Dělníci kopající studnu u města Xi’an v Číně v roce 1974 narazili na jeden z největších archeologických objevů na světě. Vykopali hliněného vojáka v životní velikosti připraveného k boji. To však zdaleka nebylo vše.
Kopáči informovali čínské úřady, které na místo vyslaly vládní archeology. Našli ne jednoho, ale tisíce hliněných vojáků! Každý z nich má jedinečný výraz obličeje a jsou rozmístěni podle hodnosti. A i když jsou dnes z velké části šedí, skvrny barvy naznačují pestrobarevné oblečení. Další vykopávky odhalily meče, hroty šípů a další zbraně, mnohé v původním stavu.
Vojáci jsou v podzemních chodbách podobných příkopům. V některých chodbách jsou hlinění koně seřazeni po čtyřech vedle sebe, za nimi dřevěné vozy.
Vykopávky odhalovaly další a další vojáky. Foto: Pixabay
Terakotová armáda, jak je známo, je podle archeologů součástí propracovaného mauzolea vytvořeného, aby doprovázelo prvního čínského císaře do posmrtného života.
Mladý císař, který sjednotil Čínu
Ying Zheng nastoupil na trůn v roce 246 př.n.l. ve věku 13 let. Do roku 221 př.n.l. sjednotil mezi sebou válčící království a přijal jméno Čchin Š’-chuang-ti, První svrchovaný císař Čchinů.
Během své vlády Čchin standardizoval mince, váhy a míry. Propojil jednotlivé státy kanály a silnicemi. Také je považován za autora stavby první verze Velké zdi.
Podle spisů dvorního historika Siama Qiana následující dynastie Han nařídil Čchin stavbu mauzolea krátce po nástupu na trůn. Na projektu, který byl zastaven v roce 209 př.n.l. uprostřed povstání rok po císařově smrti, pracovalo více než 700 000 dělníků.
K dnešnímu dni byly částečně odhaleny čtyři jámy. Tři jsou plné terakotových vojáků, vozů tažených koňmi a zbraní. Čtvrtá jáma je prázdná, svědčí o původní nedokončené stavbě.
Archeologové odhadují, že jámy mohou obsahovat až 8 000 terakotových soch, ale celkový počet nemusí být nikdy znám.
Více než 700 000 dělníků pracovalo na tisících jedinečných terakotových soch. Foto: Pixabay
Nevykopaná hrobka je údajně plná pokladů
Samotná Čchinova hrobka zůstává nevykopána, i když spisy Siama Qiana naznačují ještě větší poklady. „Hrobka byla plná modelů paláců, pavilonů a kanceláří, stejně jako ušlechtilých nádob, drahých kamenů a rarit,“ stojí v překladu textu.
Zpráva naznačuje, že hrobka obsahuje repliky řek a potoků v této oblasti vytvořené pomocí rtuti tekoucí do moře přes kopce a hory z bronzu. Drahé kameny, jako jsou perly, údajně představují slunce, měsíc a další hvězdy.
Moderní testy na mohyle hrobky odhalily neobvykle vysoké koncentrace rtuti, což alespoň částečně potvrzuje věrohodnost historické zprávy.
Čínští archeologové také používají technologii dálkového průzkumu k průzkumu mohyly hrobky. Tato technika nedávno odhalila podzemní komoru se čtyřmi schodovitými stěnami. Archeolog pracující na místě řekl čínskému tisku, že komora mohla být postavena pro duši císaře.
Experimentální jámy vykopané kolem hrobky odhalily tanečníky, hudebníky a akrobaty plné života a zachycené uprostřed představení, což je ostrý kontrast k vojenským pózám slavných terakotových vojáků.
Další vykopávky samotné hrobky jsou ale alespoň prozatím pozastaveny. „Nejlepší je starověkou hrobku ponechat nedotčenou, kvůli složitým podmínkám uvnitř,“ řekl deníku China Daily Duan Qinbao, výzkumník z provinčního archeologického institutu Shaanxi.
