ZajímavostiTradiční pokrmy zařazené na seznam UNESCO v roce 2022

Tradiční pokrmy zařazené na seznam UNESCO v roce 2022

Co mají společného ukrajinský boršč, francouzská bageta či čínská čajová kultura? Jsou to příklady kulinářských tradic, které byly v roce 2022 mezi posledními přidanými na seznam UNESCO.

UNESCO a jeho Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva k překvapení mnohých uznává i tradice související s jídlem a pitím. Seznamte se s některými z nejnovějších a pochopíte, proč ochutnávání tradičních jídel neodmyslitelně patří k cestovaní a poznávání jiných zemí.

Ukrajinský boršč

Boršč je tradiční polévka, která se jí v mnoha zemích východní Evropy, včetně Ukrajiny, kde je důležitou součástí kulinářské identity. Polévka vděčí za svou zářivou barvu a kyselou chuť své hlavní složce: červené řepě.

Boršč je vydatný a výživný. Obvykle je založen na masovém vývaru kombinovaném s restovanou zeleninou včetně zelí, brambor a rajčat. K dochucení lze použít kopr, bobkový list, majoránku, křen, zázvor, a dokonce i sušené švestky. Někdy se kvůli bílkovinám přidává hovězí nebo rybí maso, zatímco jiní dávají přednost vegetariánské verzi.

Podle některých lidí musí být ‚dobrý boršč‘ dostatečně hustý, aby lžička stála v misce vzpřímeně. Můžeme ho podávat vychlazený nebo teplý a vždy s velkým kopečkem zakysané smetany navrchu.

Ukrajina je běžně považována za domov boršče. Každý region nebo oblast má svůj osobitý recept – například v Kyjevě se často přidává jehněčí maso, zatímco ve Lvově kuchaři používají vídeňskou klobásu.

Umění přípravy ukrajinského boršče naléhavě potřebuje ochranu. To je důvod, proč mu v polovině roku 2022 UNESCO věnovalo zvláštní pozornost a poměrně rychle ho zařadilo na seznam.

Bagetová kultura ve Francii

Bageta – dlouhý, tenký kus bílého chleba – je symbolem Francie a jedním z nejoblíbenějších potravin v zemi. Je to tradice, která sahá až do doby vlády krále Ludvíka XIV. v 18. století.

Tradičně obsahuje francouzská bageta (Baguette de Tradition Française) pouze čtyři přísady: pšeničnou mouku, vodu, droždí a sůl. Denně se peče v pekárnách nebo boulangerích a konzumuje se téměř ke každému jídlu. ‚Dobrá‘ bageta je dlouhá asi 65 centimetrů a má křupavou kůrku.

Původ bagety je neznámý, ale koluje o ní mnoho mýtů. Vynalezl Napoleon Bonaparte bagetu, aby si jeho vojáci mohli nosit chléb po kapsách? Nebo její původ pochází z výnosu o chlebu rovnosti po Francouzské revoluci jako potravina, která překročila společenské hranice?

Každé město i malá vesnice ve Francii má specializované obchody s bagetami. Tradiční je natrhat (ne nakrájet) bagetu na kousky, než si ji vychutnáte s tvarohem, pomazánkami nebo třeba i francouzskou cibulkou.

Al-Mansaf v Jordánsku

Mansaf nebo Al-Mansaf je národní jídlo z blízkovýchodního Jordánska. Skládá se z jehněčího nebo kuřecího masa vařeného v bohaté omáčce z fermentovaného jogurtu s bílou rýží nebo bulgurem.

Název jídla znamená „velký podnos“, což vystihuje způsob, jakým se Mansaf podává ve stylu sdílení uprostřed stolu. Tradičně se připravuje pro zvláštní příležitosti včetně svateb a náboženských svátků.

Původ Mansafu lze vystopovat k beduínské kultuře. V minulosti byl konec mezikmenových konfliktů uznán pouze tehdy, když vůdci obětovali zvíře, aby společně připravili a snědli Mansaf. Sdílené jídlo hraje důležitou sociokulturní roli v jordánské společnosti i dnes.

Pokud budete mít to štěstí, že jste byli pozváni, abyste se podělili o pokrm Mansaf v Jordánsku, pamatujte, že se tento pokrm tradičně jí pravou rukou místo příboru.

Čajová kultura v Číně

Čaj je v Číně způsob života. V roce 2022 UNESCO uznalo, že zpracování, pití a sdílení čaje hraje zásadní roli v čínské kultuře, když přidalo tuto položku (první čínský zápis v této kategorii) na svůj seznam nehmotného kulturního dědictví.

Tento záznam pokrývá vše od technik sběru čajových lístků až po sociální vazby vytvořené v čínských čajovnách. Podle UNESCO se v Číně vyrábí více než 2000 různých čajů z různých kategorií listů a určitých květin a bylin.

V Číně čaj překračuje sociální a ekonomické hranice – je to nápoj, který přijímají všichni, včetně mnoha etnických menšin v zemi.

Vzhledem k tomu, že Čína je celosvětově největším světovým vývozcem čaje, je velká šance, že jste ho již vyzkoušeli. Při návštěvě Číny je nezbytností výlet do Chengdu za návštěvou tradičních čajoven.

Nejčtenější

Podzim jako z pohádky. Jen hodinu od Rigy leží město, kde se lesy mění v moře zlata

Zlaté lesy, středověké hrady a údolí zahalená do podzimních barev. Za podobnou podívanou není nutné cestovat až do americké Nové Anglie. Stačí vyrazit do Lotyšska. Městečko Sigulda se na podzim promění v jednu z nejbarevnějších scenérií Pobaltí. A přestože leží jen hodinu od hlavního města, turistické davy tu většinou nepotkáte.

Berlínská zeď zmizela, její stopy ale dodnes rozdělují město

Více než čtvrt století oddělovala Berlínská zeď rodiny, přátele i celé čtvrti. Po jejím pádu v listopadu 1989 se většina betonové bariéry postupně vytratila, některé úseky však zůstaly zachovány. Dnes připomínají dramatické útěky, oběti komunistického režimu i okamžiky, které změnily evropské dějiny. Kde lze v Berlíně pozůstatky slavné zdi vidět a která místa stojí za návštěvu?

Anglické muzeum vystavuje Banksyho díla. Jedno z nich veřejnost dosud neviděla

Anglické město Colchester láká návštěvníky na výstavu slavného pouličního umělce Banksyho. Historická galerie The Minories představuje 28 autentických děl a certifikovaných tisků, včetně práce, která dosud nebyla veřejně vystavena. Součástí expozice jsou také dvě obrovské betonové stěny s původními graffiti.

Tutanchamon odešel, poklady zůstaly. Egyptské muzeum v Káhiře má stále co nabídnout

Otevření Velkého egyptského muzea u pyramid přitáhlo pozornost celého světa. Původní Egyptské muzeum v centru Káhiry ale rozhodně nezůstalo prázdné. Stále vystavuje tisíce vzácných památek a připravuje další změny před oslavami 125. výročí svého otevření.

Na Bali došel benzin. Turisté ruší výlety, místní čekají hodiny ve frontách

Oblíbený indonéský ostrov Bali zasáhl nedostatek pohonných hmot. Před čerpacími stanicemi se tvoří až několikakilometrové fronty, některé pumpy musely dočasně zavřít a turisté kvůli prázdným nádržím ruší své plány. Úřady ujišťují, že paliva je dostatek a problém způsobily komplikace s jeho dopravou na ostrov. Situaci se nyní snaží vyřešit nepřetržitým zásobováním.

Vancouver Island: Ostrov, kde se surfuje mezi pralesy a kosatky plavou podél pobřeží

Divoké pláže bičované vlnami Pacifiku, deštné lesy, pozorování velryb i domky postavené přímo nad vodou. Kanadský Vancouver Island patří k místům, kde si na své přijdou milovníci přírody i dobrodružství. Na jednom ostrově lze vyrazit na několikadenní trek divočinou, surfovat v oceánu nebo pozorovat kosatky z kajaku. A překvapivě tu nechybějí ani vinice či tradiční britský čaj.

Od ústřic k ponorkové základně. Bordeaux není jen o víně

Francouzské Bordeaux proslavilo především víno, ale jeho historické ulice ukrývají mnohem víc než vinné sklepy a degustační bary. Návštěvníci tu mohou vystoupat na gotickou zvonici, prozkoumat bývalou vojenskou základnu proměněnou v kulturní centrum nebo se projít po největším vodním zrcadle na světě. A mezi tím ochutnat čerstvé ústřice přímo na tržišti.

Římské ruiny pod chodníkem a šachy v parku. Sofie má překvapivě mnoho tváří

Pod bulharskou metropolí se skrývá antické město, nad ulicemi se lesknou zlaté kupole pravoslavných chrámů a v parcích místní rozehrávají nekonečné šachové partie. Sofie spojuje římskou historii, orientální dědictví i živou současnou kulturu. A přestože se na turistických seznamech evropských metropolí často ztrácí, její nejzajímavější místa se dají pohodlně prozkoumat během jediného dne.

Pod hladinou čeká potopené letadlo i tank. Jordánské moře skrývá překvapení

Korálové zahrady plné barevných ryb, průzračné moře a vojenské letadlo odpočívající na dně. Jordánská Aqaba ukazuje úplně jinou tvář Blízkého východu. Místo pouštních dun a starověkých památek tu návštěvníky čekají pláže, potápění a podmořské atrakce, které by na dovolené v Jordánsku čekal málokdo. A za sluncem se sem dá vyrazit i v zimě.

Za dvě hodiny z Krakova do horského ráje. Zakopané má horské štíty, termální lázně i výborné jídlo

Polské Zakopané patří k oblíbeným horským destinacím, které mají co nabídnout v každém ročním období. Město na úpatí Tater láká na turistické stezky, horská jezera, lyžování i termální lázně. Vedle přírodních krás tu návštěvníci objeví také tradiční goralskou kulturu, dřevěnou architekturu a vydatnou místní kuchyni. Z Krakova se sem přitom dostanete přibližně za dvě hodiny.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama