dokonce sledování telefonu během jízdy. Odborníci přitom stále úplně přesně nevědí, proč některé lidi postihuje výrazně víc než jiné.

Sáně na silnici a dřevěné lavičky na motorkách. Toto je nejbláznivější doprava světa

Projížďka gondolou v Benátkách nebo cesta filipínským jeepneyem kolikrát nejsou jen turistickou atrakcí. V mnoha zemích světa podobná vozidla stále slouží jako běžná veřejná doprava. Některá vznikla z nouze, jiná díky místní vynalézavosti. Výsledkem jsou dopravní prostředky, které připomínají pojízdné umělecké instalace, plovoucí autobusy nebo motorky popírající fyzikální zákony.

Nejlepší destinace, kde vidět lední medvědy ve volné přírodě

Setkání s ledním medvědem patří k nejsilnějším zážitkům, jaké může divoká příroda nabídnout. Tito predátoři vládnou Arktidě a jejich život se točí kolem ledu, moře a lovu. Ne všude je ale možné je spatřit stejně snadno. Existuje několik míst, kde se šance výrazně zvyšují.

Tokijská svatyně láká fanoušky, kteří chtějí vyhrát vstupenky na koncert

V rušné tokijské čtvrti Nihonbaši stojí nenápadná šintoistická svatyně Fukutoku. Na první pohled působí jako desítky jiných podobných míst v Japonsku. Jenže lidé sem poslední roky nechodí hlavně za zdravím nebo štěstím. Modlí se tu za jediné. Aby vyhráli loterii o vstupenky na koncert svého oblíbeného interpreta.

Co dělat při nemoci nebo úrazu na dovolené

Dovolená má být odpočinek, jenže někdy přijde horečka, střevní potíže nebo nečekaný pád na sjezdovce. Stačí změna prostředí, jiné jídlo nebo trocha nepozornosti. Lékaři připomínají, že podobné situace jsou při cestování běžné a vyplatí se na ně myslet ještě před odjezdem. Pomoci s nemocí či úrazem dnes umí nejen nemocnice, ale i online konzultace nebo urgentní péče.

Cala Macarella patří k nejkrásnějším plážím Menorky

Dvojice zátok na jihozápadě Menorky láká na tyrkysovou vodu a bílé písky. Cala Macarella a menší Cala Macarelleta patří k nejvyhledávanějším místům ostrova. Přesto si zachovávají přírodní charakter a omezenou dostupnost. A cesta k nim je součástí zážitku.

Neonia, nejoriginálnější a nejfotogeničtější „anti-muzeum“ v Portu

Porto má desítky muzeí, ale jedno z nich se vymyká. Neonia sází na světla, interaktivitu a hravost místo klasických vitrín. Na první pohled zaujme futuristickým vstupem plným neonů. Uvnitř čeká prostor, který připomíná spíš zábavní labyrint než tradiční galerii.

Čtyři evropské národní parky, do kterých se dostanete vlakem

Cesta do divoké přírody nemusí nutně znamenat dlouhé hodiny za volantem. Stále více evropských národních parků zpřístupňuje železnice a omezuje auta. Výlet tak může začít už samotnou cestou.

Inverness je ideální brána do Skotské vysočiny i pro výlet za Lochneskou

Skotské Inverness je malé město s překvapivě velkým záběrem. Leží u řeky Ness a často slouží jako vstupní brána do Skotské vysočiny. Láká na historii, přírodu, dobré jídlo i výlety za město. A samozřejmě také na Lochnesskou příšeru.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama