Starověké řecké tržiště, Agora, bylo kdysi v Athénách místem obchodu i setkávání. Chudí, šlechta, obchodníci i filozofové, ti všichni sem přicházeli. Poznejte toto bývalé srdce města.
Přímo pod severním svahem Akropole leží starověká athénská agora. Procházka zavede návštěvníka zpět na místo, kde kdysi tlouklo mocné srdce Athén.
Agora, doslova „tržiště“, byla ekonomickým centrem, kde bylo bohatství, dosah a vliv klasických Athén vidět na širokém sortimentu zboží dováženého z nedalekého přístavu Pireus. Od pšenice produkované na březích Černého moře až po vzácná barviva z Levanty.
Společenský i náboženský význam
Ale to, co Agoru poznamenalo věčnou slávou, byla další komodita, s níž se tu denně obchodovalo: nápady a myšlenky. Byla místem setkávání starověkých Athéňanů, kde se členové volené demokracie scházeli, aby diskutovali o státních záležitostech, šlechtici přicházeli obchodovat, obyčejní občané se scházeli, aby se setkávali s přáteli a sledovali umělce. A kde slavní filozofové předávali moudrost svým posluchačům.
Agora také hrála vážnou roli při náboženských svátcích. Architektonické uspořádání Agory se soustředilo kolem Panathénajské cesty, silnice, která vedla srdcem Athén k hlavní bráně města, Dipylonu.
Cesta byla posvátná a sloužila jako trasa pro panathénský festival, který se konal každé čtyři roky na počest patronky města, bohyně Athény. Agora byla také domovem Héfaistova chrámu, řeckého boha řemeslníků a kovoobrábění. Po mnoho let se myslelo, že je to chrám zasvěcený Theseovi, zakládajícímu mytologickému hrdinovi Athén, ale to se ukázalo jako mylné. Chrám je stále ve skvělém stavu a je jedním z nejzachovalejších klasických chrámů v celém Řecku. Mezi další chrámy, které dříve stály na Agoře, patří chrámy zasvěcené Diovi, Athéně, Apollónovi a Areovi.
Mezi pozoruhodné budovy patří městský arzenál, Tholos (kde žili městští volení generálové) a četné stoas. Stoas byly masivní zastřešená sloupoví určená pro veřejné použití, kde mohli obchodníci prodávat své zboží a kde si lidé mohli za parného letního dne odpočinout ve stínu.
Většina toho, co je na athénské Agoře viditelné a známé, byla záhadou, dokud v roce 1934 nezačaly vykopávky. Místo totiž pokrýval uprchlický tábor složený z Řeků, kteří uprchli z Turecka během událostí po zhroucení Osmanské říše. Vykopávky odkryly většinu z více než 30 známých hlavních budov ze starověké aténské Agory spolu s tisíci artefaktů. V úsilí o konzervaci byly restaurovány tisíce kusů keramiky a amfor (standardní skladovací nádoba starověkého světa), prostudováno tisíce mramorových soch a reliéfů a analyzovány zbytky lidských a zvířecích kostí, abychom lépe porozuměli tomu, jaký byl život ve starověkém aténském světě.
Vykopávky stále pokračují a každé léto je přítomen tým složený z vysoce kvalifikovaných vědců z oboru historie, archeologie a příležitostně ekonomie nebo oceánografie.
