Více
    -5.5 C
    Czech
    Čtvrtek 22. ledna 2026

    Chaos v dopravě. Zimní mrazy paralyzují lety i ve Finsku

    Minulý týden uvízly v severním Finsku tisíce turistů poté, co letiště Kittilä rušilo lety kvůli extrémnímu mrazu. Finové přitom patří mezi země, které zimu zvládají nejlépe a provoz jim obvykle kolabuje méně než letištím v jižnější Evropě. Tentokrát ale narazili na kombinaci, která dokáže zastavit i ty nejzkušenější.

    Kouzelné vejce podle legendy chrání nejstarší hrad v Itálii

    Castel dell’Ovo patří k nejznámějším dominantám Neapole a zároveň se o něm mluví jako o nejstarším hradě v celé Itálii. Leží na malém ostrůvku Megaride, který dnes spojuje s pevninou úzká cesta, a z jeho hradeb je výhled na celý Neapolský záliv. Návštěvníci sem chodí za historií, legendami i za panoramatem, které v dobrém počasí sahá až k Vesuvu a Capri.

    Tajemný turecký „portál do podsvětí“. Kdysi místo děsivých obětí

    Starobylé město Hierapolis dlouho skrývalo tajemství své záhadné „brány do pekla“. Ale moderní věda konečně odhalila pravdu za římskými mýty.

    Reklama

    Hierapolis bylo město známé v celém římském světě také z jednoho zlověstného důvodu. Bylo to prý místo „Brány do pekla“, portálu do podsvětí, kde ze země proudil toxický dech tříhlavého pekelného psa Cerbera. Na místě byla postavena svatyně Ploutonion a poutníci cestovali z celého regionu, aby zaplatili kněžím chrámu a ti za ně přinášeli oběti bohu Plutu.

    Spisovatelé té doby, včetně Plinia Staršího a řeckého geografa Strabóna, popsali tyto oběti jako mrazivou podívanou. Kněz vedl do svatyně zvíře, možná ovci nebo býka. Rukou boha zvíře okamžitě padlo mrtvé k zemi, zatímco kněz odešel živý.

    Když dnes navštívíte Ploutonion, je těžké si představit, že tyto dramatické scény byly skutečné. Nyní vykopaná a zrestaurovaná svatyně je klidným místem: obdélníkový kryt naplněný asi 25 cm jiskřivé čisté vody zakončený jemně stékající minerální pěnou a malý klenutý vchod na jedné straně. Nad ním je stupňovité sezení pro diváky a replika sochy Pluta vlídně hledí dolů do arény. Jak mohlo tohle místo být dějištěm smrti?

    Mrtvé myši a hmyz v okolí svatyně vypovídají o existenci smrtící svatyně

    Tato otázka zaujala také Hardyho Pfanze, vulkanologa z německé univerzity Duisburg-Essen, který studuje geogenní plyny – plyny uvolňované při geologických procesech. „Když jsem četl popisy od starověkých spisovatelů, začal jsem přemýšlet, zda by mohlo existovat vědecké vysvětlení,“ řekl. „Napadlo mě, může být tato Brána do pekel sopečným průduchem?“

    Pfanz, který chtěl svou teorii otestovat, cestoval do Hierapolis v roce 2013. „Nebyli jsme si jisti, co najdeme. Mohlo to být celé vymyšlené,“ smál se. „Rozhodně jsme nečekali, že dostaneme odpověď tak rychle. Kolem vchodu jsme viděli desítky mrtvých tvorů: myši, vrabce, kosy, mnoho brouků, vos a dalšího hmyzu. Takže jsme hned věděli, že ty příběhy jsou pravdivé.“

    Když Pfanz testoval vzduch kolem ventilace pomocí přenosného analyzátoru plynu, objevil důvod: toxickou hladinu oxidu uhličitého. Normální vzduch obsahuje jen 0,04 % CO2, ale Pfanz byl šokován zjištěním, že koncentrace kolem svatyně dosáhla ohromujících 80 %. „Jen pár minut vystavení 10 % oxidu uhličitého vás může zabít,“ říká, „takže úrovně zde jsou opravdu smrtící.“

    Tyto ultra vysoké úrovně oxidu uhličitého jsou způsobeny stejným geologickým systémem, který vytvořil v oblasti horké prameny a dramatické travertinové terasy. Město Hierapolis bylo postaveno na zlomu Pamukkale, 35 km dlouhé aktivní tektonické zlomové zóně, kde praskliny v zemské kůře umožňují vodě bohaté na minerály a smrtícím plynům unikat na povrch. Jedna z nich vede přímo pod centrem města a do Ploutonionu.

    Téměř jistě výběr umístění Ploutonionu přímo souvisel se seismickými průduchy plynu, které zde existují. Vzhledem k tomu, že podsvětí a božstva a mýty s ním spojené byly významnou součástí jejich náboženského étosu, dává smysl, že by stavěli chrámy a svatyně na místech, která nejvíce evokují svět, o kterém lidé věřili, že leží pod jejich nohama.

    Ale taková blízkost k přírodním silám byla drahá: aktivní zlomová zóna také způsobuje zemětřesení, která srovnala město se zemí v letech 17 n.l., 60 n. l. a znovu v 17. a 14. století. Nakonec bylo Hierapolis opuštěno.

    Jak mohli kněží přežít, zatímco zvířata umírala

    Pfanz byl však stále zmatený jednou věcí. Když je tato oblast tak smrtící, proč nezemřeli i kněží v Ploutonionu?

    Následující rok se vrátil do Hierapolis a tentokrát studoval koncentrace plynu v různých denních dobách. „Všimli jsme si, že během dne, když je teplo a slunečno, se oxid uhličitý rychle rozptýlí,“ řekl. „Ale protože oxid uhličitý je těžší než vzduch, v noci, když je chladněji, se shromažďuje v aréně a vytváří na úrovni země smrtící jezero plynu.“

    Jeho závěr: zvířata s nosem blízko země se v tomto toxickém mraku rychle udusila, ale kněží, kteří stáli výše, dýchali mnohem nižší hladiny CO2 a byli schopni přežít.

    Dnes je Ploutonion vyzděný a kolem místa byl nedávno vybudován chodník, který návštěvníkům umožňuje prohlédnout si tuto legendární arénu, aniž by se dostali příliš blízko ke zdroji smrtícího plynu. Ale i s těmito moderními úpravami je vzrušující mít možnost jít ve stopách řeckých a římských poutníků a dívat se shora na místo, kde se mytologie a realita střetávají, kde se staří bohové dotýkali životů lidí.

    Reklama
    Reklama

    Sledujte nás na sítích

    Finské Oulu a Trenčín, dvě Evropská hlavní města kultury pro rok 2026

    Finské Oulu odstartovalo rok v roli nového Evropského hlavního města kultury. Chce přitáhnout návštěvníky celoročním programem, který propojí umění, severské počasí, jídlo i témata klimatu. Vedle Oulu drží titul pro rok 2026 také slovenský Trenčín.

    Chaos v dopravě. Zimní mrazy paralyzují lety i ve Finsku

    Minulý týden uvízly v severním Finsku tisíce turistů poté, co letiště Kittilä rušilo lety kvůli extrémnímu mrazu. Finové přitom patří mezi země, které zimu zvládají nejlépe a provoz jim obvykle kolabuje méně než letištím v jižnější Evropě. Tentokrát ale narazili na kombinaci, která dokáže zastavit i ty nejzkušenější.

    Kouzelné vejce podle legendy chrání nejstarší hrad v Itálii

    Castel dell’Ovo patří k nejznámějším dominantám Neapole a zároveň se o něm mluví jako o nejstarším hradě v celé Itálii. Leží na malém ostrůvku Megaride, který dnes spojuje s pevninou úzká cesta, a z jeho hradeb je výhled na celý Neapolský záliv. Návštěvníci sem chodí za historií, legendami i za panoramatem, které v dobrém počasí sahá až k Vesuvu a Capri.

    Je to oficiální! Čtvrtá řada The White Lotus se bude natáčet v luxusním paláci v Saint-Tropez

    Seriál The White Lotus se ve čtvrté řadě přesune do Francie. Po Havaji, Sicílii a Thajsku zamíří tentokrát na Azurové pobřeží. Nové dějiště už je známé a jde o jeden z nejokázalejších hotelů v Saint-Tropez.

    Které země mají nejsilnější cestovní pasy? Evropě se daří, první je opět Singapur

    Evropské pasy letos znovu patří k nejsilnějším na světě. V první desítce žebříčku Henley Passport Index se objevuje 30 evropských zemí. Úplné prvenství ale podruhé za sebou drží Singapur, pro jehož občany je tak cestování nejsnazší.

    Madeira je nejžhavější cestovní hit roku 2026

    Cestovatelské žebříčky vznikají každý rok znovu a znovu. Některé skládají odborníci, jiné sbírají dojmy přímo od lidí v terénu. Tripadvisor nyní zveřejnil výsledky Travellers’ Choice Awards pro rok 2026 a tvrdí, že ukazují, co cestovatele opravdu baví.

    Après ski bez alkoholu mění hory i těla lyžařů

    Après ski už dávno nemusí znamenat bar, alkohol a kocovinu. V horských střediscích se prosazuje jiný scénář. Wellness, regenerace a střízlivý návrat na svah. Spas se stávají novým centrem podvečerního dění a přepisují zavedený rituál.

    Titul nejlepší kulturní destinace Evropy pro rok 2026 získala Nikósie

    Levné letenky změnily cestování a z víkendových výletů za hranice udělaly běžnou záležitost. Turisté dnes nehledají jen týden na pláži. Chtějí muzea, památky a místní kuchyni, ideálně v jednom svižném balíčku.

