Silná bouře zasáhla Torres del Paine a zabila pět turistů na nejobtížnějším úseku O Circuit. Událost odhalila vážné slabiny v systému varování, dozoru i organizace záchrany v jednom z nejnavštěvovanějších parků Patagonie.
Na oblíbený O Circuit v chilském parku Torres del Paine vyráží ročně tisíce lidí. Stezka však 17. listopadu změnila běžnou výpravu v boj o život. Před úsvitem vyšlo z kempu Los Perros zhruba třicet turistů, aby překonali sedlo John Garner Pass. Začínalo pršet, foukal vítr, nic neobvyklého pro místní krajinu. Jenže podmínky se prudce zhoršily ještě před polednem a během chvíle zmizela viditelnost i trail.
Chilean authorities have launched an internal investigation to probe what went wrong after five tourists died in a devastating snowstorm at Torres del Paine National Park. An official confirmed that the victims died from hypothermia pic.twitter.com/3aaORKRiPP
— Reuters (@Reuters) November 21, 2025
Bouře rozdělila skupinu a uvěznila lidi na hřebeni
Hlavní úsek treku vede vysoko nad hranicí lesa. Právě tam turisty zastihl prudký blizard s horizontálním sněhem, nárazy větru a teplotami hluboko pod nulou. Někteří se snažili otočit, jiní pokračovali dál, aniž tušili, jak rychle se bouře mění. Skupina se roztrhla a část lidí uvízla v otevřeném terénu bez možnosti úniku. Pět z nich nepřežilo: britská turistka Victoria Bond, německá dvojice Nadine Lichey a Andreas von Pein a mexický pár Cristina Calvillo Tovar a Julian Garcia Pimentel. Později je nalezli poblíž vrcholové části sedla.
Podle svědectví přeživších nedostali turisté jasná varování o tom, že se podmínky na sedle rychle zhoršují. Zaměstnanci kempu ujišťovali, že jde o „normální“ počasí. Trasa zůstala otevřená, ačkoliv předpovědi se během rána zjevně rozcházely s realitou. Hikerům chyběl jakýkoliv kontrolní bod, kde by jim ranger doporučil návrat.
Chybějící dozor i pomalá reakce úřadů
Kritika míří hlavně na absenci dozoru v nejnavštěvovanějším patagonském parku. V době bouře se v klíčové části nenacházel žádný ranger. Mnozí byli mimo službu kvůli povinnému hlasování ve volbách. Potvrdila to i Conaf, která spravuje chilské národní parky. V celém Torres del Paine pracovalo v ten den jen něco přes padesát zaměstnanců, což je na tak rozlehlou oblast zanedbatelné číslo.
Turisté si tak museli pomáhat sami. Hikeři z různých zemí se spontánně spojili, aby hledali pohřešované a poskytli první pomoc. Australanka Emily Dong popsala, že musela na ledové plotně lézt po čtyřech, protože vítr „bouchal ze strany do strany“. Když se po několika hodinách dostala zpět k Los Perros, museli si lidé sami vyžádat přístup do zaměstnanecké místnosti a proměnit ji v improvizované ošetřovací místo.
Mezitím se ukázalo, že několik lidí chybí. Záchranná akce začala až po aktivaci SOS signálu. Dobrovolníci vyrazili zpět do bouře a narazili na jednu z obětí i její partnerku, která bojovala s těžkou hypotermií. Hikeři ji dopravovali na provizorních nosítkách složených z trekových holí, pásky a lana, zatímco dva zdravotníci z Austrálie se ji snažili stabilizovat.
Až po několika hodinách dorazili první rangeři. Chata u kempu, která zůstala po celou dobu zamčená, obsahovala plnohodnotná nosítka. Policie se na místo dostala až další den. Těla pěti obětí ležela rozptýlená na dvoukilometrovém úseku u vrcholu sedla.
Systémové selhání a otevřené otázky
Přeživší zveřejnili společné prohlášení, v němž označují tragédii za „strašlivou, ale vyhnutelnou“. Podle nich nikdo neměl ten den sedlo překonávat. Tvrdí, že personál na trase dával špatné informace, rangeri nebyli k dispozici a záchrana stála na turistech, kteří se navzájem hledali v bílé tmě. Celkem 27 lidí potřebovalo lékařské ošetření.
Conaf oznámila interní vyšetřování a přislíbila revizi bezpečnostních a komunikačních protokolů. Soukromý provozovatel kempu Vertice uvedl, že spolupracuje s úřady a dodržuje registrační pravidla, ale nenese odpovědnost za rozhodnutí o uzavírkách trailů. O Circuit zůstal i týden po tragédii uzavřený.
Někteří svědci se obávají, že počet obětí nemusí být konečný. V parku neexistuje jednotný systém povinných check-inů a absence rangerů v krizový den může znamenat, že ne všichni byli včas identifikováni. „Když jsme odletěli, pořád jsem měla pocit, že jsme tam někoho nechali,“ popsala jedna z turistek.
