ZajímavostiKdy je nejvhodnější doba pro to naučit vaše děti lyžovat

Kdy je nejvhodnější doba pro to naučit vaše děti lyžovat

Není nad to vyrazit v zimě na hory za čerstvě napadaným sněhem, svěžím vzduchem a pohádkovou atmosférou. Vaše děti se už určitě taky těší, i když zatím neumějí lyžovat. Kdy je nejvhodnější doba, aby se to začaly učit? Jakým způsobem by přitom měli rodiče postupovat? Odpovědi najdete v našem článku.

V kolika letech by se děti měly začít učit lyžovat?

Standardně se doporučuje začít s výukou lyžování po třetím roce věku, přesto se však na svahu objevují i mnohem mladší, dvouleté či dokonce půlroční děti. Záleží totiž na stupni psychického a fyzického vývoje každého jednotlivce. Co to přesně znamená? Že je třeba brát ohled na motorické schopnosti dítěte a také na to, zda už je vůbec schopno pochopit, že lyžuje a proč. U některých dětí může vývoj motorických schopností probíhat déle, a tak mohou mít zpočátku problémy s koordinací pohybu. Pokud se rozhodneme pro výuku v lyžařských školách, je třeba také zvážit, jestli a jak dlouho vydrží dítě bez přítomnosti rodičů.

Jak si nejlépe ověřit, zda už je dítě pro výuku lyžování připraveno? Pokusme se zodpovědět si následující otázky. Zvládne bez problému půldenní pěší výlet? Jezdí už na kole? Umí udělat kotoul? Všechny tyto základní věci nám pomohou určit, jak je na tom dítě s rovnováhou a obratností. Pamatujte, že nic se nesmí uspěchat, a pokud dítě není fyzicky ani psychicky zralé, můžeme to klidně zkusit až příští rok.

Rozhodneme-li se však začít již ve třech letech dítěte, měli bychom s ním lyžovat hodinu, maximálně dvě denně. Děti v tomto věku se totiž poměrně rychle unaví a neudrží pozornost. Ideální je začít hned ráno, případně dopoledne, dokud jsou děti čerstvé. I tak se ovšem doporučuje během první hodiny udělat několik přestávek a zkusit dítě zaujmout i něčím jiným, aby se nezačalo nudit. Rozhodně bychom jej do lyžování neměli nutit.

Někteří rodiče možná budou chtít místo lyžování naučit dítě snowboardingu. Protože se jedná o motoricky náročnější sport, než je lyžování, doporučuje se s ním začít až kolem šestého roku věku. Udržení rovnováhy je přece jen daleko těžší, nicméně i tady výjimky potvrzují pravidlo. Na svahu natrefíte občas i na tříleté snowboardisty, takže zase – záleží na motorických schopnostech a vývoji konkrétního dítěte.

Obecně se doporučuje začít nejprve s lyžováním, jelikož lze začít v mnohem útlejším věku. Ale pokud chcete mít z dítěte vyloženě snowboardistu, není třeba, aby muselo ještě předtím umět lyžovat.

Jak začít děti učit lyžovat?

Možností je více. Mnozí rodiče netouží své dítě okamžitě odložit do lyžařské školy, ale chtějí ho sami začít učit lyžovat. Koneckonců, může být hezčí pohled, než když se díváte na své dítě, jak se s vaší pomocí zlepšuje?

Začínáme výběrem správných lyží. Pro děti často není rozhodující značka, ale spíše barva. Každopádně musíme určit správnou délku lyží, a ty by měly být o deset až dvacet centimetrů kratší, než kolik malý lyžař měří. Takže by mu měly sahat zhruba pod bradu.

Pokud jde o lyžáky, volíme skeletové a ne příliš těsné. A v žádném případě nezapomeneme na bezpečnostní helmu a lyžařské brýle. Pro první lyžování na zkoušku zcela postačí, když si všechnu tuto výbavu půjčíme. Nezapomínejme ale, že k vlastním lyžím, které děti chápou spíše jako své hračky, mají malí lyžaři úplně jiný vztah.

Se samotnou přípravou začínáme tzv. „na suchu“. Vyzkoušíme dětem boty i lyže přímo doma, než vyrazíme na hory, ať poznají, jaké to je, mít ty zvláštní věci na nohou. Nechme je, ať si zkusí vstát ze země a trošku chodit. Samozřejmě něčím – např. dekou – zakryjeme podlahu, abychom ji nepoškodili.

