Santiago de Compostela zažívá příběh, který v posledních letech známe z jiných turisticky oblíbených míst. Město na konci slavné Svatojakubské poutní cesty bojuje s přetlakem návštěvníků, drahými nájmy. Čtvrť kolem katedrály se vyprazdňuje. Poutní boom po covidu-19 posílily sociální sítě.
V Santiagu se snaží jít na davy po dobrém. Sousedský spolek vyvěsil po městě „průvodce dobrými mravy“. Prosí o tišší noci, plastové chrániče na hůlky a respekt k pravidlům v úzkých uličkách. Město zároveň dál plní nové ubytovny i hostely. Trpělivost místních ale bere za své rychleji než dláždění pod kovovými hroty trekových holí.
Pilgrims turn Santiago de Compostela into overtourism flashpoint https://t.co/PjkWYuiI1t
— Euronews Travel (@euronewstravel) September 17, 2025
Rekordy na Caminu
Camino de Santiago má kořeny v 9. století. Poutní trasy vedou z Portugalska i Francie. Popularitu znovu nakopnul film „The Way“ a po pandemii ji vystřelily do výšin sociální sítě a zážitkové cestování. Loni se k cestě oficiálně zaregistrovalo půl milionu lidí. To je pětinásobek počtu obyvatel města a 725násobek proti stavu před čtyřiceti lety. A další turisté přicházejí mimo stezky.
Staré město kolem katedrály se mezitím mění. Náměstí, kde lidé žili celé generace, dnes patří hlavně návštěvníkům. „Nemáme fobii z turismu. Vždy jsme s ním žili v souladu. Odmítání vzniká, když tlak překročí rozumnou míru,“ říká Roberto Almuíña z místního spolku.
Boj o bydlení
Nápor krátkodobých pronájmů zvedl mezi lety 2018 a 2023 nájmy o 44 procent. Radnice proto požádala region o vyhlášení zóny s vysokým tlakem na bydlení. A už loni v listopadu zakázala byty typu Airbnb v historickém centru. Důvod? Úbytek bytů pro rezidenty a růst cen.
Realita je složitější. V centru dál fungují hotely či velké ubytovny v bývalých seminářích, na které se zákaz nevztahuje. A některé byty zákaz obcházejí. Klíče se vyzvedávají z boxů na fasádách. Radnice tvrdí, že kontroly probíhají a nelegální ubytování řeší. Pro nájemníky je to ale slabá útěcha. „Najít něco k pronájmu je nemožné,“ říká výzkumnice Sihara Pérez.
Historické jádro mezi lety 2000 a 2020 přišlo zhruba o polovinu stálých obyvatel. Zůstávají asi tři tisíce lidí. Zmizely železářství i trafiky. Z pekáren zbyla jedna. Většina podniků cílí na turisty.
Na sociálních sítích přibývají stížnosti na hlučné skupiny, cyklisty v protisměru a nekázeň. Město přitom i letos čeká další rekordní množství poutníků. Polovina obyvatel už ekonomiku stavěnou hlavně na turismu odmítá. Ještě před deseti lety to byla necelá třetina.
„Camino je čím dál známější, jezdí mnohem víc lidí,“ říká poutnice Ale Osteso u katedrály. „Spiritualita se občas trochu vytrácí.“ Santiago teď stojí před otázkou, jak zkrotit úspěch, aniž by ztratilo duši poutního cíle i běžného města pro obyčejné lidi.