EvropaPodzemní solné království ve Wieliczce láká tisíce turistů

Podzemní solné království ve Wieliczce láká tisíce turistů

Jen pár kilometrů jihovýchodně od Krakova leží místo, které připomíná spíš podzemní město než bývalý důl. Solný důl Wieliczka patří k nejpodivuhodnějším turistickým atrakcím Evropy. Labyrint chodeb, sálů a komor vytesali horníci do soli už ve středověku.

Dnes sem denně sestupují tisíce lidí. Čeká je svět hluboko pod zemí, kde se z šedých stěn line slaná chuť a z temných prostor vystupují sochy, oltáře i křišťálové lustry ze soli. Návštěvníci dokonce mohou stěny ochutnat. Jak říká průvodkyně Patrycja Antoniak: „Devadesát až pětadevadesát procent horniny tvoří sůl, tedy chlorid sodný.“

Labyrint tunelů hluboko pod zemí

Důl se rozprostírá na více než 150 mílích tunelů a komor. Vznikaly postupně od konce 13. století. Horníci vytvořili devět podzemních pater sahajících až 330 metrů pod povrch. Dnes zůstává přístupná jen malá část tohoto obrovského systému.

Prohlídka začíná sestupem po 380 schodech. Odtud se návštěvníci vydají na více než tříkilometrovou trasu mezi starými komorami. Alternativou je takzvaná hornická trasa. Účastníci dostanou helmu, čelovku i speciální filtr proti oxidu uhelnatému.

Stěny mají šedou barvu, protože sůl není čistá. Obsahuje písek, jíl i další minerály. Přesto je jedlá. „Navzdory barvě ji lze jíst. Dříve se používala k uchovávání potravin bez další úpravy,“ vysvětluje Antoniak.

Solná ložiska vznikla asi před 13,5 milionu let, když se odpařila starověká moře. Pohyb Karpat pak vrstvy soli vytlačil blíž k povrchu. Díky tomu se k nim středověcí horníci poměrně snadno dostali.

Královské bohatství a těžká práce

Sůl měla ve středověkém Polsku obrovskou hodnotu. Král Kazimír III. Veliký udělal z dolu královský majetek. Příjmy z těžby tehdy tvořily až třetinu královské pokladny. Peníze pomohly financovat první polskou univerzitu.

Na konci 15. století vytěžili horníci ročně až osm tisíc tun soli. Práce nebyla jednoduchá, ale podle místních nebyla ani nejhorší. „Nebyla to špatná práce díky dobrému vzduchu, měkké hornině a krátké pracovní době,“ říká Antoniak.

Přesto šlo o tvrdé řemeslo. Vytesání jediné komory často zabralo desítky let. Někdy na ní pracovalo několik generací jedné rodiny. Zvlášť riskantní úkol měli takzvaní kajícníci, kteří spalovali metan, aby zabránili výbuchům.

V 16. století začali horníci používat koně k pohonu navijáků. Jakmile se zvířata dostala pod zem, už nikdy neuviděla denní světlo.

Podzemní kaple, koncerty i léčebna

Nejslavnějším místem dolu je kaple svaté Kingy. Horníci ji vytesali v bývalé komoře během 67 let práce. Dokončili ji v roce 1964. Dodnes se zde konají mše, svatby i slavnostní akce.

Legenda vypráví, že princezna Kinga hodila zásnubní prsten do solného dolu v Uhersku. Když se později v Polsku našel kus soli s tímto prstenem, lidé to považovali za znamení. Kaple proto nese její jméno.

Důl nabízí i další překvapení. Některé sály slouží pro koncerty nebo soukromé akce. Jeden z nich hostil dokonce bungee jumping nebo připoutaný horkovzdušný balon.

Zvláštní je také podzemní léčebné centrum asi 137 metrů pod zemí. Lidé sem přijíždějí kvůli dýchacím potížím a alergiím. „Vzduch je nasycen minerály a není znečištěný prachem ani pylem,“ říká Antoniak. „Je dobrý třeba pro alergiky.“

Těžba soli skončila v roce 1996. Důl ale stále produkuje přes deset tisíc tun soli ročně. Voda, která proniká do tunelů, se odčerpává na povrch. Po odpaření z ní zůstávají solné krystaly.

Dnes ve Wieliczce pracuje více než 380 zaměstnanců. Jejich úkolem je chránit tunely, odčerpávat vodu a udržovat unikátní podzemní komplex bezpečný pro návštěvníky.

Solný důl Wieliczka patří na seznam světového dědictví UNESCO od roku 1978. Historie, hornictví i zvláštní podzemní atmosféra tu vytvářejí místo, které nemá v Evropě obdoby.

Nejčtenější

Šest vodopádů, které byste měli vidět alespoň jednou za život

Některé vodopády ohromí výškou, jiné šířkou, objemem vody nebo krajinou kolem. Každý z nich nabízí úplně jiný zážitek, od mohutných vodních stěn po jemné kaskády mezi jezery. Těchto šest míst patří k nejpůsobivějším vodopádovým scenériím světa.

Levné letenky jsou v ohrožení. Ryanair varuje před dopady drahé ropy

Ceny krátkých letů po Evropě by mohly v příštím roce výrazně vzrůst, pokud ropa zůstane drahá. Ryanair kvůli nákladům na palivo omezuje zimní kapacitu a snížil odhad počtu cestujících. Zdražení zatím není potvrzené, dopravce jej předkládá jako možný důsledek dalšího vývoje.

Francouzským Nantes kráčí dvanáctimetrový mechanický slon

Na místě bývalých loděnic v Nantes vznikl svět, v němž se technika potkává s fantazií Julese Verna. Po nábřeží se pohybuje obří mechanický slon, nedaleko se otáčí třípatrový kolotoč plný mořských tvorů a mezi nimi vede trasa spojující umění s městskými památkami.

Kuba přišla o téměř 709 tisíc turistů. Návštěvnost se propadla o 63 procent

Kubánský cestovní ruch zažívá další těžký rok. Během prvních sedmi měsíců země přivítala o téměř 709 tisíc zahraničních návštěvníků méně než ve stejném období loni. Situaci zhoršují ekonomické problémy, nedostatek paliva, omezené letecké spojení i uzavírání hotelů.

Astana, město z budoucnosti uprostřed stepi

Kazachstánská metropole působí místy jako kulisa sci-fi filmu. Široké bulváry lemují skleněné věže, mezi nimi stojí obří stan, zlatá koule i pyramida a monumentální stavby mají často silnou symboliku. Většina dnešní Astany vznikla teprve poté, co se město v roce 1997 stalo hlavním městem země.

Soul plný kontrastů. Od královských paláců až k hranici s KLDR

Jihokorejská metropole je obrovská, ale i během několika dnů se dá poznat to nejlepší z ní. Historické paláce tu stojí pár stanic metrem od futuristické architektury, mezi mrakodrapy vede zelená promenáda a za hodinu lze dojet až k demilitarizovanému pásmu mezi oběma Korejemi.

Jak vypadaly Spojené arabské emiráty v minulosti? Navštivte zahradní město Al Ain

Mrakodrapy, luxusní hotely a nekonečné pobřeží nejsou jedinou tváří Spojených arabských emirátů. Al Ain leží hluboko ve vnitrozemí u hranice s Ománem a místo futuristických panoramat nabízí palmové oázy, staré pevnosti, archeologické památky i tradiční velbloudí trh. Město tak připomíná, jak oblast vypadala dávno před ropným boomem.

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama