EvropaBulharský komunistický památník ročně přiláká 50 000 urbexerů. Opuštěný kolos se možná...

Bulharský komunistický památník ročně přiláká 50 000 urbexerů. Opuštěný kolos se možná brzy změní na legitimní turistický cíl

Kolosální památník Buzludzha ve tvaru UFO korunuje vrchol hory u bulharského města Kazanlak. Od pádu komunistického režimu zůstává opuštěný. To se však brzy může změnit.

Stavba ve tvaru UFO, která stojí vedle monumentální věže, byla postavena v letech 1971-1984 na oslavu založení Bulharské sociálně demokratické strany. Po pádu komunistického režimu byla stavba opuštěna a ponechána vlastnímu osudu. Pomalu se rozpadá.

V posledních desetiletích její strašidelné, chátrající interiéry přitahovaly tisíce zvědavých návštěvníků nejen z Bulharska a získaly slávu na sociálních sítích. Nyní místní rada Kazanlaku navrhuje odkoupení velkolepé stavby, aby zvýšila její popularitu jako turistického cíle.

Památka z komunistické éry přiláká ročně 50 000 lidí

Úřady v Kazanlaku tvrdí, že požádají obyvatele, aby hlasovali o tom, zda má zastupitelstvo komunistickou stavbu koupit. Památník Buzludzha je nyní ve špatném stavu a vstup na něj je zakázán.

To však nebrání tomu, aby ročně přilákal zhruba 50 000 návštěvníků, píše server Euronews. Včetně tzv. urbexerů (od slov „urban exploration“, které znamená prozkoumávání opuštěných městských staveb).

Chátrající stavba si získala slávu na internetu a často se objevuje na účtech sociálních médií věnovaných opuštěným místům. Nezůstala bez povšimnutí ani u památkových organizací. V roce 2020 zahájil mezinárodní tým restaurátorů práce na opravě a konzervaci vnitřních mozaik.

Nástěnné vzory oslavující komunistické hodnoty a vůdce se skládají z více než dvou milionů dlaždic. Pokrývají plochu přibližně 1 000 metrů čtverečních. V průběhu let se kopule částečně zřítila a ponechala tyto mozaiky napospas přírodním živlům.

Kontroverzní politický symbol

Restaurování mozaiky bylo financováno ze soukromých zdrojů. Návrh rady Kazanlaku je prvním případem, kdy o památku projevil zájem veřejný subjekt.  Starostka Kazanlaku Galina Stojanová uvedla, že chce do obnovy objektu a jeho přeměny v turistickou atrakci investovat 3,5 milionu eur z Plánu obnovy EU.

Stavba ve tvaru létajícího talíře je v současné době ve vlastnictví bulharského státu. Dříve byla v rukou Bulharské socialistické strany, která neměla finanční prostředky na ochranu památníku. Ten je připomínkou 1300. výročí vzniku prvního bulharského státu a 90. výročí založení první socialistické strany.

Přestože je památka stále více ceněna jako architektonické a kulturní bohatství, zůstává kontroverzní. Je silným politickým a ideologickým symbolem a nedaleké horské svahy jsou nadále využívány pro každoroční shromáždění bulharských socialistů.

Pokud bude návrh starosty schválen, bude se 17. listopadu konat referendum, ve kterém budou obyvatelé hlasovat o tom, zda zastupitelstvo památku odkoupí.

Nejčtenější

Od snowkitingu po flyboarding. Co nabízí Evropa dobrodruhům

Projet se po islandském ledovci na sněžném skútru, proletět se nad švýcarskými Alpami nebo strávit několik dní na kajaku mezi švédskými ostrovy. Evropa nabízí spoustu zážitků, kvůli kterým není potřeba cestovat na druhý konec světa. Některé zvládnou i začátečníci, jiné už vyžadují trochu odvahy.

Turecké Maledivy mají bílé pláže a vodu jako z Karibiku. Jezero Salda připomíná i Mars

Tyrkysová voda, zářivě bílé břehy a borové lesy kolem. Jezero Salda na jihozápadě Turecka vypadá na první pohled spíš jako tropická laguna. Přezdívku Turecké Maledivy ale nezískalo jen díky fotogenickým plážím. Zdejší krajina zaujala i vědce z NASA.

Wawel byl sídlem polských králů. Dnes ukrývá korunovační meč i draka

Nad Vislou se tyčí místo, odkud se po staletí psaly polské dějiny. Královský hrad Wawel v Krakově ukrývá reprezentační sály, korunovační poklady i hrobky panovníků. Pod kopcem navíc číhá nejslavnější polský drak.

Nejstarší budova Dubaje se po pěti letech znovu otevře turistům

Dubaj se chystá znovu zpřístupnit jednu ze svých nejvýznamnějších historických památek. Pevnost Al Fahidi, která je považována za nejstarší dochovanou budovu ve městě, se po pětileté rekonstrukci vrátí návštěvníkům jako modernizované muzeum. Přesné datum otevření zatím oznámeno nebylo.

Turistů je příliš, letiště ale dál rostou. Evropská města řeší zvláštní paradox

Barcelona, Benátky, Amsterdam i další oblíbené evropské destinace se snaží omezit dopady masového cestovního ruchu. Zavádějí turistické poplatky, regulují krátkodobé pronájmy a hledají způsoby, jak ulevit přeplněným centrům. Současně ale jejich letiště plánují další růst a chtějí odbavovat miliony cestujících navíc.

Nizozemsko je víc než Amsterdam. Od tulipánů po větrné mlýny láká na méně známá místa

Větrné mlýny, tulipány a amsterdamské kanály patří k nejznámějším symbolům Nizozemska. Malá země ale nabízí mnohem víc. Na relativně krátkých vzdálenostech se tu střídají historická města, národní parky, pláže, muzea i technické stavby, které po staletí pomáhají držet moře na uzdě.

Černá Hora není jen moře. V Durmitoru čeká úplně jiný svět

Vysoké štíty, ledovcová jezera, hluboké kaňony a husté lesy. Národní park Durmitor na severozápadě Černé Hory patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Balkánu. Nabízí desítky horských vrcholů, stovky kilometrů tras a také kaňon řeky Tara, který patří k nejhlubším v Evropě.

Z pláže rovnou do džungle. Poznejte malajský ostrov Tioman

Bílé písečné pláže, průzračné moře, korálové útesy a hustá tropická džungle. Malajský ostrov Tioman nabízí kombinaci, kvůli které sem míří milovníci šnorchlování a potápění i cestovatelé, kteří chtějí několik dní jen odpočívat u moře. Přestože patří k nejrozvinutějším ostrovům na východním pobřeží země, stále se tu dají najít klidná místa daleko od ruchu velkých turistických letovisek.

Žebříček nejlepších letišť na světě. První místo patří Evropě

Nejlepší velké letiště na světě má podle nového žebříčku Barcelona. Mezi menšími letišti zvítězil Düsseldorf. Oba evropské uzly bodovaly hlavně díky rychlé bezpečnostní kontrole, dobrému spojení a široké nabídce letů.

35 959 letů denně. Evropa zaznamenala rekordní letní letecký provoz navzdory válce na Blízkém východě

Evropské nebe letos v létě zažilo historicky nejsilnější provoz. V červenci a srpnu se nad kontinentem uskutečnilo v průměru 35 959 letů denně. Proti loňsku jejich počet vzrostl o 2,4 procenta, přestože leteckou dopravu výrazně ovlivnila válka na Blízkém východě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama