ZajímavostiKdy je nejvhodnější doba pro to naučit vaše děti lyžovat

Kdy je nejvhodnější doba pro to naučit vaše děti lyžovat

Není nad to vyrazit v zimě na hory za čerstvě napadaným sněhem, svěžím vzduchem a pohádkovou atmosférou. Vaše děti se už určitě taky těší, i když zatím neumějí lyžovat. Kdy je nejvhodnější doba, aby se to začaly učit? Jakým způsobem by přitom měli rodiče postupovat? Odpovědi najdete v našem článku.

V kolika letech by se děti měly začít učit lyžovat?

Standardně se doporučuje začít s výukou lyžování po třetím roce věku, přesto se však na svahu objevují i mnohem mladší, dvouleté či dokonce půlroční děti. Záleží totiž na stupni psychického a fyzického vývoje každého jednotlivce. Co to přesně znamená? Že je třeba brát ohled na motorické schopnosti dítěte a také na to, zda už je vůbec schopno pochopit, že lyžuje a proč. U některých dětí může vývoj motorických schopností probíhat déle, a tak mohou mít zpočátku problémy s koordinací pohybu. Pokud se rozhodneme pro výuku v lyžařských školách, je třeba také zvážit, jestli a jak dlouho vydrží dítě bez přítomnosti rodičů.

Jak si nejlépe ověřit, zda už je dítě pro výuku lyžování připraveno? Pokusme se zodpovědět si následující otázky. Zvládne bez problému půldenní pěší výlet? Jezdí už na kole? Umí udělat kotoul? Všechny tyto základní věci nám pomohou určit, jak je na tom dítě s rovnováhou a obratností. Pamatujte, že nic se nesmí uspěchat, a pokud dítě není fyzicky ani psychicky zralé, můžeme to klidně zkusit až příští rok.

Rozhodneme-li se však začít již ve třech letech dítěte, měli bychom s ním lyžovat hodinu, maximálně dvě denně. Děti v tomto věku se totiž poměrně rychle unaví a neudrží pozornost. Ideální je začít hned ráno, případně dopoledne, dokud jsou děti čerstvé. I tak se ovšem doporučuje během první hodiny udělat několik přestávek a zkusit dítě zaujmout i něčím jiným, aby se nezačalo nudit. Rozhodně bychom jej do lyžování neměli nutit.

Někteří rodiče možná budou chtít místo lyžování naučit dítě snowboardingu. Protože se jedná o motoricky náročnější sport, než je lyžování, doporučuje se s ním začít až kolem šestého roku věku. Udržení rovnováhy je přece jen daleko těžší, nicméně i tady výjimky potvrzují pravidlo. Na svahu natrefíte občas i na tříleté snowboardisty, takže zase – záleží na motorických schopnostech a vývoji konkrétního dítěte.

Obecně se doporučuje začít nejprve s lyžováním, jelikož lze začít v mnohem útlejším věku. Ale pokud chcete mít z dítěte vyloženě snowboardistu, není třeba, aby muselo ještě předtím umět lyžovat.

Jak začít děti učit lyžovat?

Možností je více. Mnozí rodiče netouží své dítě okamžitě odložit do lyžařské školy, ale chtějí ho sami začít učit lyžovat. Koneckonců, může být hezčí pohled, než když se díváte na své dítě, jak se s vaší pomocí zlepšuje?

Začínáme výběrem správných lyží. Pro děti často není rozhodující značka, ale spíše barva. Každopádně musíme určit správnou délku lyží, a ty by měly být o deset až dvacet centimetrů kratší, než kolik malý lyžař měří. Takže by mu měly sahat zhruba pod bradu.

Pokud jde o lyžáky, volíme skeletové a ne příliš těsné. A v žádném případě nezapomeneme na bezpečnostní helmu a lyžařské brýle. Pro první lyžování na zkoušku zcela postačí, když si všechnu tuto výbavu půjčíme. Nezapomínejme ale, že k vlastním lyžím, které děti chápou spíše jako své hračky, mají malí lyžaři úplně jiný vztah.

