EvropaVysoké Tatry bez davů. Tyhle túry vedou k horským plesům i vodopádům

Vysoké Tatry bez davů. Tyhle túry vedou k horským plesům i vodopádům

Rysy, Štrbské pleso nebo trasa k Popradskému plesu patří k nejznámějším místům Vysokých Tater, za pěkného počasí se ale turisté mohou na populárních stezkách potkávat ve velkém. Stačí přitom zamířit o něco dál a hory nabídnou úplně jiný zážitek. Mezi méně vytíženými trasami jsou túry k horským plesům, vodopádům i dlouhé přechody divokými dolinami.

Popradské pleso představuje jeden z nejlepších výchozích bodů pro túry v centrální části slovenských Vysokých Tater. Přímo od jezera lze vyrazit na několik tras různé obtížnosti, od relativně snadného výstupu do Sedla pod Ostrvou až po náročnou cestu na Rysy.

Právě Rysy ale patří mezi místa, kde se za dobrého počasí soustředí velké množství turistů. Podobně rušná bývá v létě i trasa ze Štrbského plesa k Popradskému plesu. Kdo hledá více klidu, nemusí přitom rezignovat na výhledy ani vysokohorskou krajinu.

Od Popradského plesa k jezerům i přes horské sedlo

Jednou z nejjednodušších možností je výstup z Popradského plesa do Sedla pod Ostrvou. Sedlo leží mezi vrcholy Ostrva a Tupá a stezka k němu stoupá v dlouhých serpentinách, díky kterým není výstup příliš prudký.

Cesta z Popradského plesa nahoru zabere pomalým tempem přibližně hodinu a půl. Celá túra tam a zpět měří kolem pěti kilometrů a lze ji zvládnout přibližně za tři hodiny. Odměnou jsou výhledy na Popradské pleso a okolní tatranské štíty.

Ze sedla navíc není nutné vracet se stejnou cestou. Zkušenější turisté mohou pokračovat přes Batizovskou dolinu směrem ke Sliezskemu domu. Právě v této oblasti se nachází také Batizovské pleso, které nabízí možnost uniknout davům mířícím na známější vrcholy.

Delší varianta začínající už na Štrbském plese měří k Batizovskému plesu a zpět přibližně 22 kilometrů. První úsek k Popradskému plesu může být během letních víkendů velmi rušný, po odbočení směrem k Sedlu pod Ostrvou ale turistů rychle ubývá.

Dalším cílem dostupným z Popradského plesa je Veľké Hincovo pleso ležící v nadmořské výšce 1 948 metrů. Trasa začíná přímo před horským hotelem u jezera a vede vzhůru kamenitým terénem. Od plesa lze pokračovat také na Kôprovský štít vysoký 2 367 metrů.

Nejnáročnější z klasických tras v této oblasti míří na Rysy. Ze slovenské strany vede červená značka kolem Žabích ples k Chatě pod Rysy a dále na vrchol ležící na slovensko-polské hranici. V horní části je cesta kamenitá a na jednom úseku ji usnadňují kovové prvky.

Za větším klidem do tatranských dolin

Ještě méně lidí lze potkat na trasách, které začínají dál od nejznámějších tatranských středisek. Jednou z nich je Kôprová dolina s Kmeťovým vodopádem. Cesta vede podél horského potoka a k vodopádu má poměrně mírný profil. Kdo pokračuje dál, dostane se přes louky do vysokohorské krajiny s plesy pod strmými štíty.

Celá trasa může měřit kolem 25 kilometrů, právě její délka je ale jedním z důvodů, proč zde bývá méně lidí. K samotnému Kmeťovu vodopádu vede nejjednodušší z méně známých tras, zatímco pokračování hlouběji do doliny už znamená dlouhý horský den.

Podobný charakter má Bielovodská dolina a výstup k Litvorovému plesu. Přibližně pětadvacetikilometrová túra začíná nedaleko Tatranské Javoriny u polských hranic. Zpočátku vede podél horského potoka a přes dřevěné mostky, později začne prudčeji stoupat kamenitým terénem do vysokohorského kotle s Litvorovým plesem.

Klidnější alternativu nabízí také cesta k Zelenému plesu přes Belianské Tatry. Většina turistů k němu míří jinou trasou přes Veľkou Svišťovku, zatímco cesta z Tatranské Kotliny přes Veľké Biele pleso bývá podstatně klidnější. Je dlouhá přibližně 25 kilometrů, ale nevede technickým terénem a v létě prochází loukami plnými horských květin.

Náročnější možností je trasa z Tatranské Polianky přes Velické, Dlhé a Zamrznuté pleso. Měří kolem 16 kilometrů a s rostoucí nadmořskou výškou se mění z běžné horské stezky v divočejší a techničtější terén. Horní část mezi Dlhým a Zamrznutým plesem je exponovaná a obsahuje také úsek zajištěný řetězem.

Výhodou některých méně známých tras je nejen menší množství turistů, ale i možnost poznat úplně jinou podobu Vysokých Tater. Místo fronty na známý vrchol vedou dlouhými dolinami, kolem vodopádů a k horským plesům ukrytým pod skalními stěnami. Cenou za větší klid bývá především delší vzdálenost a horší dostupnost výchozích míst.

Nejčtenější

Pod tímhle mostem v Kostarice číhají obří krokodýli. Můžete je pozorovat zdarma

Stačí zastavit u silnice, dojít doprostřed mostu a podívat se dolů. V řece Tárcoles v Kostarice žijí desítky krokodýlů amerických a některé exempláře měří přes čtyři metry. Slavný Crocodile Bridge patří k nejjednodušším místům v zemi, kde lze tato mohutná zvířata pozorovat ve volné přírodě. A vstupné se neplatí.

Rijád se mění před očima. Co vidět v saúdské metropoli za pár dní

Ještě před několika lety patřila Saúdská Arábie mezi země, kam se běžný turista prakticky nevydal. Dnes masivně investuje do cestovního ruchu a její hlavní město se mění závratným tempem. V Rijádu se vedle historických pevností a tradiční hliněné architektury objevují mrakodrapy, obří zábavní komplexy a nové čtvrti. A kousek za městem čeká poušť s místem, které dostalo příznačný název Edge of the World.

Khor Virap, klášter se slavným výhledem na Ararat, ukrývá temnou kobku

Na první pohled je to jeden z nejfotogeničtějších obrazů Arménie. Starobylý klášter stojí uprostřed krajiny a za ním se zvedá mohutný zasněžený Ararat. Khor Virap ale není jen místem pro dokonalou fotografii. Pod jeho zdmi se ukrývá kobka spojená s legendou o muži, který měl změnit náboženské dějiny celé země.

Reykjavík za jeden den. Co vidět v nejsevernější metropoli světa

Reykjavík bývá pro mnoho cestovatelů jen krátkou zastávkou před cestou za islandskými vodopády, sopkami a ledovci. Samotné město ale nabízí dost zajímavostí na celý den. Většina hlavních míst leží blízko sebe, takže centrum snadno projdete pěšky a stihnete kostel Hallgrímskirkja, přístav, koncertní síň Harpa i některé z míst, kde se dá poznat islandská historie a kultura.

Nová pravidla EU pro příruční zavazadla. Cestující dostanou dvě zdarma

Cestování po Evropské unii čeká výrazná změna. Aerolinky budou muset do ceny standardní letenky zahrnout osobní zavazadlo i větší příruční kufr do sedmi kilogramů. Nová pravidla mají začít platit 23. října 2027 a mají také zabránit tomu, aby se poplatek za zavazadlo objevil až během rezervace jako dodatečný náklad.

Za západem slunce pod Teide. Tenerife láká na večer v sopečné krajině

Lávová pole, skalní věže a silueta nejvyšší hory Španělska. Národní park Teide na Tenerife nabízí při západu slunce výhledy, kvůli kterým stojí za to odložit návrat na pobřeží. Večerní návštěvu navíc můžete spojit s pozorováním hvězd. Do hor si ale přibalte teplé oblečení, i když jste odpoledne strávili na pláži.

Čtyři samci a jedna samice. Seznamte se s gepardími paterčaty z pražské zoo

Čtyři samci a jedna samice geparda štíhlého vyrůstají v pražské zoologické zahradě. Paterčata se narodila 18. června a první měsíce strávila se svou matkou v chovatelském zázemí. Na přelom září a října zoo ohlásila jejich přesun před návštěvníky, kteří je mají najít ve výběhu vedle Pavilonu šelem a plazů.

Navštivte Šen-čen, čínské město budoucnosti

Ještě na konci 70. let byl Šen-čen poměrně malým čínským městem u hranice s Hongkongem. Dnes má jeho metropolitní oblast přes 18 milionů obyvatel, sídlí tu technologické společnosti a panorama zaplnily mrakodrapy. Město přitom nabízí víc než jen pohled na moderní Čínu. Najdete tu rozlehlé parky, muzea, pláže i jednu z největších atrakcí pro milovníky elektroniky.

Z Dubaje do Abú Zabí můžete nově dojet vlakem

Mezi Dubají a Abú Zabí začaly poprvé jezdit pravidelné osobní vlaky. Nové spojení Etihad Rail zvládne cestu mezi dvěma nejvýznamnějšími městy Spojených arabských emirátů za něco málo přes hodinu. Nejlevnější jízdenka stojí 39 dirhamů, tedy přibližně 220 korun.

Nejkrásnější horské výhledy v Rakousku, kam se dostanou i začátečníci

Zelená jezera hluboko pod nohama, zasněžené štíty na obzoru a Alpy táhnoucí se až k hranicím sousedních zemí. Za některými z nejkrásnějších výhledů v Rakousku přitom není nutné šplhat celé hodiny do kopce. Na řadu vrcholů a vyhlídek pomůže lanovka, ozubnicová železnice nebo horská silnice.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama