EvropaVesnice duchů za sucha vystupuje nad hladinu vody

Vesnice duchů za sucha vystupuje nad hladinu vody

Když zavládne obzvláště suché období, nad hladinou vody se objeví přízračné holé zdi 2000 let staré vesničky. Byla zničena při stavbě přehrady a dnes se jejími ulicemi prohánějí pouze ryby.

Vilarinho da Furna, v obci Terras de Bouro v okrese Braga v severním Portugalsku, byla stará vesnice, která byla vymazána z mapy v roce 1972 výstavbou nedaleké přehrady. Nádrž na řece Homem byla naplněna a vesnice zmizela pod hladinou. Ne však navěky. Jednou za čas, když hladina vody v přehradě klesne pod určitou úroveň, vynoří se přízračné budovy kdysi kvetoucí vesnice.

V zájmu pokroku

Smrt Vilarinha da Furny byla náhlá. Je to starý příběh. Velká korporace chce pozemek pro velký projekt, lidé jsou donuceni se přestěhovat a jejich domovy jsou v zájmu pokroku zničeny. Velkou korporací byla v tomto případě Portugalská elektrárenská společnost a velkým projektem byla vodní přehrada o výkonu 125 MW.

Desítky měst a vesnic po celém světě potkal stejný osud v rukou energetických společností. Ale Vilarinho da Furna nebyla jen tak ledajaká vesnice. Byla to 2000 let stará vesnice postavená během římských dob. Ačkoli o její rané historii není mnoho známo, stále existuje několik ruin ze starších časů. Nejpozoruhodnější z nich jsou tři římské mosty.

V době, kdy byla vesnice zaplavena, měla Vilarinho da Furna 300 obyvatel. Chovali slepice, krávy, prasata, ovce a kozy. Na kopcích byly pastviny a orná půda byla úrodná.

K evakuaci vesnice došlo na začátku září 1969 a poslední obyvatel se odstěhoval v roce 1971. Elektrárenská společnost těmto lidem vyplatila velmi malé odškodnění, pouhých půl escuda za metr čtvereční půdy. Což bylo tak akorát na nákup poloviny sardinek. Pro dům a stavby byla sazba pevně stanovena na 5 escudo za metr čtvereční. Vesničané si tedy odnesli vše, co mohli unést, včetně střešních tašek. Většinou zůstaly jen holé zdi domů.

Jak spatřit pozůstatky této vesnice

Nyní, když udeří obzvláště dlouhé období sucha, turisté se hrnou ke břehům přehrady, aby zahlédli vesnici vynořující se nad hladinou. V nedalekém São João do Campo bylo vybudováno muzeum věnované ztracené vesničce. Od té doby, co byla zaplavena, proběhlo několik připomínkových akcí. Lodě s průhledným dnem v poslední době vozí turisty do blízkosti vesnice, takže jsou vidět její pozůstatky a historie není navždy ztracena.

Je možné najít místní obyvatele, kteří vás odvezou na jezero na lodi, ale moc blízko se k ruinám nepřiblížíte. Vzhledem k tomu, že hladina vody kolísá, může to být pro lodě velmi nebezpečné. Pokud nejste potápěči a neponoříte se zaplavených ulic sami, nebo nepřijedete za sucha, ruiny neuvidíte. Nicméně v oblasti lze nalézt krásné turistické stezky.

Nejčtenější

Jak vypadaly Spojené arabské emiráty v minulosti? Navštivte zahradní město Al Ain

Mrakodrapy, luxusní hotely a nekonečné pobřeží nejsou jedinou tváří Spojených arabských emirátů. Al Ain leží hluboko ve vnitrozemí u hranice s Ománem a místo futuristických panoramat nabízí palmové oázy, staré pevnosti, archeologické památky i tradiční velbloudí trh. Město tak připomíná, jak oblast vypadala dávno před ropným boomem.

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama