Byl obětí prvního i druhého velkého požáru Londýna. Jako jeden z mála však přežívá dodnes. Tento zničený kostel se stal okouzlující veřejnou zahradou. Navštivte skryté místo hlavního města Britského království, o kterém se v turistických průvodcích moc nepíše.
Kostel St. Dunstan-in-the-East toho během své 900leté historie přežil hodně, včetně velkého požáru Londýna v roce 1666. Anglický farní kostel se nachází na půli cesty mezi Tower of London a London Bridge. Původně byl postaven v době Normanů. Přestože velký požár způsobil kostelu strašlivé škody, stavba byla věrně zrekonstruována a zakončena věží navrženou sirem Christopherem Wrenem.
Ale v roce 1941 byl kostel zdevastován při bombardování. Přímý zásah zničil vše kromě severní a jižní zdi a Wrenovy věže. Hrozba německé invaze do Spojeného království skončila bitvou o Británii o rok dříve, ale trvalé strategické bombardování Spojeného království pokračovalo. V roce 1941 dosahovalo svého hrozného crescenda.
Počínaje 7. zářím 1940 byl Londýn téměř 60 po sobě jdoucích nocí bombardován. Největší zuřivost zažila noc 29. prosince, kdy Luftwaffe zasypala Londýn bombami během toho, čem use dodnes přezdívá „druhý velký požár Londýna“.
Zarostlý břečťanem, kostel láká svou tajuplností
Do konce války bylo zničeno přes 1 milion londýnských domů. Po válce, kdy byla velká část Londýna v troskách, začal pomalý proces obnovy. Ale St. Dunstan-in-the-East zůstal v troskách. V roce 1967 se City of London Corporation rozhodla přeměnit vybombardovaný plášť kostela na veřejnou zahradu, která zde zůstala dodnes.
Skrytá v odlehlé boční ulici a dávno zastíněná moderními ocelovými a chromovými strukturami města zůstává jednou z tajných londýnských zahrad. Jedna z posledních „Blitzem“ poškozených budov, která zůstala ve Spojeném království. Zarostlá stromy, břečťanem a květinami šplhajícími po stěnách, rostoucími mezi zničenými oblouky, je působivým živým památníkem hrůz druhé světové války. A zároveň svědectvím o odolnosti Londýna.
Pokud nechcete soutěžit o místo pro fotografii s Instagramery, mezi kterými se tato dříve tajná zahrada v poslední době stala oblíbeným místem, přijeďte tam brzy a vyhněte se víkendům.