    Jak se bude cestovat v roce 2026

    Cestování v roce 2026 se mění v jemnějších, ale viditelných vrstvách. Méně masovosti, víc specializace. Lidé nehledají jen destinace, ale konkrétní zážitky, rytmus a důvod, proč vyrazit. Do popředí se dostávají noci, lokálnost, návraty ke kořenům i technologie, které tiše přepisují pravidla plánování.

    Kréta nebo Kyklady? Který řecký ostrov si vybrat pro svou příští dovolenou u moře

    Řecké ostrovy na mapě vypadají jako konfety rozházené po Egejském moři. Bílé domky, průzračné zátoky a úzké uličky s kavárnami. Jenže jakmile začnete plánovat dovolenou, přichází klasické dilema: vsadit na Krétu, nebo na Kyklady?

    Finské Oulu a Trenčín, dvě Evropská hlavní města kultury pro rok 2026

    Finské Oulu odstartovalo rok v roli nového Evropského hlavního města kultury. Chce přitáhnout návštěvníky celoročním programem, který propojí umění, severské počasí, jídlo i témata klimatu. Vedle Oulu drží titul pro rok 2026 také slovenský Trenčín.

    Chaos v dopravě. Zimní mrazy paralyzují lety i ve Finsku

    Minulý týden uvízly v severním Finsku tisíce turistů poté, co letiště Kittilä rušilo lety kvůli extrémnímu mrazu. Finové přitom patří mezi země, které zimu zvládají nejlépe a provoz jim obvykle kolabuje méně než letištím v jižnější Evropě. Tentokrát ale narazili na kombinaci, která dokáže zastavit i ty nejzkušenější.

    Kouzelné vejce podle legendy chrání nejstarší hrad v Itálii

    Castel dell’Ovo patří k nejznámějším dominantám Neapole a zároveň se o něm mluví jako o nejstarším hradě v celé Itálii. Leží na malém ostrůvku Megaride, který dnes spojuje s pevninou úzká cesta, a z jeho hradeb je výhled na celý Neapolský záliv. Návštěvníci sem chodí za historií, legendami i za panoramatem, které v dobrém počasí sahá až k Vesuvu a Capri.

    Je to oficiální! Čtvrtá řada The White Lotus se bude natáčet v luxusním paláci v Saint-Tropez

    Seriál The White Lotus se ve čtvrté řadě přesune do Francie. Po Havaji, Sicílii a Thajsku zamíří tentokrát na Azurové pobřeží. Nové dějiště už je známé a jde o jeden z nejokázalejších hotelů v Saint-Tropez.

    Které země mají nejsilnější cestovní pasy? Evropě se daří, první je opět Singapur

    Evropské pasy letos znovu patří k nejsilnějším na světě. V první desítce žebříčku Henley Passport Index se objevuje 30 evropských zemí. Úplné prvenství ale podruhé za sebou drží Singapur, pro jehož občany je tak cestování nejsnazší.

    Madeira je nejžhavější cestovní hit roku 2026

    Cestovatelské žebříčky vznikají každý rok znovu a znovu. Některé skládají odborníci, jiné sbírají dojmy přímo od lidí v terénu. Tripadvisor nyní zveřejnil výsledky Travellers’ Choice Awards pro rok 2026 a tvrdí, že ukazují, co cestovatele opravdu baví.

    Après ski bez alkoholu mění hory i těla lyžařů

    Après ski už dávno nemusí znamenat bar, alkohol a kocovinu. V horských střediscích se prosazuje jiný scénář. Wellness, regenerace a střízlivý návrat na svah. Spas se stávají novým centrem podvečerního dění a přepisují zavedený rituál.

    Titul nejlepší kulturní destinace Evropy pro rok 2026 získala Nikósie

    Levné letenky změnily cestování a z víkendových výletů za hranice udělaly běžnou záležitost. Turisté dnes nehledají jen týden na pláži. Chtějí muzea, památky a místní kuchyni, ideálně v jednom svižném balíčku.

    Jak se bude cestovat v roce 2026

    Cestování v roce 2026 se mění v jemnějších, ale viditelných vrstvách. Méně masovosti, víc specializace. Lidé nehledají jen destinace, ale konkrétní zážitky, rytmus a důvod, proč vyrazit. Do popředí se dostávají noci, lokálnost, návraty ke kořenům i technologie, které tiše přepisují pravidla plánování.

    Kréta nebo Kyklady? Který řecký ostrov si vybrat pro svou příští dovolenou u moře

    Řecké ostrovy na mapě vypadají jako konfety rozházené po Egejském moři. Bílé domky, průzračné zátoky a úzké uličky s kavárnami. Jenže jakmile začnete plánovat dovolenou, přichází klasické dilema: vsadit na Krétu, nebo na Kyklady?
    Reklama
    Reklama
    Reklama
    Reklama