Na první pohled je okolí polské vesnice Pniewo klidné. Pole, lesy, venkovská silnice. Ale pod zemí se rozkládá jiný svět. Betonový labyrint, který měl chránit nacistické Německo před útokem z východu.
Festungsfront Oder-Warthe-Bogen, známý jako Ostwall, vznikl ve 30. letech jako ambiciózní opevnění mezi řekami Odrou a Wartou. Hitler ho plánoval jako obrannou linii dlouhou 80 kilometrů, která měla zadržet polské i sovětské jednotky. Nakonec však vzniklo „jen“ asi 32 kilometrů tunelů, stanic a velitelských místností.
🇵🇱 FROM HITLER’S FORTRESS TO DARK TOURISM HOTSPOT
— Alexkennedy (@Alexkennedy310) October 26, 2025
Deep beneath the Polish countryside, a 20-mile web of Nazi tunnels once meant to defend the Third Reich has been reborn as a museum – and a mirror.
The Festungsfront Oder-Warthe-Bogen – the “Ostwall” – was Hitler’s failed… pic.twitter.com/ioKv9rrf4Y
Z vojenské pevnosti do zapomenutí
Projekt měl pokračovat až do roku 1951, ale po obratu Německa k západní frontě ho nacisté v roce 1938 zastavili. Když v září 1939 začala válka, ztratil Ostwall smysl. O šest let později, při postupu Rudé armády, padl během tří dnů. Sověti ho opustili, stejně jako později i polská armáda.
Podzemí zůstalo pusté, dokud si ho nenašli noví obyvatelé. Na konci 20. století zde řádili „Bunker People“, komunita, která v tunelech pořádala rave párty, koncerty i svatby. „Graffiti jsou duší toho místa,“ říká průvodce Mikolaj Wiktorowski. „Bez nich bychom tu měli jen holé, mrtvé zdi.“
Život pod zemí
Dnes se do chodeb znovu sestupuje, tentokrát s baterkou a průvodcem. Od roku 2011 tu funguje Muzeum opevněného regionu Międzyrzecz, které zpřístupnilo 30 kilometrů tunelů. Expozice ukazuje, jak žili vojáci, kteří se měli v betonovém městě ukrývat celé týdny. „Všechno je postavené tak, aby to bylo obyvatelné,“ vysvětluje Wiktorowski.
V chodbách panuje chlad a ticho. Jen občas se ozve šelest křídel. Ostwall je dnes domovem až 40 000 netopýrů, kteří sem každoročně přilétají z celé střední Evropy.
Temná turistika i příroda
Návštěvníci si mohou vybrat z několika tras, od krátké hodinové až po osmihodinovou „extrémní“. Kdo chce, může se svézt i sovětským obrněncem BTR-152 nebo malým podzemním vlakem.
Opevnění se mezitím stalo nejnavštěvovanější památkou regionu Lubusz. Kousek odtud stojí socha Krista Krále v Świebodzinu, vyšší než ta v Rio de Janeiru, a město Zielona Góra láká na víno a krajinu přezdívanou „polské Toskánsko“.
Ostwall tak dnes spojuje temnou minulost, nečekanou krásu i sílu přírody. Je důkazem, že i z trosek dějin může vzniknout místo, kam se lidé znovu vracejí.