Když už se octneme přímo na horách, snažíme se vybrat mírný a přehledný svah, kde nebude příliš rušno. Ideální jsou třeba rakouská střediska začátkem prosince, kdy ještě bývá na kopcích relativně prázdno. Vybíráme taková, která mají k dispozici sedačkové lanovky či kabinky. Nečekejte, že dítě hned zvládne samo jezdit na vleku. Od počátku ho vedeme ke správnému postoji na lyžích. Někteří rodiče volí metodu „výuky na laně“, kterou odborníci příliš nedoporučují, ale někomu se naopak může osvědčit.

Můžeme jezdit s hůlkami i bez nich, každá taková změna dítě baví a motivuje. Možná je koneckonců lepší začít napřed bez hůlek. Nejdříve zkoušíme oblouk šikmo ke svahu, čímž se dítě naučí samo zastavit a bude mít větší pocit bezpečí. Trénujeme práci kolínek a postupně vedeme prcka k plynulým, otevřenějším obloukům. Posléze můžeme využít dětských lyžařských parků v některých střediscích, které nabízejí různé slalomy, skokánky, jízdu v hlubším sněhu. To vše pozvolna zvyšuje sebejistotu dítěte.

Samozřejmě, pokud si nejsme jistí vlastními schopnosti a nevíme, jak při výuce správně postupovat, nebo dokonce ztrácíme při učení trpělivost a klid, raději dáme dítě do lyžařské školičky, kde se o jeho výuku postarají zkušení odborníci.

Skiareály vhodné (nejen) pro děti

Problémem na svazích bývá hustý provoz a neohleduplnost lyžařů i snowboardistů. Proto bychom si měli najít vyloženě dětské sjezdovky s malými vleky, které jsou pro naše nezkušené potomky mnohem vhodnější. Doporučujeme např. Benecko v Krkonoších, Severák v Jizerských horách či Chotouň u Jílového. Přijatelné jsou rovněž speciální hotelové sjezdovky, určené pouze ubytovaným hostům, kde bývá obvykle klidnější provoz.

Lyžařské resorty vstřícné k rodinám s dětmi najdete i v zahraničí, např. v již zmíněném Rakousku. Pro děti, začátečníky a milovníky lyžování bez stresů je vhodný rodinný lyžařský areál Weissensee v Korutanech. Třináct lyžařských škol, z nichž jedna má svůj cvičný areál na vrcholku Brandstadl a vyniká inovativním přístupem k výuce dětí, najdete v největším rakouském lyžařském komplexu Wilder Kaiser-Brixental v Tyrolsku. Spoustu zábavy rodinám s dětmi přináší i areál Tannheim Tal, nacházející se taktéž v Tyrolsku.

Nejčtenější

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.

Jezero Bafa, zapomenuté vnitrozemské moře Turecka

Jen kousek od rušného tureckého pobřeží leží krajina, která působí skoro jako jiný svět. Jezero Bafa obklopují bizarní skály, olivové háje, pozůstatky antického města i byzantské kláštery. Místo přitom zůstává stranou hlavních turistických tras mezi Bodrumem a Izmirem.

Z Londýna na den k římským lázním, univerzitám i moři

Londýn dokáže zabavit na týdny, ale řada nejzajímavějších míst Anglie leží jen hodinu či dvě od něj. Vlakem se dá snadno vyrazit za královskými sídly, římskými lázněmi, univerzitní historií, pobřežím i venkovskou krajinou. Na jednodenní výlet tak není nutné půjčovat auto ani plánovat složitou trasu.

Galway, nejirštější město v Irsku. Žije hudbou a hospodami a divokým Atlantikem

Galway patří k nejživějším městům Irska. Barevné ulice, tradiční hudba, hospody plné lidí a čerstvé mořské plody vytvářejí atmosféru, která je výrazně irská, ale zároveň mladá a uvolněná. Město navíc leží jen kousek od Connemary, Aranských ostrovů a Moherských útesů.

Pěšky přes ranvej, tajné tunely a výhled na Afriku. Gibraltar je plný překvapení

Gibraltar zabírá necelých sedm kilometrů čtverečních, přesto na něm lze bez problémů strávit několik dní. Vedle slavné skály a makaků tu čekají jeskyně, vojenské tunely, výhledy na Afriku, britské ulice, pláže i letištní dráha, přes kterou se stále chodí pěšky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama