ZajímavostiKdy je nejvhodnější doba pro to naučit vaše děti lyžovat

Kdy je nejvhodnější doba pro to naučit vaše děti lyžovat

Není nad to vyrazit v zimě na hory za čerstvě napadaným sněhem, svěžím vzduchem a pohádkovou atmosférou. Vaše děti se už určitě taky těší, i když zatím neumějí lyžovat. Kdy je nejvhodnější doba, aby se to začaly učit? Jakým způsobem by přitom měli rodiče postupovat? Odpovědi najdete v našem článku.

V kolika letech by se děti měly začít učit lyžovat?

Standardně se doporučuje začít s výukou lyžování po třetím roce věku, přesto se však na svahu objevují i mnohem mladší, dvouleté či dokonce půlroční děti. Záleží totiž na stupni psychického a fyzického vývoje každého jednotlivce. Co to přesně znamená? Že je třeba brát ohled na motorické schopnosti dítěte a také na to, zda už je vůbec schopno pochopit, že lyžuje a proč. U některých dětí může vývoj motorických schopností probíhat déle, a tak mohou mít zpočátku problémy s koordinací pohybu. Pokud se rozhodneme pro výuku v lyžařských školách, je třeba také zvážit, jestli a jak dlouho vydrží dítě bez přítomnosti rodičů.

Jak si nejlépe ověřit, zda už je dítě pro výuku lyžování připraveno? Pokusme se zodpovědět si následující otázky. Zvládne bez problému půldenní pěší výlet? Jezdí už na kole? Umí udělat kotoul? Všechny tyto základní věci nám pomohou určit, jak je na tom dítě s rovnováhou a obratností. Pamatujte, že nic se nesmí uspěchat, a pokud dítě není fyzicky ani psychicky zralé, můžeme to klidně zkusit až příští rok.

Rozhodneme-li se však začít již ve třech letech dítěte, měli bychom s ním lyžovat hodinu, maximálně dvě denně. Děti v tomto věku se totiž poměrně rychle unaví a neudrží pozornost. Ideální je začít hned ráno, případně dopoledne, dokud jsou děti čerstvé. I tak se ovšem doporučuje během první hodiny udělat několik přestávek a zkusit dítě zaujmout i něčím jiným, aby se nezačalo nudit. Rozhodně bychom jej do lyžování neměli nutit.

Někteří rodiče možná budou chtít místo lyžování naučit dítě snowboardingu. Protože se jedná o motoricky náročnější sport, než je lyžování, doporučuje se s ním začít až kolem šestého roku věku. Udržení rovnováhy je přece jen daleko těžší, nicméně i tady výjimky potvrzují pravidlo. Na svahu natrefíte občas i na tříleté snowboardisty, takže zase – záleží na motorických schopnostech a vývoji konkrétního dítěte.

Obecně se doporučuje začít nejprve s lyžováním, jelikož lze začít v mnohem útlejším věku. Ale pokud chcete mít z dítěte vyloženě snowboardistu, není třeba, aby muselo ještě předtím umět lyžovat.

Jak začít děti učit lyžovat?

Možností je více. Mnozí rodiče netouží své dítě okamžitě odložit do lyžařské školy, ale chtějí ho sami začít učit lyžovat. Koneckonců, může být hezčí pohled, než když se díváte na své dítě, jak se s vaší pomocí zlepšuje?

Začínáme výběrem správných lyží. Pro děti často není rozhodující značka, ale spíše barva. Každopádně musíme určit správnou délku lyží, a ty by měly být o deset až dvacet centimetrů kratší, než kolik malý lyžař měří. Takže by mu měly sahat zhruba pod bradu.

Pokud jde o lyžáky, volíme skeletové a ne příliš těsné. A v žádném případě nezapomeneme na bezpečnostní helmu a lyžařské brýle. Pro první lyžování na zkoušku zcela postačí, když si všechnu tuto výbavu půjčíme. Nezapomínejme ale, že k vlastním lyžím, které děti chápou spíše jako své hračky, mají malí lyžaři úplně jiný vztah.

Se samotnou přípravou začínáme tzv. „na suchu“. Vyzkoušíme dětem boty i lyže přímo doma, než vyrazíme na hory, ať poznají, jaké to je, mít ty zvláštní věci na nohou. Nechme je, ať si zkusí vstát ze země a trošku chodit. Samozřejmě něčím – např. dekou – zakryjeme podlahu, abychom ji nepoškodili.

Když už se octneme přímo na horách, snažíme se vybrat mírný a přehledný svah, kde nebude příliš rušno. Ideální jsou třeba rakouská střediska začátkem prosince, kdy ještě bývá na kopcích relativně prázdno. Vybíráme taková, která mají k dispozici sedačkové lanovky či kabinky. Nečekejte, že dítě hned zvládne samo jezdit na vleku. Od počátku ho vedeme ke správnému postoji na lyžích. Někteří rodiče volí metodu „výuky na laně“, kterou odborníci příliš nedoporučují, ale někomu se naopak může osvědčit.

Můžeme jezdit s hůlkami i bez nich, každá taková změna dítě baví a motivuje. Možná je koneckonců lepší začít napřed bez hůlek. Nejdříve zkoušíme oblouk šikmo ke svahu, čímž se dítě naučí samo zastavit a bude mít větší pocit bezpečí. Trénujeme práci kolínek a postupně vedeme prcka k plynulým, otevřenějším obloukům. Posléze můžeme využít dětských lyžařských parků v některých střediscích, které nabízejí různé slalomy, skokánky, jízdu v hlubším sněhu. To vše pozvolna zvyšuje sebejistotu dítěte.

Samozřejmě, pokud si nejsme jistí vlastními schopnosti a nevíme, jak při výuce správně postupovat, nebo dokonce ztrácíme při učení trpělivost a klid, raději dáme dítě do lyžařské školičky, kde se o jeho výuku postarají zkušení odborníci.

Skiareály vhodné (nejen) pro děti

Problémem na svazích bývá hustý provoz a neohleduplnost lyžařů i snowboardistů. Proto bychom si měli najít vyloženě dětské sjezdovky s malými vleky, které jsou pro naše nezkušené potomky mnohem vhodnější. Doporučujeme např. Benecko v Krkonoších, Severák v Jizerských horách či Chotouň u Jílového. Přijatelné jsou rovněž speciální hotelové sjezdovky, určené pouze ubytovaným hostům, kde bývá obvykle klidnější provoz.

Lyžařské resorty vstřícné k rodinám s dětmi najdete i v zahraničí, např. v již zmíněném Rakousku. Pro děti, začátečníky a milovníky lyžování bez stresů je vhodný rodinný lyžařský areál Weissensee v Korutanech. Třináct lyžařských škol, z nichž jedna má svůj cvičný areál na vrcholku Brandstadl a vyniká inovativním přístupem k výuce dětí, najdete v největším rakouském lyžařském komplexu Wilder Kaiser-Brixental v Tyrolsku. Spoustu zábavy rodinám s dětmi přináší i areál Tannheim Tal, nacházející se taktéž v Tyrolsku.

Nejčtenější

Wawel byl sídlem polských králů. Dnes ukrývá korunovační meč i draka

Nad Vislou se tyčí místo, odkud se po staletí psaly polské dějiny. Královský hrad Wawel v Krakově ukrývá reprezentační sály, korunovační poklady i hrobky panovníků. Pod kopcem navíc číhá nejslavnější polský drak.

Nejstarší budova Dubaje se po pěti letech znovu otevře turistům

Dubaj se chystá znovu zpřístupnit jednu ze svých nejvýznamnějších historických památek. Pevnost Al Fahidi, která je považována za nejstarší dochovanou budovu ve městě, se po pětileté rekonstrukci vrátí návštěvníkům jako modernizované muzeum. Přesné datum otevření zatím oznámeno nebylo.

Turistů je příliš, letiště ale dál rostou. Evropská města řeší zvláštní paradox

Barcelona, Benátky, Amsterdam i další oblíbené evropské destinace se snaží omezit dopady masového cestovního ruchu. Zavádějí turistické poplatky, regulují krátkodobé pronájmy a hledají způsoby, jak ulevit přeplněným centrům. Současně ale jejich letiště plánují další růst a chtějí odbavovat miliony cestujících navíc.

Nizozemsko je víc než Amsterdam. Od tulipánů po větrné mlýny láká na méně známá místa

Větrné mlýny, tulipány a amsterdamské kanály patří k nejznámějším symbolům Nizozemska. Malá země ale nabízí mnohem víc. Na relativně krátkých vzdálenostech se tu střídají historická města, národní parky, pláže, muzea i technické stavby, které po staletí pomáhají držet moře na uzdě.

Černá Hora není jen moře. V Durmitoru čeká úplně jiný svět

Vysoké štíty, ledovcová jezera, hluboké kaňony a husté lesy. Národní park Durmitor na severozápadě Černé Hory patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Balkánu. Nabízí desítky horských vrcholů, stovky kilometrů tras a také kaňon řeky Tara, který patří k nejhlubším v Evropě.

Z pláže rovnou do džungle. Poznejte malajský ostrov Tioman

Bílé písečné pláže, průzračné moře, korálové útesy a hustá tropická džungle. Malajský ostrov Tioman nabízí kombinaci, kvůli které sem míří milovníci šnorchlování a potápění i cestovatelé, kteří chtějí několik dní jen odpočívat u moře. Přestože patří k nejrozvinutějším ostrovům na východním pobřeží země, stále se tu dají najít klidná místa daleko od ruchu velkých turistických letovisek.

Žebříček nejlepších letišť na světě. První místo patří Evropě

Nejlepší velké letiště na světě má podle nového žebříčku Barcelona. Mezi menšími letišti zvítězil Düsseldorf. Oba evropské uzly bodovaly hlavně díky rychlé bezpečnostní kontrole, dobrému spojení a široké nabídce letů.

35 959 letů denně. Evropa zaznamenala rekordní letní letecký provoz navzdory válce na Blízkém východě

Evropské nebe letos v létě zažilo historicky nejsilnější provoz. V červenci a srpnu se nad kontinentem uskutečnilo v průměru 35 959 letů denně. Proti loňsku jejich počet vzrostl o 2,4 procenta, přestože leteckou dopravu výrazně ovlivnila válka na Blízkém východě.

Místo silnic lodě, místo polí plovoucí zahrady. Tak vypadá život na jezeře Inle

Domy na kůlech, plovoucí zahrady, rybáři veslující jednou nohou a stovky pagod ukrytých mezi vesnicemi. Jezero Inle nabízí úplně jiný obraz Myanmaru než známé chrámy Baganu nebo rušné ulice Yangonu. Nejlépe ho poznáte z úzké dřevěné lodi, která vás zaveze přímo do každodenního života místních.

Kamenné vesnice a horské stezky. Vall de Boí ukazuje jinou tvář Španělska

Údolí Vall de Boí v katalánských Pyrenejích spojuje horskou přírodu s románskými kostely a vesnicemi, mezi kterými se dá putovat pěšky. Dobrým výchozím bodem je Taüll, ležící přibližně 1500 metrů nad mořem. Nabízí výhledy do údolí, dvě památky ze seznamu UNESCO i možnost vyrazit směrem k národnímu parku Aigüestortes i Estany de Sant Maurici.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama