Cestování s batolaty a malými dětmi je pro mnohé rodiče noční můra. Nepraktičnost, únava a navíc si z toho děti nic nepamatují. Jenže právě v tomto věku může mít cestování největší přínos. Ne pro fotky na Instagram, ale pro jejich vývoj a pohled na svět.
Většina lidí začne mít první vzpomínky kolem tří až čtyř let. Do té doby si děti zážitky z cest zřejmě neuchovají, ale jejich mozek mezitím jede na plné obrátky. V prvních třech letech vzniká až 75 % neuronových spojení, která ovlivňují schopnosti, zvyky a postoje. To, co dítě zažije, utváří jeho pohled na svět, i když si to nebude pamatovat.
Každý nový zážitek stimuluje mozek. A čím různorodější podněty dítě dostane, tím lépe. Místo plastových zvířátek vidí reálné slony. Místo zpívánek slyší indickou klasiku. Místo výstavy křečků krmí delfíny. Každý nový vjem vytváří nové spojení v mozku. Cestování s dětmi je tak přirozený a zábavný způsob učení. Bez učebnic a lavic.
21 indispensable tips and tricks for traveling with kids https://t.co/ptK8Gut0aP pic.twitter.com/e4GgUfFG3q
— BuzzFeed (@BuzzFeed) May 25, 2016
Cizí jazyky budují sebevědomí
Děti mají úžasnou schopnost vstřebávat jazyky. Ideální čas je do deseti let. Nemusí se biflovat slovíčka. Stačí být mezi lidmi, kteří mluví jinak. Mimika, opakování, smích. Učí se přirozeně, a často rychleji než rodiče. Získají nejen nový jazyk, ale i jistotu, že se domluví kdekoli. A navíc obdiv od ostatních, což jim zvedne sebevědomí.
Cestování s dětmi nenahrazuje školu, ale skvěle ji doplňuje. Dítě pozná různé kultury, jídla, tradice i měny. Naučí se, že svět není černobílý. Získá nadhled a otevřenost. Až se ve škole bude učit o pyramidách nebo hinduismu, bude vědět, o čem je řeč, jelikož to totiž zažilo.
Když ne teď, tak kdy?
Malé děti ještě nemají školu, kroužky, kamarády, kteří je drží doma. Cestování s dětmi v raném věku jim nastaví normu, že poznávání světa je běžná součást života. Čím déle čekáte, tím víc překážek přibývá. Dítě si vytvoří zázemí, kamarády, rutinu a odjet pak bude mnohem těžší.
Cestování není jen o dětech. Je i o rodičích. I když se děti nezapíšou do paměti fotkou u Eiffelovky, vy si zapamatujete ten moment navždy. To, že jste to zvládli. Že jste to udělali společně. A právě to je základ, na kterém se buduje rodina.