Se samotnou přípravou začínáme tzv. „na suchu“. Vyzkoušíme dětem boty i lyže přímo doma, než vyrazíme na hory, ať poznají, jaké to je, mít ty zvláštní věci na nohou. Nechme je, ať si zkusí vstát ze země a trošku chodit. Samozřejmě něčím – např. dekou – zakryjeme podlahu, abychom ji nepoškodili.

Když už se octneme přímo na horách, snažíme se vybrat mírný a přehledný svah, kde nebude příliš rušno. Ideální jsou třeba rakouská střediska začátkem prosince, kdy ještě bývá na kopcích relativně prázdno. Vybíráme taková, která mají k dispozici sedačkové lanovky či kabinky. Nečekejte, že dítě hned zvládne samo jezdit na vleku. Od počátku ho vedeme ke správnému postoji na lyžích. Někteří rodiče volí metodu „výuky na laně“, kterou odborníci příliš nedoporučují, ale někomu se naopak může osvědčit.

Můžeme jezdit s hůlkami i bez nich, každá taková změna dítě baví a motivuje. Možná je koneckonců lepší začít napřed bez hůlek. Nejdříve zkoušíme oblouk šikmo ke svahu, čímž se dítě naučí samo zastavit a bude mít větší pocit bezpečí. Trénujeme práci kolínek a postupně vedeme prcka k plynulým, otevřenějším obloukům. Posléze můžeme využít dětských lyžařských parků v některých střediscích, které nabízejí různé slalomy, skokánky, jízdu v hlubším sněhu. To vše pozvolna zvyšuje sebejistotu dítěte.

Samozřejmě, pokud si nejsme jistí vlastními schopnosti a nevíme, jak při výuce správně postupovat, nebo dokonce ztrácíme při učení trpělivost a klid, raději dáme dítě do lyžařské školičky, kde se o jeho výuku postarají zkušení odborníci.

Skiareály vhodné (nejen) pro děti

Problémem na svazích bývá hustý provoz a neohleduplnost lyžařů i snowboardistů. Proto bychom si měli najít vyloženě dětské sjezdovky s malými vleky, které jsou pro naše nezkušené potomky mnohem vhodnější. Doporučujeme např. Benecko v Krkonoších, Severák v Jizerských horách či Chotouň u Jílového. Přijatelné jsou rovněž speciální hotelové sjezdovky, určené pouze ubytovaným hostům, kde bývá obvykle klidnější provoz.

Lyžařské resorty vstřícné k rodinám s dětmi najdete i v zahraničí, např. v již zmíněném Rakousku. Pro děti, začátečníky a milovníky lyžování bez stresů je vhodný rodinný lyžařský areál Weissensee v Korutanech. Třináct lyžařských škol, z nichž jedna má svůj cvičný areál na vrcholku Brandstadl a vyniká inovativním přístupem k výuce dětí, najdete v největším rakouském lyžařském komplexu Wilder Kaiser-Brixental v Tyrolsku. Spoustu zábavy rodinám s dětmi přináší i areál Tannheim Tal, nacházející se taktéž v Tyrolsku.

Nejčtenější

Pohádkový přístav, královské paláce a kouzlo hygge. Objevte Kodaň

Malebné kanály, historické paláce, moderní architektura a kavárny, v nichž se nikam nespěchá. Dánská metropole Kodaň nabízí jedinečnou kombinaci skandinávského designu, královské historie a pohodové atmosféry. Město, které proslavily pohádky Hanse Christiana Andersena i slavný pojem hygge, láká na romantické procházky, gastronomické zážitky a množství památek, které lze pohodlně objevovat pěšky nebo na kole.

Barevné domky, úchvatné fjordy a hory na dosah. Norský Bergen má všechno, co cestovatelé milují

Malebné dřevěné domky, úzké dlážděné uličky, rušný přístav a dramatické horské scenérie. Norský Bergen patří k nejkrásnějším městům Skandinávie a nabízí mnohem víc než jen pohlednicové výhledy. Návštěvníci tu mohou objevovat středověkou historii, ochutnávat čerstvé mořské plody nebo vyrazit na plavbu mezi slavnými norskými fjordy. A to všechno bez nutnosti půjčovat si auto.

Kdo cestuje mimo sezonu, může ušetřit a zažít víc. Kam vyrazit, když ostatní zůstávají doma?

Slavné památky bez nekonečných front, prázdnější pláže a ubytování za příznivější ceny. Kdo si dovolenou naplánuje mimo hlavní turistickou sezonu, může objevit známé destinace v úplně jiném světle. A nemusí přitom obětovat ani krásné počasí. Stačí vědět, kam a kdy vyrazit. Některá místa totiž ukazují svou nejhezčí tvář právě ve chvíli, kdy většina turistů odjíždí.

Skotské údolí jako z jiného světa. Glencoe proslavil James Bond a příběh krvavé zrady

Hory zahalené mlhou, vodopády řítící se ze skal a silnice, která se vine mezi strmými štíty. Skotské údolí Glencoe vypadá jako kulisa fantasy filmu. Není divu, že si ho filmaři skutečně oblíbili. Vedle dechberoucích scenérií tu návštěvníci objeví také skryté horské údolí, pohádkové jezero nebo místa spojená s jednou z nejtemnějších kapitol skotské historie.

Na Kilimandžáru rostou devítimetroví obři. Před mrazem se chrání vlastními listy

Na svazích nejvyšší africké hory rostou rostliny, které vypadají jako z jiného světa. Mají mohutné kmeny, koruny připomínající ananas a dorůstají výšky až devíti metrů. Obří starčky z Kilimandžára navíc zvládají mráz, prudký vítr i dlouhá období sucha. Vyvinuly si k tomu několik pozoruhodných triků.

Čtyři lodní trasy, desítky ostrovů a pláže schované před světem. To je El Nido

Vápencové útesy, tyrkysové laguny, bílé pláže a stovky malých ostrovů. El Nido na severu filipínského Palawanu patří k vyhledávaným místům pro milovníky tropické přírody. Největší zážitky tu čekají na moři, ale za návštěvu stojí také okolní pláže, jeskyně a místní vesnice.

Pod Polskem se skrývá celé město ze soli. Má vlastní jezera, sochy i kapli s obřími lustry

Nedaleko Krakova se více než sto metrů pod zemí ukrývá svět, který nemá s běžnými doly mnoho společného. Historický solný důl Wieliczka nabízí rozsáhlé sály, podzemní jezera i sochy vytesané přímo do solných stěn. Největším překvapením je monumentální kaple svaté Kingy, kterou horníci proměnili v podzemní chrám s oltáři, reliéfy a lustry ze solných krystalů.

Hluboko pod zemí čeká nečekaná podívaná. Slovinské jeskyně ukrývají obrovský kaňon

Hluboko pod povrchem slovinského krasu se skrývá místo, které svou velikostí připomíná podzemní svět z dobrodružného filmu. Škocjanské jeskyně ukrývají mohutný kaňon, kterým protéká divoká řeka Reka. Návštěvníci se nad ní mohou projít po mostě zavěšeném desítky metrů nad vodou. Jedna z nejpozoruhodnějších přírodních památek Slovinska je navíc přístupná i během listopadu.

Od sopek po ledovce Nového Zélandu. Jednodenní túry s dechberoucími výhledy

Kouřící sopky, tyrkysová jezera, ledovce i horské hřebeny s výhledy, ze kterých se tají dech. Nový Zéland je rájem pěší turistiky a na mnohá z jeho nejkrásnějších míst se dá vyrazit jen na jeden den. Vybrali jsme trasy, které stojí za trochu námahy. A někdy i za pořádnou porci potu.

Nejkrásnější evropská kluziště: Bruslení pod hrady, mezi památkami i kolem vánočních stromků

Bruslení pod vánočními světly, před historickými paláci nebo přímo uprostřed starobylého amfiteátru. Evropská města se připravují na zimní sezonu a s ní se vracejí i oblíbená venkovní kluziště. Některá už otevřela, další přivítají první bruslaře během listopadu a prosince.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama