AktualityZemě Pána prstenů, kde se maká až 17 hodin denně. Cestování i...

Země Pána prstenů, kde se maká až 17 hodin denně. Cestování i práce na Novém Zélandu s Tomášem Šapovalovem

Nový Zéland se po dlouhé době opět otevřel světu. A co je nejzásadnější pro české cestovatele, opět se otevřela i kvóta na Working Holiday víza pro ČR. Jak s nimi vycestovat do země Pána prstenů?

Jaké jsou v současné době možnosti cestování či práce na Novém Zélandu nám prozradil Tomáš Šapovalov, cestovatel, odborník na Nový Zéland a autor největšího českého portálu o Novém Zélandu Visitkiwi.cz. Povídat si budeme nejen o situaci v době pandemie covidu, ale zejména o tom, proč se do této země vydat a jak naplno využít možnosti, které máme.

Tomáši, jaké byly ty bezmála 2 roky, kdy byl Nový Zéland z důvodu covidu uzavřený?

No, byla to rozhodně velmi nezvyklá situace. Nový Zéland podobně jako Austrálie zvolil cestu absolutní izolace. Je třeba říct, že tyto země k tomu mají na rozdíl od nás podmínky. Velmi jednoduše se mohou naprosto odříznout od zbytku světa. Novozélandská vláda reagovala na hrozbu pandemie velice rychle a z našeho pohledu velmi drastickými opatřeními.

Na jejich způsobu řízení covidové situace jsem obdivoval, jak byly jasně definovány jednotlivé stupně, tzv. Alerty a vláda mezi nimi jen přepínala. Takže každý jasně věděl, jaká opatření se ho v té dané chvíli týkají. Nedocházelo k žádným zmatkům, kdy večer platilo to, co se ráno předtím zrušilo a naopak.

Jaká je situace teď?

Nový Zéland se postupně otevírá. Už před létem se obnovila možnost vycestovat většině držitelů víz a postupně do podzimu už budou moct cestovat i běžní turisté. Důležité však je, že se Nový Zéland otevřel pro držitele českých Working Holiday víz. Nejen že se obnovila víza pro všechny, kdo je dostali v roce 2020 a nemohli odjet, ale zároveň se otevřela nová kvóta! Další cestovatelé si tak o ně mohli zažádat.

Byl o víza zájem jako v předchozích letech?

Česká republika má přiděleno každý rok 1200 míst. V přechozích letech všechna místa zmizela za několik desítek minut. Letos byla situace velmi odlišná a kvóta se nevyčerpala ihned po otevření. Dokonce byla volná místa k dispozici ještě před pár dny, když jsem se na to naposledy díval.

Čím je to způsobeno?

Na tohle se poměrně těžko odpovídá, ale podle mého názoru je to z několika důvodů. Jednak se o Novém Zélandu ve spojitosti s Working Holiday vízy prakticky nemluvilo, spousta lidí také za 2 roky změnila své plány. Dalším faktorem je to, že Nový Zéland vyžaduje pro vstup na své území dokončené očkování. A věková kategorie do 35 let, které se tato víza týkají, je u nás poměrně výrazně neočkovaná.

Pobavme se víc o samotných Working Holiday vízech. V čem jsou tak zajímavá pro mladé české cestovatele?

Toto vízum umožňuje mladým lidem do 35 let žít, pracovat, studovat a cestovat na Novém Zélandu po dobu jednoho roku. Není vůbec složité ho získat a jde tak o nejjednodušší cestu, jak se na tak dlouhou dobu dostat na Nový Zéland a navíc tam i pracovat.

Je těžké na Novém Zélandu sehnat práci? A v jakých oborech se mladí lidé nejčastěji uplatňují?

Sehnat práci není těžké, koneckonců Working Holiday víza existují hlavně proto, aby mladí lidé z celého světa pokryli pracovní pozice, o které místní nemají zájem. Nejčastěji se jedná o práci v zemědělské produkci, zejména sady a podobně. Sběr jablek, třešní nebo kiwi je fyzicky velmi náročný a na místní poměry nejde o moc dobře placenou práci. Na druhou stranu, mladí cestovatelé si takto mohou vydělat poměrně dost peněz, pokud pracují intenzivně a dlouho. Není výjimkou, že se pracuje 17 hodin denně, 7 dní v týdnu. Tímhle tempem jste schopni si za 3 týdny vydělat na další 3 měsíce cestování. Vše samozřejmě záleží na vašem životním stylu.

Cestovatelé se také často uplatňují ve službách. Restaurace, bary, hotely, tam všude se dá najít práce, stejně jako ve stavebnictví, ideálně pokud máte nějakou zkušenost. Kvalifikovaná práce se shání obtížněji, ale v některých oborech máte velkou šanci, například v IT. Platy zde jsou pak na úplně jiné úrovni.

Nový Zéland je pověstný svou panenskou přírodou, je to stále pravda?

Příroda je stále největším lákadlem pro turisty, o tom není pochyb. Zároveň už ale úplně neplatí, že je panensky netknutá. Nápor turistů a intenzivní chov dobytka si vybírají svou daň. Před pandemií sem jezdilo více turistů, než je příroda schopná zvládnout bez následků. Chování některých z nich zrovna nepomáhá, proto se dnes zpřísňují pravidla pro návštěvníky. Například dříve povolené volné kempování je dnes na mnoha místech omezeno a smíte přespat leda v kempech.

Intenzivní přechod z chovu ovcí na chov hovězího dobytka zatěžuje louky a zejména podzemní vody. V důsledku globálního oteplování odtávají místní ledovce. Plošná aplikace jedu 1080 proti drobným šelmám je také velkým tématem.

Tohle vše vždy zmiňuji i na svých přednáškách, protože je podle mě nutné prezentovat obě strany mince. Nicméně stále bezesporu platí, že místní příroda je nádherná a jedinečná. Nový Zéland je velmi specifický. Tím, že se hlavní ostrovy rozkládají o severu k jihu, se charakter krajiny mění každých pár set kilometrů. Během jedné jízdy autem můžete vidět naprosto odlišné scenérie. Zasněžené hory dělí jen pár hodin jízdy od zlatých písečných pláží, pouštní duny jsou nedaleko deštných pralesů. Když vyrazíte ve správnou dobu a na správné místo, můžete mít sami pro sebe rozsáhlé planiny nebo kilometry horských stezek. Stejně tak ale můžete absolvovat v plné sezoně hlavní treky ve společnosti stovek dalších turistů.

Na jak dlouho je potřeba na Nový Zéland vyrazit, aby člověk viděl alespoň to nejzajímavější?

Tohle je velmi častá otázka a téměř vždy musím lidi přesvědčovat, aby změnili své plány. Za mě je naprosté minimum na Severní ostrov 1 týden a 3 týdny na Jižní ostrov. To se ale bavíme opravdu jen o těch nejznámějších místech a stále budete trávit dost času na cestách.

Já osobně jsem cestováním po Jižním ostrově strávil něco přes 3 měsíce a stejně jsme nenavštívili úplně všechno. Pokud tedy nemáte alespoň měsíc času, doporučuji navštívit pouze jeden ostrov a na druhý se vrátit později. Člověk by si měl ta místa vychutnat, ne trávit hodiny v autě, vyběhnout ven, udělat pár fotek a pokračovat dál.

Nový Zéland je neodmyslitelně spojen s Pánem prstenů. Jak často lze na odkazy na toto dílo narazit?

Tak pokud přiletíte do Aucklandu, tak hned na letišti!

Pán prstenů je pro Nový Zéland samozřejmě velké téma. Všech 6 filmů je vlastně obrovskou reklamou na přírodu Nového Zélandu. Bohužel pro filmové nadšence a naštěstí pro novozélandskou přírodu zde platí přísné zákony pro filmaře. Každé místo, na kterém se natáčí, je nutné opustit v původním stavu. Takže v reálu na žádné pozůstatky po natáčení nenarazíte.

Samozřejmě najdete ikonická místa, jako je třeba Hora osudu, kterou v reálu představuje hora Mt. Ngauruhoe. Největším turistickým cílem je samozřejmě Hobitín, kde se během chvilky přenesete do kouzelného světa plného hobitů, čarodějů a dalších nadpřirozených bytostí. Filmoví nadšenci pak vyrážejí hledat místa, kde se natáčelo, podle dostupných map a seznamů lokací.

Ty se snažíš o propagaci Nového Zélandu i tzv. offline, naživo. Pořádáš festival Zažij Nový Zéland. Jak se ti to daří?

Festival Zažij Nový Zéland má za sebou 2 úspěšné ročníky v pražském kině Dlabačov, ale pak přišel covid a následující 2 ročníky tak proběhly pouze online. Namísto toho jsme s kamarádem Slávkem Králem a obcí Dolní Hradiště rozjeli festival Cestovatelská Střela. Ten není zaměřen na Nový Zéland, ale naopak se snažíme pokrýt co nejširší množství témat a zveme k nám ty nejznámější české cestovatele. Koná se pravidelně koncem srpna, tento rok v termínu 26. – 28. 8. v Dolním Hradišti poblíž Plzně.

Nejčtenější

Mexické vodopády, které netečou. Hierve el Agua vznikaly tisíce let

Na první pohled vypadají jako obrovské vodopády, které někdo zastavil uprostřed pádu. Ve skutečnosti jde o skalní útvary vytvořené minerální vodou během tisíců let. Hierve el Agua v mexickém státě Oaxaca patří k pozoruhodným přírodním úkazům. Nad strmými útesy se navíc rozprostírají přírodní prameny a jezírka s výhledem na okolní hory, ve kterých se návštěvníci mohou vykoupat.

Černé sopky, bílé střechy a revoluce v ulicích Leónu

Sjíždění černých svahů aktivní sopky, výhledy ze střechy největší katedrály Střední Ameriky nebo setkání s pamětníky revoluce. Nikaragujské město León spojuje adrenalinové zážitky s koloniální architekturou a bouřlivou historií. A kdo si chce odpočinout od rozpálených ulic, může během půlhodiny dorazit na pláže Tichého oceánu.

Kambodžský ostrov jako z pohlednice. Jeho tropický ráj ale mizí

Bílý písek, tyrkysové moře a palmy místo rušných ulic. Kambodžský ostrov Koh Rong Samloem nabízí tropickou dovolenou daleko od velkých turistických center. Návštěvníci sem míří za koupáním, šnorchlováním i odpočinkem v houpací síti. Ostrov však prochází proměnami a některé jeho části už poznamenala rozsáhlá výstavba. Objevte ho dřív, než ostrov zaplaví turisté.

Dva dny mezi faraony. Egyptský Luxor ukrývá jedny z největších pokladů starověku

Monumentální chrámy, hrobky dávných panovníků a hieroglyfy, jejichž barvy přečkaly tisíciletí. Egyptský Luxor bývá označován za největší muzeum pod širým nebem na světě. Město na březích Nilu soustřeďuje mimořádné množství památek starověkého Egypta a k jejich poznávání přitom mohou stačit pouhé dva dny. Stačí si návštěvu rozdělit mezi západní a východní břeh řeky, z nichž každý odhaluje jinou kapitolu egyptské historie.

Na obří skále se tyčí zřícenina jako z pohádky. Od českých hranic je jen pár kilometrů

Jen několik kilometrů od českých hranic se nad saským městečkem Oybin tyčí mohutná pískovcová skála, na jejímž vrcholu stojí zříceniny středověkého hradu a gotického kláštera. Místo si oblíbil už Karel IV., který zde nechal vybudovat císařské sídlo. Dnes patří Oybin k nejromantičtějším památkám Žitavských hor a na podzim nabízí působivé výhledy do okolních lesů.

Africké safari po vlastní ose. V Etoshe nepotřebujete průvodce

Lvi, sloni, žirafy i vzácní černí nosorožci se tu shromažďují kolem několika napajedel uprostřed vyprahlé krajiny. Národní park Etosha na severu Namibie patří k nejpozoruhodnějším místům pro pozorování africké divoké přírody. Na rozdíl od řady jiných safari destinací jej navíc mohou návštěvníci objevovat vlastním autem, bez organizovaného výletu či průvodce. A někdy stačí jen zaparkovat, vypnout motor a čekat, až zvířata přijdou sama.

Španělé na něj nedají dopustit, zahraniční turisté ho přehlížejí. Čím je Santander tak výjimečný?

Zatímco Barcelona nebo Málaga přitahují davy zahraničních návštěvníků, na severním pobřeží Španělska leží město, které si oblíbili především samotní Španělé. Santander, hlavní město Kantábrie, nabízí dlouhé písečné pláže, zelené pobřeží Atlantiku a vyhlášenou gastronomii. Přestože jeho historické centrum poznamenal ničivý požár, návštěvníky si získává především přírodou, přímořskou atmosférou a možnostmi aktivního odpočinku.

Bílé pláže, tyrkysové moře a minimum turistů. Objevte karibský ráj v Portoriku

Jemný bílý písek, průzračná voda a palmy sklánějící se nad pobřežím. Portoriko nabízí některé z nejkrásnějších pláží Karibiku, od oblíbených turistických letovisek až po odlehlé ostrůvky, kam se lze dostat pouze lodí. Zatímco některá místa jsou ideální pro rodiny s dětmi, jiná přitahují surfaře nebo milovníky šnorchlování.

Beethoven, Bach i Wagner. Lipsko bude v roce 2027 rájem milovníků hudby

Německé Lipsko se dostalo mezi 25 nejlepších turistických destinací pro rok 2027 podle časopisu National Geographic. Saské město, v němž působili Johann Sebastian Bach, Felix Mendelssohn či Richard Wagner, připravuje na příští rok řadu hudebních událostí. Návštěvníci se mohou těšit na festival věnovaný Beethovenovi i rozšíření turistické trasy po stopách slavných skladatelů. Lipsko však nabízí také historické památky, muzea a jednu z nejstarších restaurací na světě.

Evropské hřbitovy se stávají turistickými hity. Mezi favority je i Praha

Zapomeňte na strašidelné domy a organizované prohlídky s duchy. Stále více cestovatelů objevuje kouzlo historických hřbitovů, které nabízejí působivou architekturu, umělecká díla i příběhy slavných osobností. Nový žebříček nejzajímavějších evropských pohřebišť ukazuje, že za nevšední atmosférou není nutné cestovat daleko. Mezi doporučovanými místy nechybějí ani pražské Olšanské hřbitovy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama